Kdy zaniká povinnost splnit pododkaz?

JUDr. Michal Pašta

Odkaz je pohledávkou na vydání věci či zřízení práva, který zůstavitel nařizuje v pořízení pro případ smrti ve prospěch odkazovníka, kterým může být i osoba mimo okruh dědiců. Zůstavitel může nařídit odkazovníku další odkaz, tedy pododkaz. Odkazovník se stává osobou obtíženou pododkazem. Musí pododkaz splnit za všech okolností? Co se stane s pododkazem, pokud odkazovník povolaný zůstavitelem se odkazovníkem nestane nebo odkaz odmítne? Názory na řešení situací, které při nařízení pododkazu a jeho plnění mohou nastat se v komentářích liší. 

Pododkaz (sublegát)[1] neboli další odkaz

Pododkaz je (další) odkaz, který zůstavitel nařídil odkazovníkovi (§ 1599 odst. 1, z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoníky, dále jen „OZ“). Stejně jako v případě odkazu vzniká mezi osobou obtíženou – odkazovníkem a osobou obmyšlenou – pododkazovníkem obligační vztah, tj. povinností osoby obtížené je vydat určitou věc, popřípadě jednu či několik věcí určitého druhu, nebo zřídit určité právo (§ 1477 odst. 1 OZ per analogiam).[2] Předmětem pododkazu bude především věc odkazovníka nebo věc cizí, kterou odkazovník bude muset opatřit a převést na pododkazovníka.[3] Pododkaz lze např. využít v případě, že předmětem odkazu je jedinečná věc (sbírkový předmět, pozemek, apod.) a zůstavitel povolá dědice za pododkazovníky, kteří od odkazovníka obdrží adekvátní peněžní částku, kterou by prodejem věci nemuseli vyjednat.

Odkazovník je povinen splnit pododkaz i v případě, že hodnota pododkazu přesahuje hodnotu odkazu (§ 1599 odst. 1 OZ in fine).[4] Splnění pododkazu tak není závislé na (nahodilém) odhadu hodnoty odkazu[5] nebo změně hodnoty odkazu od okamžiku nařízení odkazu. V případě, že zůstavitel zanechá povinný díl nepominutelnému dědici ve formě odkazu (§ 1644 odst. 1 OZ) a odkaz zatíží pododkazem, který by zkracoval povinný díl,[6] tak pokud nepominutelný dědic odkaz neodmítne a pododkaz splní, má nárok na doplnění povinného dílu (§ 1650 OZ).[7]^{, [8]}

Odkazovník může pododkaz buď splnit nebo odkaz, který je zatížený pododkazem odmítnout,[9]^{, [10]} čímž se zbaví povinnosti splnit pododkaz.[11] Částečné odmítnutí odkazu, tj. přijetí odkazu a nesplnění pododkazu není možné. Odkazovník nemá právo zbavit se povinnosti splnit pododkaz přenecháním předmětu odkazu pododkazovníkovi (§ 1599 odst. 1, § 1599 odst. 2 OZ a contrario),[12] ledaže se o zatížení odkazu pododkazem dozví dodatečně po přijetí odkazu.[13] V komentářové literatuře se objevuje opačný názor, že právo přenechat předmět odkazu má i odkazovník.[14]

V případě odkazu je situace odlišná. Dědicové jako osoby obtížené odkazem mají právo alespoň na ¼ hodnoty dědictví nezatíženou odkazy – jedná se o tzv. Falcidiánskou kvartu (§ 1598 OZ). Pokud by rozdíl mezi čistou pozůstalostí a odkazy, které zůstavitel zanechal, byl nižší, než na co mají dědicové uplatnivší právo na Falcidiánskou kvartu nárok,[15] odkazy budou poměrně zkráceny. Dojde-li ke zkrácení odkazu, může odkazovník přistoupit ke zkrácení pododkazu (jedná-li se o nedělitelné plnění, pododkazovník může získat celý předmět a stejně jako v případě krácení odkazů může být rozdíl po dohodě vyplacen v penězích).[16]

Přechod povinnosti splnit pododkaz

Pododkaz je břemenem odkazu,[17] pokud odkazovník právo na odkaz nenabude[18]^{, [19]} (tj. zemře dříve než zůstavitel nebo současně s ním, popř. právnická osoba zanikne, není způsobilým odkazovníkem dle § 1481 a 1482 OZ, odkaz odmítne dle § 1623 OZ nebo se ho zřekne dle § 1620 odst. 2 OZ ve spojení s § 1480 OZ, popř. se jedná o nepominutelného dědice, který byl vyděděn dle § 1646 odst. 1 OZ),[20] tak povinnost splnit pododkaz (A) postihne toho, komu připadne uvolněný odkaz nebo podíl na něm (§ 1599 odst. 2 věta první OZ, § 1628 odst. 1 OZ), taktéž § 1629 OZ) nebo (B) ten, kdo má prospěch z toho, že povinnost splnit odkaz zanikne (tj. není-li tu osoby, které by bylo možné splnit odkaz, § 1628 odst. 3 OZ a § 1716 OZ ve spojení s § 1629 OZ):[21]^{, [22]} Pododkaz místo původního odkazovníka může mít povinnost splnit:

(A)

1) náhradník odkazovníka, popř. svěřenský nástupce, pokud byl zůstavitelem povolán (§ 1601 OZ),

2) spoluodkazovník, k akrescenci uvolněného podílu dojde v případě, že odkaz svědčí více osobám a odkaz byl nařízen bez určení podílů nebo rovným dílem (§ 1628 odst. 1 OZ, nebo pokud zůstavitel určil konkrétní podíly na odkazu, ale je zřejmá jeho vůle, že povolaným odkazovníkům chtěl zanechat celý odkaz a určením podílů chtěl omezit odkazovníky navzájem (§ 1628 odst. 2 OZ in fine),

nebo (B)

3) dědic,[23]

4) nabyvatel dědictví, zcizí-li dědic dědictví, nabyvatel vstupuje do práv a povinností náležejících k pozůstalosti (§ 1714 OZ).[24]^{, [25]}

Která z uvedených osob může pododkazovníkovi přenechat předmět odkazu a zprostit se povinnosti splnit pododkaz (§ 1599 odst. 2 OZ)? Dle Krčmáře tuto možnost má každý, kdo má prospěch z uvolnění odkazu.[26] Kdežto dle Roučka a Sedláčka náhradník odkazovníka možnost přenechat odkaz pododkazovníkovi nemá, protože vstupuje na místo odkazovníka.[27] Je otázkou, zda toto právo má i spoluodkazovník, na kterého přejde uvolněný podíl. Pokud ano, tento výklad by vedl situaci, že uvolněný podíl odkazu může spoluodkazovník pododkazovníkovi přenechat, ale svůj podíl nikoli.[28]

Dědic má prospěch ze zániku povinnosti splnit odkaz také v případě, že předmětem odkazu je zřízení práva ve prospěch odkazovníka (např. osobní služebnost).[29] Zánik povinnosti splnit odkaz – např. zřízení osobní služebnosti odběru vody k pozemku, který po zůstaviteli získají dědicové, pro ně znamená majetkový prospěch, jelikož pozemek nezatížený služebností má vyšší hodnotu.

Pododkaz nelze splnit plyne-li to z povahy věci (např. zřízení služebnosti k věci ve vlastnictví odkazovníka, který odkaz odmítl, plnění spočívající v osobních úkonech původního odkazovníka, § 1629 OZ in fine) nebo když uvolnění odkazu nepřineslo povinnému prospěch.[30]

Je-li předmětem pododkazu věc ve spoluvlastnictví spoluodkazovníků (kterým bylo odkázáno nedělitelné plnění), z nichž jeden odkaz odmítne a odkázaná věc tak připadne jednomu spoluodkazovníkovi, může se pokusit předmět pododkazu od druhého spoluodkazovníka získat, případně vyplatit pododkazovníkovi obvyklou cenu, není to důvodem zániku povinnosti splnit pododkaz.

Pro pododkaz a zánik práva na pododkaz platí to, co pro odvolání odkazu, neplatný odkaz a jeho neexistenci.[31] Plnit pododkaz lze jen pododkazovníkovi který, odkazovníka přežije, má pododkazovnickou způsobilost ve smyslu § 1481 a 1482 OZ a pododkaz neodmítne,[32] (nebo se ho nezřekne, nebo se ho nevzdá), není-li zde jeho náhradník.

Případy akcesority pododkazu vůči odkazu

Akcesorita vztahu[33] odkazu a pododkazu,[34] tj. závislost existence pododkazu na existenci odkazu se projeví v případě, že:

a) pořízení pro případ smrti obsahující odkaz zatížený pododkazem není platné nebo neexistuje,

b) plnění odkazu zatíženého pododkazem spočívá v osobních úkonech osoby obtížené odkazem, která dědictví nenabyla (zemřela před zůstavitelem, dědictví odmítla nebo se ho zřekla, neměla dědickou způsobilost, jednalo se o vyděděného nepominutelného dědice),[35]

c) odkaz zůstavitel odvolá, nebo pokud odkazovník nabyl původně mu odkázanou věc bezplatně od zůstavitele (§ 1609 OZ věta druhá) nebo pokud se má za to, že odkaz nezastupitelné věci byl odvolán, tedy pokud zůstavitel:

1. odkázanou věc zničí, nebo ji zcizí a znovu nenabude,

2. odkázanou věc změní takovým způsobem, že to je již věc jiná, nebo

3. odkázanou pohledávku vymůže, popř. vybere (§ 1602 OZ),

d) odkaz není platný (§ 1605 odst. 1 OZ), z důvodu, že zůstavitel odkázal věc určitého druhu a ta v pozůstalosti není (to neplatí, v případě odkazu peněz),

e) odkaz dluhu (legatum debiti) je neplatný, zůstavitel neuvede výši dluhu a odkazovník výši pohledávky neprokáže,[36]

f) se k odkazu nepřihlíží, protože zůstavitel odkázal:[37]

1. věc, která v době pořízení závěti náležela odkazovníkovi (§ 1609 OZ),

2. věc cizí nenáležející ani zůstaviteli, ani dědici (§ 1610 odst. 1 OZ).[38]

Dle § 1644 odst. 2 OZ věty první se nepřihlíží k zůstavitelovým nařízením (včetně pododkazu), která omezují povinný díl, nelze se přiklonit k (jazykovému) výkladu, že zůstavitelova nařízení jsou zdánlivá. Předmětné ustanovení chrání nepominutelné dědice, důsledkem porušení je relativní neplatnost. Je na vůli nepominutelného dědice, zda pododkaz omezující povinný díl splní.[39]

Odkaz nebude splněn, čímž zanikne i povinnost splnit pododkaz pokud:

a) dluhy zůstavitele jsou stejné nebo vyšší než hodnota pozůstalosti (tj. na odkazy nic nezbude) za předpokladu, že dědic uplatní výhradu soupisu,[40]

b) zůstavitel neměl žádný majetek nebo jen majetek bez hodnoty či majetek nepatrné hodnoty a soud řízení o pozůstalosti zastaví podle § 153 a 154 ZŘS,

c) nabude právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti (§ 200 písm. b) ZŘS).[41]

Závěr

Lze shrnout, že pododkaz je akcesorickým vztahem vůči odkazu (tj. pododkaz by bez odkazu neexistoval). Vybraná ustanovení občanského zákoníku omezují účinky zániku pododkazu v případě, že osoba povolaná zůstavitelem za odkazovníka se odkazovníkem nestane.

Místo původního odkazovníka bude v konkrétním případě pododkaz povinen splnit buď náhradník odkazovníka (popř. svěřenský nástupce), spoluodkazovník, dědic nebo nabyvatel dědictví. Výjimkou jsou pododkazy spočívající v osobní úkonech osob obtížených pododkazem nebo pododkaz spočívající ve zřízení práva se k věci ve vlastnictví původního odkazovníka.

Pododkaz nelze plnit pododkazovníkovi, který nemá pododkazovnickou způsobilost nebo jej odmítne, zřekne se ho nebo se ho vzdá (a nemá-li náhradníka). Povinnost splnit pododkaz zanikne, pokud dojde k odvolání odkazu odvolán (zůstavitelem nebo v důsledku události nezávislé na zůstavitelově vůli), odkaz bude neplatný, zdánlivý nebo dědic, který měl se plnit odkaz spočívající v osobních úkonech se dědicem nestal. Pododkaz zanikne v případech, kdy nedojde ke splnění odkazu z důvodu, že dluhy zůstavitele jsou stejné nebo vyšší než hodnota pozůstalosti (a dědic uplatní výhradu soupisu), řízení o pozůstalosti bude zastaveno, protože zůstavitel neměl žádný majetek nebo jen majetek bez hodnoty či majetek nepatrné hodnoty nebo, že dojde k nařízení likvidace pozůstalosti.

V komentářích se vyskytují rozdílné názory např. zda odkazovník může přenechat předmět odkazu pododkazovníkovi jako náhradu za pododkaz nebo která z osob, na kterou přejde povinnost splnit pododkaz, má toto právo. Ani po 10 letech od účinnosti občanského zákoníku nebyly tyto otázky řešeny soudy.

• Štítky:
• 2024