Střípky z historie 79.

Podle zprávy v Národních listech z 8. března 1912 „dne 2. března t. r. slavil v nejužším kruhu rodinném nejstarší notář v Čechách (od minulého roku na odpočinku), pan Karel Čulík, 90. narozeniny. Váženému jubiláru, bývalému poslanci na sněmu král. Českého a členu obecního zastupitelstva vinohradského, dostalo se k tomuto význačnému dni jak od celých korporací, tak i od jednotlivých osobností mnoho pozdravných dopisů. Mezi prvními uvádíme: vřelý dopis městské rady Král. Vinohradů, notářské komory pražské a zvláště krásný dopis Ústřední Matice školské, jíž je jubilár zakládajícím členem a jíž stále věnoval svoji přízeň, upozorňuje své mandanty při sepisování poslední vůle na ryze vlasteneckou a záslužnou činnost této korporace.“ Zpráva dále jmenuje gratulující osobnosti, mezi nimiž nechyběli „notář Kreiml, dr. Gintl, dr. Kurz s chotí a mnoho jiných“. Nechyběl ani dovětek, že „stařičký notář, který se od své poslední nemoci dosud úplně nezotavil, těmito srdečnými projevy upřímného přátelství byl hluboce dojat“.

•

Francouzský spisovatel Edmond About (1828–1885) publikoval v roce 1862 humoristický román Notářův nos (Le Nez d’un notaire), jehož hlavním hrdinou je dvaatřicetiletý notář Albert L’ Ambert, který v souboji na šavle se sekretářem turecké ambasády Ayvaz-Beyem přijde o nos. Chirurg Bernier mu nos transplantuje z kusu paže Romagného. Notářův nový nos však začíná záhadně reagovat na vše, co se děje dárci z nižší společenské vrstvy. Autor uvádí do děje řadu postav a na jejich příbězích kritizuje poměry v dobové francouzské společnosti. V českém překladu kniha vyšla v roce 1925 v Ústředním dělnickém knihkupectví a nakladatelství Antonín Svěcený. V roce 1972 byl podle románu a scénáře Jeana Ferryho (1906–1974) natočen režisérem Pierrem Bureauem televizní film v hlavní roli s Danielem Ceccaldim (1927–2003).

•

Otázku pasivní legitimace ve sporu Hospodářské záložny v Netolicích proti dědicům dlužníka Matěje Bárty řešily v letech 1884–1885 soudy tří instancí. Podle odevzdací listiny byla vydána na „základě inventáře celá pozůstalost jednomu spoludědici za to, aby zaplatil dluhy pozůstalostní a jisté sumy ostatním spoludědicům“. C. k. okresní soud v Netolicích zamítl žalobu s tím, že spoludědic Matěj Bárta dluh podle inventáře nepřevzal a že jsou pasivně legitimováni i ostatní dědicové. C. k. vrchní soud zemský naopak „žalobní prosbě vyhověl“ s odůvodněním, že žalovanému „odevzdána byla celá pozůstalost po Matěji Bártovi na zaplacení dluhů pozů­stalostních a jistých obnosů ostatním interesentům pozůstalostním. Kašpar Bárta jest tedy universálním nástupcem práv Matěje Bárty a byl tudíž jako takový právem sám žalován.“  C. k. nejvyšší soud však nálezem dne 26. 1. 1885, č. 582 „obnovil nález stolice první“ s odůvodněním, že se Matěj Bárta nestal podle uvedené odevzdací listiny „dědicem universálním a nebude práv sám jediný za všecky dluhy zůstavitelovy“.

•

Výbor Ústředního spolku kandidátů notářství v království Českém rozeslal podle zprávy v Národních listech ze dne 19. srpna 1906 notářům a kandidátům notářství „seznam kandidátů notářství u c. k. notářských komor v Čechách dne 30. června t. r. zapsaných“ s tím, že, „jak mizerné vyhlídky kand. notářství z povolání kynou i u notářství samého, vidno z toho, že na 239 míst notářských v král. českém, která jsou po většině obsazena mladými c. k. notáři, čeká už nyní spolku známých 120 kandidátů“. Spolek ve snaze pomoci „dorostu notářskému“ apeloval na notáře, „aby nepřijímali do své praxe příslušníky stavů jiných bez předběžného srozumění s ústředním spolkem, který bezplatně umísťování členů prostředkuje“. Spolek usiloval o to, „aby zabránil přestupování starších kolegů-právníků z jiných oborů práv ke stavu notářskému, neboť tito zatlačují do pozadí všechny kandidáty notářství z povoláni, kteří nemají přístupu k jinému stavu právnickému bez ztráty celé své praxe“. Kandidáti notářství z Čech pak poukázali na to, že „podobnou akci zahájili také kolegové moravští“, jimž se již dostalo podpory od notářských komor v Brně a Opavě.

 

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., člen redakční rady Ad Notam

 

Zpět