Svolání valné hromady ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti

Mgr. Michaela Oswaldová

 

Každý společník i akcionář má právo podílet se na řízení obchodní korporace a toto své právo vykonává zejména účastí na valné hromadě a hlasováním na ní. Vzhledem k tomu, že valná hromada není stálým orgánem obchodní korporace, který by každodenně řídil chod právnické osoby, není možné, aby se společníci či akcionáři kapitálové společnosti nahodile dle svého uvážení sešli a rozhodovali, ale je nutné tento orgán pokaždé zvlášť svolat1 (s výjimkou případů uvedených níže). Podmínka řádného svolání je zásadní pro platné přijetí rozhodnutí valné hromady. Dle názoru autorky je tato přísnost v dané úpravě žádoucí, neboť pouze přísným výkladem s důrazem na formálnost bude zajištěna maximální ochrana společníků či akcionářů. Pokud není valná hromada řádně svolána, může se každý společník nebo akcionář, stejně tak jako členové statutárních a kontrolních orgánů společnosti, domáhat neplatnosti usnesení valné hromady dle ustanovení § 258 až 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník” nebo „OZ”). Mezi vady svolání valné hromady patří svolání nejvyššího orgánu osobou, která ke svolání nebyla oprávněna,2 vady pozvánky,3 nedodržení lhůty pro svolání nejvyššího orgánu4 a jednání v rozporu s účelem právní úpravy svolání nejvyššího orgánu.5 V podrobnostech je možné odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu přijatou za účinnosti zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník (dále též jen „obchodní zákoník” nebo „Obch. z.”), která je použitelná v obecné rovině pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady i v podmínkách zákona o obchodních korporacích.

Pravomoc svolat valnou hromadu je zásadně dána statutárnímu orgánu (s výjimkou svolání valné hromady akciové společnosti monistického typu, jak bude popsáno níže). Pouze pokud je statutární orgán nečinný nebo nastanou jiné zákonem předvídané skutečnosti, je tato pravomoc dána jiným orgánům společnosti, případně i jiným osobám (dále též jen „svolavatel“).

Valná hromada se svolává zásadně písemnou pozvánkou, ledaže společenská smlouva společnosti s ručením omezeným nebo stanovy akciové společnosti určí i jinou formu pozvánky, a to například e-mailem nebo SMS. Vždy se musí jednat o způsob umožňující zachycení obsahu pozvánky a určení jednající osoby. Společenská smlouva, respektive stanovy, zároveň musí určit způsob doručení takové pozvánky, protože pozvánka se dle příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích6 doručuje na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo akcionářů. Jiný způsob doručení pozvánky než doručení na adresu uvedenou v seznamu společníků či seznamu akcionářů nesmí společníka či akcionáře omezovat v možnosti účastnit se valné hromady. Pokud by došlo ke sporu ohledně řádného svolání valné hromady, bylo by nutno doložit jak obsah takové pozvánky, tak i její doručení (o podrobnostech správného doručení je pojednáno níže).

Jak bylo řečeno shora, pozvánku je nutno v souladu se zákonem o obchodních korporacích a společenskou smlouvou nebo stanovami doručit společníkům nebo akcionářům, případně též předepsaným způsobem uveřejnit (u akciové společnosti) na internetových stránkách akciové společnosti; na těchto internetových stránkách musí být pozvánka uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady. V případě, že společenská smlouva společnosti s ručením omezeným určuje, že se pozvánka na valnou hromadu uveřejňuje na internetových stránkách společnosti, musí být i taková pozvánka na valnou hromadu uveřejněna na internetových stránkách společnosti až do okamžiku konání valné hromady. Pozvánku je vždy nutno doručit všem společníkům nebo akcionářům, a to i těm, jejichž hlasovací právo je sistováno.

Pozvánka je písemným právním jednáním svolavatele, proto se na ni použijí, kromě příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích a ustanovení společenské smlouvy nebo stanov, též ustanovení občanského zákoníku týkající se právních jednání. Dle ustanovení § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího; proto musí být každá pozvánka podepsána. Dle citovaného ustanovení může být podpis nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Taková možnost by však dle mého názoru měla být upravena společenskou smlouvou nebo stanovami. Dle ustanovení § 562 odst. 1 OZ je písemná forma zachována, i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (například pozvánka zaslaná datovou schránkou).

 

Svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným

Svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným je upraveno v § 181 až 187 ZOK. Bez splnění požadavků stanovených pro svolání valné hromady zákonem o obchodních korporacích a společenské smlouvy se může valná hromada konat za podmínek ustanovení § 184 odst. 3 ZOK, tedy pouze pokud se společník vzdá práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě, a toto prohlášení je uvedeno v zápisu o jednání valné hromady. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listině.

Valnou hromadu společnosti s ručením omezeným svolává zásadně jednatel. Pokud společenská smlouva určí, že společnost má více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán a kteří jsou oprávněni zastupovat společnost samostatně, může svolat valnou hromadu kterýkoliv z nich. Pokud však společenská smlouva určí, že společnost má více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, ale jsou povinni zastupovat společnost společně, pak valnou hromadu svolávají tito jednatelé společně. Ustanovení § 195 odst. 1 ZOK týkající se obchodního vedení se na svolání valné hromady nepoužije.7 Určuje-li společenská smlouva, že jednatelé tvoří kolektivní orgán dle ustanovení § 194 odst. 2 ZOK, pak tento kolektivní orgán rozhoduje o svolání valné hromady na svém zasedání ve sboru.8 Je otázkou, zda valnou hromadu může svolat jeden jednatel jako jeden z členů kolektivního orgánu, jak je to umožněno v podmínkách akciové společnosti členu představenstva. Ustanovení § 194 odst. 2 věta za středníkem ZOK odkazuje na použití ustanovení § 440 a 444 ZOK, nikoliv na použití ustanovení § 402 odst. 2 ZOK, a ani žádné jiné ustanovení zákona o obchodních korporacích toto právo jednateli jako členu kolektivního orgánu nepřiznává. Na druhou stranu je každý jednatel, tedy i ten, který je členem kolektivního orgánu, povinen jednat s péčí řádného hospodáře, a tedy pokud by kolektivní orgán jednatelů valnou hromadu v případech stanovených zákonem nesvolal, měl by dle mého názoru mít zřejmě i tento jednatel společnosti právo valnou hromadu svolat.

V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti (není rozhodné, zda jednateli společnosti znemožňují výkon jeho povinností objektivní důvody – například nemoc, hospitalizace, nebo zda je z jakýchkoliv důvodů plnit nechce9), může valnou hromadu svolat kterýkoliv společník. Má-li společnost dozorčí radu, může valnou hromadu svolat též dozorčí rada, pokud to vyžadují zájmy společnosti. V případě, že je valná hromada svolávána dozorčí radou, o jejím svolání rozhoduje dozorčí rada jako kolektivní orgán ve sboru.

Valná hromada se svolává zásadně písemnou pozvánkou. Termín konání valné hromady musí být oznámen písemně společníkům nejméně 15 dnů před konáním valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Pod pojmem „oznámit nejméně 15 dnů před konáním valné hromady“ lze jednoznačně rozumět, že nejméně 15 dní před konáním valné hromady je nutno pozvánku společníkovi doručit. Doručením se v případě svolání valné hromady rozumí režim, kdy se pozvánka fakticky dostane do sféry příjemce. Způsob doručení proto může být různý, a měl by být určen společenskou smlouvou. Může jít o vložení pozvánky do domovní schránky společníka nacházející se na adrese uvedené v seznamu společníků, zaslání pozvánky prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu uvedenou v seznamu společníků, doručení do datové schránky společníka, osobní předání společníkovi, aj., vždy je však nutno pamatovat na to, že pokud by došlo ke sporu ohledně řádného svolání valné hromady, musí společnost prokázat doručení pozvánky, jak je uvedeno výše. Při zasílání pozvánky prostřednictvím provozovatele poštovních služeb platí vyvratitelná doměnka, že pozvánka je doručena třetí pracovní den po odeslání (§ 573 OZ).

Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:

a) obchodní firmu, sídlo, dále se domnívám, že každá pozvánka by měla obsahovat též identifikační číslo společnosti (tato náležitost pozvánky vyplývá z ustanovení § 3019 OZ),

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, přičemž dle ustanovení § 186 ZOK doba a místo jednání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo společníka účastnit se valné hromady,

c) pořad valné hromady,

d) návrh usnesení valné hromady,

e) podpis svolavatele.

Další náležitosti pozvánky upravují zvláštní ustanovení zákona o obchodních korporacích nebo jiné právní předpisy, Štenglová, Havel, Cileček, Kuhn a Šuk v komentáři k zákonu o obchodních korporacích příkladmo uvádějí, že v režimu zákona o přeměnách dochází-li ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom, a) pro společníky kterých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován, b) zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti a c) zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.10

Pozvánka nemusí obsahovat podklady k jednotlivým bodům pořadu jednání, ani zdůvodnění jednotlivých návrhů usnesení, neboť každý společník má v rámci svého práva na informace možnost požadovat od jednatelů společnosti informace o společnosti a nahlížet do dokladů společnosti.

 

Svolání náhradní valné hromady

Zákon o obchodních korporacích výslovně neupravuje konání náhradní valné hromady pro případ, že svolaná valná hromada nebude schopna usnášení. V režimu obchodního zákoníku nebylo možné náhradní valnou hromadu konat, ani pokud to společenská smlouva umožňovala (usnesení Vrchního soudu v Praze, 7 Cmo 9/2009). Domnívám se, že toto usnesení je použitelné i v režimu zákona o obchodních korporacích, i když dle platného ustanovení § 169 odst. 1 ZOK může být valná hromada usnášeníschopná, i pokud by byli přítomni společníci, kteří mají méně než polovinu všech hlasů, pokud by tak stanovila společenská smlouva. Pokud by totiž zákonodárce měl v úmyslu konání náhradní valné hromady umožnit, učinil by tak výslovným ustanovením v zákoně.

 

Svolání valné hromady akciové společnosti

Svolání valné hromady akciové společnosti je upraveno v § 402 až 411 ZOK. Bez splnění požadavků stanovených pro svolání valné hromady zákonem o obchodních korporacích a stanov na svolání valné hromady se může valná hromada konat za podmínek ustanovení § 411 odst. 2 ZOK, tedy pouze pokud tak určí stanovy a souhlasí-li s tím všichni akcionáři. Podrobnosti, jakým způsobem má být souhlas akcionáře udělen, by měly určit stanovy. Zákon o obchodních korporacích oproti úpravě společností s ručením omezeným výslovně nepožaduje, aby se akcionář vzdal práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě, a toto prohlášení aby bylo uvedeno v zápisu o jednání valné hromady. Z hlediska opatrnosti a ochrany před případnými spory ohledně svolání valné hromady je však vhodné, aby prohlášení o souhlasu s konáním valné hromady učinil akcionář buď na valné hromadě, a jako takové bylo prohlášení zachyceno v zápise z valné hromady, případně aby jej akcionář učinil písemně před konáním valné hromady s úředně ověřeným podpisem. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, domnívám se, že by, obdobně jako u společnosti s ručením omezeným, mělo být prohlášení akcionáře uvedeno v této veřejné listině, a v případě, že akcionář souhlasil s konáním valné hromady písemně před konáním valné hromady, měl by být tento souhlas přílohou veřejné listiny. Vzhledem k tomu, že akcionáře, který souhlasí s konáním valné hromady dle ustanovení § 411 odst. 2 ZOK, je nutno řádně identifikovat, doporučuji, aby podpis takového akcionáře byl úředně ověřen.

Valná hromada akciové společnosti se svolává tak, že svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů anebo v evidenci vedené schovatelem držícím imobilizované akcie v úschově. Stanovy mohou určit, jakým způsobem bude nahrazeno zasílání pozvánky za podmínky, že tento způsob nebude bezdůvodně omezovat akcionáře v možnostech účastnit se valné hromady. Takový vhodný způsob může být například zaslání pozvánky e-mailem, případně její uveřejnění ve stanovami určeném periodiku. Uveřejněním pozvánky na internetových stránkách společnosti se považuje pozvánka za doručenou akcionářům vlastnícím akcie na majitele. Jak již bylo řečeno výše, pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady.

Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:

a) obchodní firmu, sídlo společnosti, identifikační číslo z důvodu popsaného výše,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, přičemž dle ustanovení § 408 odst. 1 ZOK doba a místo jednání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo akcionáře účastnit se valné hromady,

c) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhovaná jako člen orgánu společnosti,

d) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasovaní na valné hromadě,

e) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,

f) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro záčátek běhu lhůty je rozhodné doručení návrhu akcionáři,

g) podpis svolavatele.

Další náležitosti pozvánky mohou upravovat zvláštní ustanovení zákona o obchodních korporacích nebo jiné právní předpisy. Štenglová, Havel, Cileček, Kuhn a Šuk v komentáři k zákonu o obchodních korporacích příkladmo uvádějí svolání valné hromady kvalifikovaným akcionářem zmocněným k tomu soudem podle § 368 odst. 1 ZOK (pozvánka musí obsahovat výrok rozhodnutí soudu o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady a ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí, označení soudu, který rozhodnutí o zmocnění vydal, jakož i uvedení data, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným) nebo svolání valné hromady k žádosti hlavního akcionáře dle § 375 ZOK (pozvánka musí podle § 377 odst. 2 ZOK obsahovat také rozhodné informace o určení výše protiplnění nebo závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován, výzvu zástavním věřitelům, aby společnosti sdělili existenci zástavního práva k účastnickým cenným papírům vydaným společností, a vyjádření představenstva k tomu, zda považuje navrženou výši protiplnění za přiměřenou, a dále podle § 379 odst. 3 ZOK upozornění na právo vlastníků účastnických cenných papírů získat zdarma kopie listin uvedených v § 379 odst. 1, 2 ZOK a podle § 380 ZOK upozornění na jejich povinnost sdělit společnosti bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli o svolání valné hromady, skutečnost zastavení a osobu zástavního věřitele).11

Uvádí-li se na pozvánce rozhodný den, je potřeba jej uvést přímo uvedením data rozhodného dne, nikoliv jen odkazem na stanovy, zákon či rozhodnutí předcházející valné hromady. Rozhodný den je dle ustanovení § 405 ZOK den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě. Pouze osoba, která je zapsána k rozhodnému dni jako akcionář v seznamu akcionářů, se může účastnit valné hromady a vykonávat práva akcionáře. Rozhodný den mohou určit stanovy, může ho určit předcházející valná hromada (§ 405 odst. 1 ZOK)12 nebo je stanoven zákonem (§ 405 odst. 3, 4 ZOK).

Návrh usnesení a jeho zdůvodnění musí být uveden v pozvánce vždy, pokud valná hromada hlasuje o návrhu usnesení. Návrh usnesení by měl být formulován tak, aby na valné hromadě nemusel být upravován a aby o něm mohlo být přímo hlasováno. Nutnost zdůvodnit návrh usnesení je odůvodněna tím, že akcionář musí mít k dispozici všechny relevantní informace, aby se mohl rozhodnout, jak bude ohledně návrhu hlasovat. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, kde společník má právo i mimo valnou hromadu žádat od jednatelů informace o společnosti, vykonává akcionář svá práva zásadně na valné hromadě (právo na vysvětlení upravují § 356 až 360 ZOK).

Pouze v případě, že valná hromada neschvaluje k projednávanému pořadu usnesení (například pokud dozorčí rada předkládá své vyjádření týkající se účetní závěrky dle ustanovení § 447 odst. 3 ZOK), obsahuje pozvánka vyjádření představenstva k takové záležitosti (§ 407 odst. 2 ZOK). Ustanovení § 407 odst. 2 ZOK proto rozhodně nelze vykládat jako lex specialis k § 407 odst. 1 ZOK, nýbrž dopadá pouze na případy, kdy se usnesení nepřijímá. Pokud by pozvánka neobsahovala k určité záležitosti návrh usnesení a jeho zdůvodnění v případě, kdy má být usnesení přijato, předseda valné hromady nemá právo na valné hromadě „návrh usnesení vytvořit“, ledaže by s tím souhlasili všichni akcionáři společnosti. Pokud by takový souhlas všech akcionářů nebyl udělen, byl by to důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

 

Svolání náhradní valné hromady

V případě, že byla řádně a včas svolána valná hromada, která však nebyla usnášeníschopná, svolá představenstvo bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu způsobem stanoveným zákonem o obchodních korporacích a stanovami společnosti, je-li to stále potřebné. První podmínkou svolání náhradní valné hromady je řádné a včasné svolání „původní“ valné hromady, která nebyla schopna se usnášet, jak dovodil Nejvyšší soud v usnesení 29 Cdo 3469/200813 použitelném i v podmínkách zákona o obchodních korporacích. Dále musí být pořad jednání náhradní valné hromady shodný, ledaže by všichni akcionáři souhlasili s doplněním pořadu dle ustanovení § 414 odst. 3 ZOK.

Zároveň je nutné dodržet zákonné lhůty pro konání náhradní valné hromady uvedené v ustanovení § 414 ZOK. Náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Pozvánka na náhradní valnou hromadu musí být odeslána ve lhůtě do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a lhůta pro rozeslání pozvánek a uveřejnění pozvánky na internetových stránkách se zkracuje na 15 dnů. Všechny uvedené lhůty jsou lhůty hmotněprávní. Ve smyslu ustanovení § 605 odst. 2 OZ konec lhůt připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. Nedodržení striktních požadavků na svolání náhradní valné hromady může mít za následek vyslovení neplatnosti usnesení náhradní valné hromady soudem dle ustanovení § 258 až 260 OZ.

 

Svolání valné hromady akciové společnosti s dualistickým systémem vnitřní struktury

Valnou hromadu svolává zásadně představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá a zákon o obchodních korporacích svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet (§ 402 odst. 2 ZOK). Při splnění podmínek zákona o obchodních korporacích může představenstvo tvořit jediný člen; pak o svolání rozhoduje pouze tento člen. Pokud tvoří představenstvo kolektivní orgán, rozhoduje o konání valné hromady ve sboru (§ 156 odst. 1 ZOK). Situace, že představenstvo není schopno se dlouhodobě usnášet, může nastat, pokud počet členů představenstva klesne pod polovinu nebo pokud někteří členové představenstva dlouhodobě neplní své povinnosti.

V případě, že společnost nemá zvolené představenstvo, případně zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani člen představenstva, svolá valnou hromadu dozorčí rada. Ta jako kolektivní orgán zásadně rozhoduje o konání valné hromady ve sboru (§ 156 odst. 1 ZOK). Dozorčí rada je oprávněna svolat valnou hromadu, též pokud to vyžadují zájmy společnosti, v takovém případě zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada nesplní svou povinnost a nesvolá valnou hromadu v případě, že společnost nemá zvolené představenstvo, nebo v případě, že představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti nebo pokud to vyžaduje zájem společnosti, může valnou hromadu svolat i kterýkoliv člen dozorčí rady. Zde je namístě upozornit, že za předpokladu, že dozorčí rada má pouze jediného člena, svolává valnou hromadu tento jediný člen dozorčí rady. Toto právo (respektive povinnost) ukládá členovi dozorčí rady přímo zákon o obchodních korporacích (§ 404 věta poslední ZOK); ostatně daná povinnost vyplývá též z povinnosti řádného hospodáře  (§ 51 až 53 ZOK).

Za podmínek § 368 odst. 1 ZOK14 může valnou hromadu svolat též kvalifikovaný akcionář (akcionáři), kterého k takovému jednání zmocní soud. Pozvánka na valnou hromadu pak vedle obecných náležitostí obsahuje též výrok soudu, kterým je kvalifikovaný akcionář ke svolání valné hromady zmocněn.

 

 Svolání valné hromady akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury

V akciové společnosti s monistickým vnitřním systémem se jako zásadní problém jeví nedostatečné vymezení působnosti správní rady a statutárního ředitele a rozdělení působnosti mezi tyto dva orgány akciové společnosti. Základní ustanovení § 456 ZOK stanoví, že kde se v zákoně o obchodních korporacích mluví o představenstvu, rozumí se tím podle okolností statutární orgán nebo jiný orgán, který má obdobnou působnost, a kde o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností. Dle tohoto ustanovení by pak valnou hromadu měl svolávat primárně statutární ředitel, a správní rada či její členové by ke svolání byli oprávněni až při splnění dalších podmínek předvídaných zákonem. V rozporu s tímto výkladem je ustanovení § 460 odst. 2 ZOK, dle kterého do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji tento zákon svěřuje do působnosti valné hromady. Domnívám se, že z ustanovení § 462 odst. 2 ZOK lze dovodit, že do působnosti správní rady by mělo náležet i svolávání valné hromady.

Literatura publikovaná v souvislosti s nabytím účinnosti zákona o obchodních korporacích vycházela z velké části z názoru, že působnost správní rady a statutárního ředitele je nutno dostatečně vymezit ve stanovách.15

Naproti tomu Petr Šuk s Petrem Čechem dospěli v poslední připravované publikaci k závěru, že: „V akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury svolává valnou hromadu správní rada, resp. za stejných podmínek jako v případě představenstva její člen (srov. § 460 odst. 2 ZOK a výklad podaný výše). Dodejme, že rozdělení působnosti mezi orgány je kogentní (zasahující status společnosti), stanovy tudíž působnost svolat valnou hromadu nemohou přenést na statutárního ředitele. Učiní-li tak (v praxi jsme se s takovou úpravou setkali), půjde o neplatné ujednání. Valnou hromadu, kterou by na jeho základě svolal statutární ředitel, by svolal orgán k tomu neoprávněný, valná hromada by tudíž nebyla svolána řádně. Jinou otázkou je, nakolik by tato vada sama o sobě byla v konkrétním případě způsobilá založit důvod neplatnosti usnesení přijatých na takovém zasedání (§ 428 odst. 1 ZOK, § 260 odst. 1 OZ).“16 Dle tohoto názoru by valnou hromadu měla svolat správní rada (jako kolektivní orgán), případně její člen v případech, kdy zákon přiznává právo svolat valnou hromadu členovi představenstva. Pokud by správní rada měla jen jediného člena – předsedu správní rady, svolával by valnou hromadu tento předseda správní rady. Valnou hromadu by nebyl oprávněn za žádných okolností svolat statutární ředitel, a to ani v případě, že by to vyžadoval zájem společnosti. I v akciové společnosti s monistickým vnitřním systémem může za podmínek § 368 odst. 1 ZOK valnou hromadu svolat kvalifikovaný akcionář (akcionáři), jehož k takovému jednání zmocní soud způsobem popsaným shora.

 

Závěr

Řádné svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným či valné hromady akciové společnosti je zásadní podmínkou pro přijetí platného usnesení valné hromady. Tímto článkem jsem se pokusila upozornit na rozdílnost svolání valné hromady ve společnosti s ručením omezeným a v akcio­vé společnosti a na možné problémy, které se v souvislosti se svoláním valných hromad v kapitálových společnostech mohou vyskytnout. Některé z těchto problémů budou postupně odstraněny výkladem zákona, některé pomůže odstranit sjednocená praxe. Doufám, že tento článek pomůže čtenáři zorientovat se v dané problematice. n

 

1   K tomu Dvořák, T. Právní rozhledy, 2004, č. 19, s. 706; Holejšovský, J. Valné hromady s ručením omezeným. 2011, s. 67.

2   Např. usnesení NS 29 Cdo 4223/2007.

3   Např. usnesení NS 29 Odo 158/2001: Pro naplnění požadavku určitosti pozvánky na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným, která má rozhodnout o zvýšení základního kapitálu, je nezbytné, aby v programu bylo uvedeno, který ze dvou zákonem přípustných důvodů zvýšení základního kapitálu má být použit a v jakém rozsahu má ke zvýšení dojít.

4 Např. usnesení NS 29 Cdo 590/2009: Je povinností společnosti učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby se pozvánka na valnou hromadu ve lhůtě stanovené § 129 odst. 1 ObchZ dostala do sféry dispozice společníka.

5   Např. usnesení NS 29 Cdo 3469/2008: Jestliže předseda představenstva společnosti (mající pouze dva akcionáře,  z nichž každý drží akcie s 50% podílem na hlasovacích právech), který je současně předsedou představenstva jednoho z jejích akcionářů, svolá valnou hromadu vědomě tak, že se o jejím konání nemůže druhý akcionář objektivně dozvědět, je jeho jednání nekorektní, porušující povinnost společnosti upravenou v § 155 odst. 7 větě druhé ObchZ a nerespektující účel § 184 odst. 4 ObchZ, bez ohledu na to, že formálně dikci tohoto ustanovení respektuje.

6   Srov. § 184 odst. 2 a § 406 odst. 1 větu třetí ZOK.

7
Pod obchodním vedením lze rozumět ty činnosti jednatelů, které se týkají každodenní podnikatelské činnosti společnosti.  Do obchodního vedení společnosti nenáležejí ty činnosti jednatelů, které jednatelé provádějí ve vztahu ke společníkům či orgánům společnosti. (Srov. Štenglová,  I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář.  13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 464). Domnívám se,  že na uvedeném závěru se nic nezměnilo ani  v podmínkách OZ.

8   Podle § 156 odst. 1 OZ je-li orgán kolektivní, rozhoduje  o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů.

9   Viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.  Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání.  Praha: C. H. Beck, 2013, s. 346.

10 Tamtéž, s. 347–350.

11 Blíže Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Op. cit. sub 9, s. 627–630.

12 Rozhodnutí valné hromady se nepovažuje za rozhodnutí  o změně stanov, jde o rozhodnutí ad hoc, které platí jen  pro následující valnou hromadu.

13 Dle usnesení 29 Cdo 3469/2008 „je-li svolání řádné valné hromady postiženo takovými vadami, jež by vedly – byla-li by tato valná hromada usnášeníschopná – k vyslovení neplatnosti jejích usnesení, jsou v důsledku toho zásadně neplatná  i usnesení, přijatá náhradní valnou hromadou svolanou  pro neusnášeníschopnost vadně svolané valné hromady“.

14 Tato situace nastane v případě, kdy kvalifikovaný akcionář (akcionáři) požádá představenstvo, aby svolalo valnou hromadu k projednání jím navržených záležitostí, a představenstvo ji ve lhůtách stanovených v § 367 odst. 1 ZOK nesvolá.

15 Dědič, J., Lasák, J. Monistický systém řízení akciové společnosti: výkladové otazníky (2. část). Obchodněprávní revue, 2013, č. 4, s. 97; nebo  Gürlich, R. Novinky z rekodifikace. Advokátní kancelář GÜRLICH & Co. 27/2014, s. 1.

16 Šuk, P., Čech, P. Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha: Polygon, 2016 (v tisku).