Notářství ve Slovinsku

Přinášíme Rozhovor s Dr. Marjanou Tičar Bešter, notářkou ve městě Škofja Loka a bývalou prezidentkou Slovinské notářské komory

 

Kolik je nyní ve Slovinské republice notářů a jaké mají základní pravomoci?

Ve Slovinsku je v současnosti 92 notářů. Hlavní oblasti jejich kompetencí jsou následující:

  • dědické právo (pořizování a uložení závětí, dohody o odmítnutí dědictví před zahájením dědického řízení, smlouvy o předání a rozdělení majetku za života zůstavitele, smlouvy o doživotním vyplácení výživného, darovací smlouvy pro případ smrti), jakož i sepisování dalších smluv v oblasti nemovitostí (kupní smlouvy, darovací smlouvy, smlouvy o služebnostech apod.);

  • úkony při zápisech do pozemkových knih (veškeré smlouvy, které slouží pro zápisy do pozemkové knihy, musejí být notářem minimálně ověřeny, pokud nejsou přímo sepisovány formou notářského zápisu), kdy notář jménem klienta elektronicky zasílá příslušnému soudu listinu, která má sloužit jako podklad pro zápis do pozemkové knihy (toto je oprávněn elektronicky provést pouze notář);

  • právo obchodních společností (notář sepisuje smlouvy o zakládání společností s r.o. nebo jiných společností, jakož i stanovy při zakládání akciových společností a na jejich základě podává návrh na zápis do obchodního rejstříku;

  • vyhotovování listin, popř. smluv, které jsou bezprostředně vykonatelné, a to především úvěrových smluv uzavíraných mezi bankami a dlužníky, na jejichž základě pak dochází k zápisu hypoték do pozemkové knihy.

Čím se notáři ve Slovinsku odlišují od notářů z jiných evropských zemí? Je nám známo, že slovinští notáři mají kompetence v oblasti nemovitostí. Mohla byste čtenářům našeho časopisu blíže vysvětlit, o jaké kompetence se jedná a co konkrétně znamenají?

Notáři ve Slovinsku stále bohužel nemají kompetence v dědickém řízení, ačkoliv o ně již více než patnáct let usilují. Každá vláda sice slibuje, že tuto kompetenci přenese ze soudů na notáře (jako nesporné řízení mezi dědici), nicméně nikdy jsme nedospěli dále než k návrhu zákona, který byl podroben veřejné diskusi. Jsem přesvědčena o tom, že by lidé takovou změnu uvítali, protože by pozůstalosti byly řešeny rychleji vzhledem k tomu, že řízení u notáře by bylo méně formální než řízení před soudem.

Na druhé straně jsme velmi spokojeni s kompetencemi v oblasti pozemkových knih. Ve Slovinsku jsou pozemkové knihy vedeny odděleně od katastrů. U katastru se jedná o úřední evidenci dat, kde se uvádí číslo parcely, číslo budovy, velikost parcely atd., zatímco v pozemkových knihách se zaznamenávají vlastnická práva a případná břemena (služebnosti, hypotéky atd.). V pozemkové knize lze zapsat změnu vlastníka nebo břemeno váznoucí na nemovitosti na základě notářského zápisu o právním úkonu (v některých případech je notářský zápis dokonce obligatorní, jako např. v případě hypotéky s okamžitou vykonatelností) nebo na základě soukromé listiny, kde je připojen podpis vlastníka, který schvaluje zápis nového vlastníka nebo zápis břemena – zde se tedy jedná o výhradní kompetenci notáře.

Na základě notářského zápisu nebo soukromé listiny s úředně ověřeným podpisem podává notář elektronicky návrh na vklad do pozemkové knihy (viz moje odpověď na první otázku); i zde se jedná o výhradní kompetenci notáře, neboť pouze on má možnost převést listinu do elektronické formy a za pomoci zabezpečeného digitálního podpisu ji přeposílá soudu, tím je zároveň zajištěno, že se skutečně u dané listiny jedná o originál. Notář si originál uchovává trvale v případě, že listinu sám sepsal, a pokud se jedná o soukromou listinu, pak ji uchovává po celou dobu vkladového řízení do pozemkové knihy.

Dle slovinského zákona o notářství mohou notáři působit i při alternativním řešení sporů. Je tato forma ve Slovinsku často využívána a je mezi notáři hodně mediátorů?

V současnosti asi polovina našich notářů působí také jako mediátoři. Znalost mediace je pro notáře velmi přínosná i pro jeho každodenní činnost, neboť – jak víme – notář má dbát na práva a povinnosti všech stran a často bývají poznatky z mediace potřebné už při samotném uzavírání běžné smlouvy. Notář, který je zapsán na seznamu soudních mediátorů, může vystupovat ve své roli mediátora i v řízeních, kde sám jako notář nevystupuje.

Platí ve Slovinsku numerus clausus (regulatus), pevný tarif a územní princip pro činnost notáře?

Ano, ve Slovinsku platí numerus clausus, počet notářů je stanovován nařízením o počtu notářských míst, které vydává ministr spravedlnosti. Ve Slovinsku také platí pevné tarify za notářské úkony.

Notář může vykonávat svou činnost na celém území Slovinska s tím, že jediná výjimka platí u notářských zápisů, kterými se sjednává hypotéka na nemovitosti. V takovém případě je pak příslušný ten notář, na jehož území se nachází daná nemovitost. Pokud v rámci konkrétního území má sídlo více notářů, může si mezi nimi klient vybrat.

Základním pilířem činnosti notářů je poskytování vyšší právní jistoty. Jak je ve Slovinsku řešena bezpečnost transakcí, například ověřování totožnosti účastníků, přidělování čísel jednacích notářským zápisům apod.?

Forma notářského zápisu je upravena zákonem a zákonná ustanovení je nutno zcela přesně dodržovat. Totožnost stran musí být ověřena jednoznačným způsobem (předložením osobního dokladu totožnosti, potvrzením svědky atd.), veškeré číselné údaje (kromě odkazů na číslo paragrafu zákona a čísel parcel) je třeba také uvádět slovně, veškerá prázdná místa je nutno v listině proškrtnout. Pro určité důležité právní úkony (např. dohoda o odmítnutí dědictví před zahájením dědického řízení, darovací smlouva pro případ smrti) stanovuje zákon obligatorní přítomnost svědků. Pokud některá ze stran neovládá náš úřední jazyk, musí pak při podpisu být přítomen i soudní tlumočník.

Dále notář ve Slovinsku může vyšší právní jistotu při různých transakcích zajistit prostřednictvím úschovy listin a peněžních prostředků na svém svěřenském kontě. V posledních letech je věnována velká pozornost právě boji proti praní špinavých peněz – v případě podezření, že se jedná o takovou transakci, je notář povinen hlásit provedení právního úkonu Úřadu pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Jak jsou notáři ve Slovinsku organizováni? Přijali jste deontologický kodex?

Členství v notářské komoře je ve Slovinsku povinné, v čele komory stojí prezident a příslušná rozhodnutí se přijímají v prezidiu, které se skládá z 12 členů a prezidenta a schází se minimálně jednou za měsíc. V jednotlivých regionech se notáři scházejí několikrát do roka na tzv. krajských shromážděních, kde si vyměňují názory, které jsou pak následně předkládány prezidiu.

Vedle notářského řádu mají slovinští notáři i svůj deontologický kodex, který notářům např. zakazuje provádět jakoukoliv jinou výdělečnou činnost, a v každodenním životě je zavazuje k takovému chování a jednání, které budí důvěru v osobu notáře.

Jakým způsobem provádí Slovinská notářská komora kontroly činnosti notářů?

Notářská komora kontroluje činnost notářů každý měsíc. Jsou-li zjištěny případné nesrovnalosti, pak je notář vyrozuměn o tom, jakým způsobem má uvést svoji činnost do souladu s příslušnými předpisy. Při zjištění větších nesrovnalostí je v případě potřeby zahájeno disciplinární řízení. Kontrolu provádějí sami notáři, a to ve dvou nebo ve třech, což samozřejmě pro samotné notáře je značně zatěžující.

Kromě toho vykonává nad činností notářů dohled i Ministerstvo spravedlnosti, které může nařídit jak další dodatečné kontroly, které ovšem provádí opět notářská komora, tak zahájení kárného řízení.

Co považujete za největší úspěch vašeho notářství?  A jaké jsou v současnosti největší výzvy, před kterými vaše notářství stojí?

Myslím, že největším úspěchem je to, že se nám podařilo v oblasti pozemkových knih zachovat si výhradní kompetence při ověřování podpisů na listinách určených pro zápis do pozemkové knihy a získat výhradní kompetenci pro zasílání elektronických verzí těchto listin pro řízení před soudem.

Naší prioritou – a to již od samého počátku svobodného notářství – je získání kompetence pro dědické řízení. To by totiž zajistilo možnost existence i těm nejmenším notářským kancelářím, jejichž obraty neustále dále klesají. Z důvodu hospodářské krize se nemovitosti kupují a prodávají méně a v důsledku toho je i méně bankovních úvěrů spojených se zápisy hypoték do pozemkových knih, což dříve zajišťovalo přežití některých notářských kanceláří.

Jak hodnotíte, paní prezidentko, dosavadní spolupráci našich zemí v rámci Hexagonály?

Osobně jsem přesvědčena o tom, že sdružení v takové formě, jakou je Hexagonála, je pro členské státy dobré a potřebné, někdy dokonce nezbytné. Jedná se o menší sdružení, v rámci kterého je jednodušší si vyměňovat názory a diskutovat o návrzích, než je tomu například v rámci CNUE. Kromě toho je samozřejmě snadnější, když se vzniklý problém analyzuje častěji, nejprve v rámci menší skupiny a následně pak na celoevropské úrovni. Dle mého názoru by Hexagonála neměla zaniknout, ale naopak by měla být dále zachována a rozvíjena, což bylo i přání hlavních akterů při jejím založení, ke kterým patřil jak bývalý prezident Rakouské notářské komory, Dr. Klaus Woschnak, tak i váš dlouholetý prezident, JUDr. Martin Foukal.

Mnoho let jste stála v čele Slovinské notářské komory. Jak se v průběhu času slovinské notářství změnilo? Co byste dnes řešila jinak? S jakými pocity předáváte slovinské notářství do rukou svého nástupce?

Když jsem v roce 2008 nastupovala do funkce prezidentky naší notářské komory, vůbec jsem netušila, že v této pozici zůstanu po sedm dalších let. V počátcích mého působení byla situace kvůli některým aférám velmi pohnutá, vůči notářům panovala téměř nenávist a mnozí se ptali, proč vůbec existujeme. Dle mého názoru se mi podařilo celkem brzy situaci uklidnit a dosáhnout toho, že notářská komora i samotní notáři se těší většímu uznání. Notáři se také aktivně začali zapojovat do všech procesů v rámci justice a zároveň se nám i podařilo udržet si a dokonce prohloubit kontakty na mezinárodní úrovni. Samozřejmě, že bych dnes mnohé věci dělala jinak, ale to se stává pravděpodobně každému.

Svému nástupci přeji, aby se mu podařilo posílit vliv komory (nyní jsme prakticky zcela závislí na ministerstvu spravedlnosti) a získat dostatek kompetencí k tomu, aby všichni naši notáři byli schopni nabízet svoji činnost ve jménu právní jistoty evropských spotřebitelů a uživatelů notářských služeb na vysoké odborné úrovni, aniž by museli přitom přemýšlet, zda to také finančně zvládnou.

Měla jste někdy pocit, že být ženou ve vedoucí funkci byl určitý handicap anebo právě naopak to byla určitá výhoda?

Před nedávnem jsem nechala udělat mezi slovinskými notáři anketu o jejich spokojenosti s notářskou komorou a o potenciálu pro zlepšení jejího fungování. V této souvislosti se skutečně jeden notář vyjádřil v tom smyslu, že prezidentka – tedy žena – nemá prý žádné charisma jako prezidenti – muži... Ale obecně to žádný handicap není, a v zahraničí už vůbec ne. Vždycky jsem měla pocit, že důležité je to, co má člověk v hlavě – tedy znalosti a zkušenosti.

Vážená paní prezidentko, co Vás vlastně přivedlo k tomu, stát se notářkou? Co se Vám na notářské činnosti líbí nejvíce?

Již velmi brzy mi bylo jasné, že chci studovat právo, nicméně v té době ve Slovinsku ještě žádní notáři nebyli. Po absolvování studia jsem si ovšem nedokázala představit, že bych se stala soudkyní, možná snad advokátkou.

Ale pak bylo u nás zavedeno notářství a dostala jsem nabídku od jednoho staršího kolegy, zda bych se chtěla stát jeho stálou zástupkyní. Dlouho jsem nepřemýšlela a dodnes toho nelituji. Mám ráda práci s klienty, což podle mého názoru je pro činnost notáře velmi důležité. Notář se musí věnovat všem účastníkům, třeba se i pousmát... Neexistuje větší zadostiučinění než vidět účastníka, který opouští moji kancelář navýsost spokojen a po určité době se opět ozývá s nějakým dalším požadavkem.

Vaše funkce ve Slovinské notářské komoře a práce ve Vaší notářské kanceláři jsou jistě časově náročné. To je potřeba vyvážit odpočinkem. Čím se zabýváte ve volném čase?  

Vedení notářské komory vyžadovalo z mé strany velkou angažovanost i mnoho času, který bych jinak bývala mohla strávit jinak. Zde je nesmírně důležitá opora rodiny. Mám již dospělého syna, který již nebydlí u nás doma a tak mne tolik nepostrádal, pouze můj manžel musel trávit více času beze mne. O to víc bylo důležité, abychom si někdy dopřávali společně volný čas a trávili ho podle svých představ. V létě se věnujeme s manželem turistice, v zimě lyžujeme, kromě toho jsme nadšení gurmáni, milujeme dobré jídlo a dobré víno.

PS: Dne 19. 3. 2015 byla na sněmu Slovinské notářské komory zvolena do funkce nové prezidentky notářka Dr. Sonja Kralj. 

Mgr. Šárka Tlášková, notářka v Praze a předsedkyně Mezinárodní komise NK ČR,

ve spolupráci s Ing. Ivanou Horákovou, překladatelkou a spolupracovnicí Mezinárodní komise

 

Oficiální název státu: Republika Slovinsko

Hlavní město: Lublaň

Rozloha: 20 273 km2

Počet obyvatel: 2 060 000

Hustota zalidnění:
101,6 ob. / km²

Měna:
Euro

Národnostní složení:
slovinská národnost 83 %

srbská národnost 2 %

chorvatská národnost 1,8 %

a další

Nezaměstnanost: 13,3 %

Inflace: 2,0 %

Notáři ve Slovinsku: 92

Zpět