Notářství v Kolumbii

Dr. Álvaro Rojas Charry je nejen prezidentem kolumbijské notářské komory, ale také předsedou Komise pro latinskoamerické záležitosti Mezinárodní unie notářství. S čestným prezidentem NK ČR JUDr. Martinem Foukalem spolu hovořili nejen o specifikách jihoamerického notářství, ale i o nových technologických trendech, které mají moc změnit notářství jako takové.

Pane prezidente, vím, že notáři požívají ve Vaší zemi vysoké důvěry. Velmi se mi líbila slova kolumbijského prezidenta, že notáři jsou očima a svědomím národa. Je to nádherná definice. Přáli bychom si, aby to takto bylo bráno obecně, nejen v Kolumbii. Můžeme Vás tedy poprosit, abyste nám vysvětlil základní poslání notářů v této době? A také by nás zajímal přístup notářů v Kolumbii k novým technologiím.

Začnu od konce, od té aplikace nových technologií do notářské praxe. To je naprostá nezbytnost, vůbec nejde o to, zda bychom to chtěli nebo ne. Vzpomeňme si na to, že ještě nedávno se používaly pevné telefony, které dnes už téměř patří do muzea, a byly nahrazeny telefony mobilními. Nemusím připomínat další technologie jako čárové kódy, QR kódy, platební karty, identifikaci otisků prstů a biometrii obecně. Ta vykazuje téměř nulovou chybovost. Např. ve Spojených státech existuje jeden velký problém, a totiž krádeže osobních identit. Dnes se Američané proti tomu, aby jim nebyla ukradena identita, pojišťují. Biometrická identifikace je velmi užitečná, protože s ní nebude téměř možné identitu falšovat nebo se nechat zastupovat na základě falešného dokladu. U nás v Kolumbii existuje velký počet trestných činů spojených právě s  paděláním dokladů a s falešnou identitou. Na těchto technologiích vydělají všichni: uživatelé, stát i notáři, zkrátka celá společnost, protože nebude docházet k tolika případům krádeží osobní identity. Náklady na náš projekt biometrické identifikace jsou sice vysoké, ale protože zde je současně obrovský počet uživatelů, náklady na každou jednu operaci již tak vysoké nejsou. V Kolumbii každá taková identifikace stojí v přepočtu jeden dolar. Takže otázka zní – čemu dáme přednost? Co upřednostníme? Zaplatíme o něco více, ale můžeme být klidní, můžeme mít jistotu, anebo na sebe vezmeme riziko? Náš projekt má tu výhodu, že jsme si ho vytvořili my sami notáři. Proti nám v té soutěži stály významné nadnárodní společnosti jako 3M či IBM.  Předložily nabídky na zhruba 60 milionů dolarů a nám se to podařilo zavést za cenu zhruba 15 milionů dolarů. Vláda je spokojená, protože do toho nic neinvestovala a naopak na tom získala. A význam tohoto projektu pro notářství v Kolumbii? Jsme jediní, kdo má k dispozici databázi všech kolumbijských občanů, můžeme porovnávat otisky prstů. Běžné porovnání a ověření v databázi trvá kompletně 45 až 60 vteřin, většinou i kratší dobu.

To znamená, že notář technicky zajistí získání otisků prstů nebo jiných biometrických znaků a pošle je do systému, který mu potvrdí, že se jedná skutečně o tuto osobu. Rozumím tomu správně? Do toho systému se ty prvotní údaje, které se ztotožňují, dostávají jak? Neboli, kdo donutil obyvatelstvo k tomu, aby tyto otisky a všechny další biometrické údaje vložilo do té primární databáze?

Správu primární databáze má na starosti vládní organizace, která například vydává i občanské průkazy a provádí evidenci obyvatel a která nám umožňuje přístup do tohoto systému, abychom tam mohli provádět dotazování. Tato instituce zajišťuje odběr otisků prstů obyvatelstvu. Každý, i nezletilý, v ní musí své otisky mít. Databáze se považuje za jeden z prvků národní bezpečnosti a je uchovávána na různých zabezpečených místech, protože jde o identifikaci všech kolumbijských občanů. My, abychom měli vůbec přístup do tohoto systému, jsme se museli podrobit přísným zkouškám, systém je homologován, je zřízen na základě zákona a my se přihlašujeme přes bezpečnostní protokol. To je již zcela standardní a jednoduché, na to je třeba jen počítač, duální obrazovka, skener, zařízení na snímání otisků prstů, internetové připojení a nic víc.

Protože sami (notáři) jsme na zavedení projektu neměli vlastní zdroje v plné výši, chyběly nám i zkušenosti s takovým systémem, našli jsme si strategického partnera, jednu francouzskou technologickou společnost, která se zabývá mimo jiné daktyloskopií. Druhým naším partnerem je Obchodní komora v Bogotě, která nám poskytla finanční krytí. Nakoupili jsme asi 1000 počítačů, protože notářů je v Kolumbii kolem 900. Software, který využíváme, bude za tři roky v našem vlastnictví, abychom nebyli závislí na nějaké nadnárodní společnosti. Jsme první, komu se podařilo takový systém skutečně vybudovat. S touto biometrickou identifikací můžeme poskytovat služby online. Ve městě Cartagena se kupříkladu může prodávající dostavit do notářské kanceláře a jiný obchodní partner se dostaví do notářské kanceláře v Bogotě, oba notáři je identifikují zcela nezávisle, v úplně jiném městě. Samozřejmě ten systém není dokonalý, ještě bychom rádi, abychom mohli používat mobilní zařízení, jako je tomu například u platebních terminálů. S tímto systémem zatím cestovat nelze. Nebo, aby byl systém životaschopný, potřebujeme mít určitý minimální počet transakcí, v našem případě, abychom neutrpěli ztrátu, to musí být 10 milionů odběrů těch otisků prstů za tři roky. Cílem je, abychom za tři roky měli minimálně 60 milionů odběrů otisků prstů, tj. 60 milionů dolarů. 30 milionů jde na operační systém našemu partnerovi a Obchodní komoře, 30 milionů zůstává v rukou notářů.

To vypadá, že budete hlavně sponzorovat UINL. (smích)

Je to ambiciózní projekt. A uvažuji ještě o dalším dodatečném doplňujícím projektu tady k tomuto a už něco z toho mohu prozradit. Chceme mít takovou virtuální obálku, všechna data budou uložena někde v cloudu. Například, klient přijde k notáři s přáním, aby u něj měl v cloudu uloženy všechny informace o své totožnosti, o pojištění, o kreditních kartách atd. Notář za to nebude nic inkasovat, vezme si pouze jeho otisky prstů, jeho data neotevře, ta zůstanou zakódována. Veškeré informace, které požaduje klient uložit, umístí do cloudu. Ve chvíli, kdy např. najednou zapomene nějaké telefonní číslo, nebo číslo kreditní karty, může jít k notáři, ten mu sejme otisky prstů a data mu zpřístupní. To už ale bude stát dolar. V Kolumbii je 50 milionů obyvatel. Zřízení té virtuální bezpečnostní schránky nebude občana stát nic, ale tím, že dotyčný bude například několikrát do roka potřebovat něco změnit, případně zjistit, tak už bude tyto úkony hradit. Rádi bychom, aby za, řekněme pět let, využívalo tuto virtuální bezpečnostní schránku cca 20 milionů Kolumbijců. To bude další činnost notářů sloužící k získávání dodatečných zdrojů. Ovšem biometrická identifikace poslouží i k identifikaci notářů, i notář se může identifikovat na žádost klienta. Důsledkem biometrické identifikace bude nulový výskyt chyb. Tam není prostě prostor pro lidskou chybu nebo selhání, je to naprosto přesné.

Já jenom připomenu staré československé občanské průkazy z doby první republiky, tzn. před 2. světovou válkou, kde byl pod fotografií otisk palce levé ruky. Později to působilo příliš staromilsky, začalo se věřit jiným metodám zjištění totožnosti a dnes po 100 letech se k tomu znovu vracíme. Samozřejmě je to spojeno s pokrokem technologií, tzn. s počítačovým propojením světa.

Navíc má tento systém preventivní funkci, potenciální podvodník se může oprávněně domnívat, že bude snáze ztotožněn.

Toto téma je jistě motivující k zamyšlení, co z toho lze aplikovat v Evropě nebo v naší zemi, ale chci jednoznačně pogratulovat důvěře notářů v Kolumbii, kterým se podařilo získat tento projekt do své gesce. Ale pojďme dál. Každé notářství řeší své specifické otázky. Vy jste prezidentem Komise UINL pro americký kontinent (CAA), která sdružuje 22 států[1]. Jaká je situace v notářství v jednotlivých zemích na vašem kontinentě?

Situace na americkém kontinentě není v oblasti notářství jednoduchá, na druhé straně nechci být příliš pesimistou. Podařilo se nám zaktivizovat některá notářství, která byla spíše pasivní a také se pomalu mění chápání notářství ze strany některých vlád. Musíme poděkovat vládě prezidenta Evo Moralese (od roku 2006 prezident Bolivie), jakož i prezidentovi Kubánské republiky, Nikaragujské republiky a také Panamě a Ekvádoru. Prezidenti všech těchto států přislíbili, že budou podporovat náš (latinský) systém notářství a uznali také existenci notářských komor ve svých zemích. To je velmi pozitivní jev, protože dosud byly některé země od našeho systému zcela izolované. Rovněž se nám podařilo obnovit v řadě zemí vedení notářských komor. Než budu končit ve své funkci předsedy komise pro americké záležitosti, kde je těch Vámi zmíněných 22 zemí, chtěl bych, aby v tomto období mého mandátu došlo ke zlepšení situace zejména s důrazem na sociální úlohu notářství. Práce, která je za námi, přinesla za velmi krátkou dobu dobré výsledky, ale pořád toho máme před sebou ještě hodně. Dochází k profesionalizaci funkce notáře a tomu odpovídá i pozitivní odezva ze strany veřejnosti. Proto jsem vládám zemí na americkém kontinentu již navrhl a budu tak činit i nadále, aby na notáře převedli nové kompetence, aby notář mohl provádět veškeré úkony, které mají nesporný charakter. Mohli by například oddávat, provádět nesporné rozvody, dědická řízení, změny jména nebo opravy údajů v matričních knihách, rekonstrukce zničených dokumentů a archivů apod. Toto je jeden z mých cílů, které mám při práci v Komisi pro americké záležitosti.

Jsou velké rozdíly v kompetencích notářů států na americkém kontinentě?

Ano, v  samotném fungování rozdíly jsou, například v Portoriku nebo ve Střední Americe jsou všichni advokáti zároveň notáři. To má samozřejmě velký dopad na kvalitu výkonu notářské funkce, proto jsme navrhli vládám těchto zemí, aby zahájily proces oddělení obou rolí podle toho, jakou ti lidé mají zkušenost, jak se specializují, aby se někteří z nich věnovali pouze notářskému právu. Jsou notářství, která jsou velmi dobře definována, např. v Mexiku, Argentině, Bolívii, či právě Kolumbii, a kde není prostor pro nějakou ambivalentnost.

Čím je specifické kolumbijské notářství?

U nás v Kolumbii se notář zabývá výhradně notářskou činností, nemůže vykonávat jinou profesi, nemůže radit jedné ze stran, vždy musí být nestranný. Máme asi 40 činností, které zajišťujeme. Jsme jediná země na světě, kde se aplikuje určitý systém vzájemné solidarity, tzn. ten notář, který vydělává nejvíce, de facto dotuje ty notářské kanceláře, které vydělávají nejméně, protože u nás máme asi 530 notářských kanceláří, jejichž příjmy by jim neumožnily dlouhodobé přežití. Takže ti notáři, kteří mají vyšší měsíční příjmy poskytují dotace či subvence těm chudším notářským kancelářím a tím je zaručeno, že notářské služby se poskytují po celé zemi, včetně malých vesnic, kde by se notář neuživil. Dnes má kolumbijské notářství velký respekt a kredibilitu ze strany vlády, od různých institucí i od veřejnosti. Při poslední anketě ohledně důvěry kolumbijské veřejnosti k institucím se notářství umístilo na prvním místě a až na druhém místě se umístila naše národní armáda. To pro nás znamená hodně.

Znamená to tedy, že notářská komora má přehled o příjmech svých jednotlivých členů na měsíční bázi? Nejsou to příliš citlivé údaje?

Ano, tyto informace ohledně příjmů má jak vláda, tak naše celostátní komora.

Pane prezidente, potom, co jste viděl typickou českou notářskou kancelář a její chod, co si myslíte o českých notářích? Jak hodnotíte jejich postavení?

Potvrdilo se mi to, co jsem tušil, že se jedná o seriózní notářství, které je respektováno a které je na vysoké úrovni, ať už z hlediska akademického či právního. Je to evidentně notářství, které je dobře organizováno, uspořádáno, panuje v něm dobrá disciplína a má vysoký profil. Tak, jak se dívám na vedení Notářské komory České republiky, nemám pochybnosti o tom, že jste jedno z nejlepších notářství na světě. Cítím velkou spokojenost, když vím, že Česká republika má takové notářství, které se chová čestně a toho si velmi vážíme, to oceňujeme. Také to byl jeden z důvodů, proč jako předseda komise pro americké záležitosti jsem chtěl takto veřejně uznat zásluhy JUDr. Martina Foukala.

Pane prezidente, moc Vám děkuji za čas, který jste nám věnoval a za vaše vyčerpávající odpovědi. Přeji vám ještě krásný pobyt v Praze a bezpečnou cestu domů.

Já děkuji Vám za milé přivítání, za ocenění, za Vaši péči a pohostinnost, byli jsme tu moc rádi.

 

JUDr. Martin Foukal, čestný prezident NK ČR, notář v Praze, Mgr. Šárka Tlášková, předsedkyně Mezinárodní komise Prezidia NK ČR, notářka v Praze

 

 

Oficiální název státu:

Kolumbijská republika

Hlavní město: Bogota

Rozloha: 1 138 910  km2

Počet obyvatel: 47 000 000

Hustota zalidnění: 41 ob. / km²

Měna:
1 COP /kolumbijské peso

Národnostní složení:  mestici 58 %

běloši 20 %

mulati 14 %

Náboženské složení:

katolíci 90 %

Nezaměstnanost: 10,4 %

Notáři v Kolumbii: 900

 


[1]   
Členy CAA jsou: Argentina, Bolívie, Brazílie, Kanada (Quebec), Chile, Kolumbie, Costa Rica, Kuba, El Salvador, Ekvádor, Guatemala, Haiti, Honduras,  Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Porto Rico, Dominikánská republika, Uruguay a Venezuela (v severní Americe, zejména v USA notářství latinského typu neexistuje).