Velké dějiny zemí Koruny české
JUDr. PhDr. Stanislav Balík, člen redakční rady Ad Notam
Nakladatelství a vydavatelství PASEKA se natrvalo zapsalo do dějin české historiografie monumentálním počinem, kolektivní monografickou řadou Velké dějiny zemí Koruny české, která, na rozdíl od obdobného prvorepublikového pokusu České dějiny, byla skutečně dokončena. Dalším krokem, který nepřímo navazuje na prvorepublikovou edici Československá vlastivěda, je postupně vydávaná Tematická řada, v níž vyšel mimo jiné i první svazek s právněhistorickou tematikou Stát.
Spoluautorský kolektiv anotované monografie tvoří autoři, kteří se systematicky vědecky i pedagogicky věnují českým a československým právním dějinám a kteří vesměs již v minulosti na pole historie českého státu a české státnosti publikačně vstoupili. V tomto směru lze tedy konstatovat, že přínos knihy není ani tak v originalitě tématu, ale především v jeho podání. Na rozdíl od učebnic či vědeckých textů, určených vždy spíše uzavřenějšímu okruhu čtenářů, je Stát napsán pro čtenáře, který ani nemusí být právníkem, právním historikem, historikem či politologem, a to s markantním cílem popularizačním a osvětovým. Knihu tak lze nepochybně hodnotit jednak samostatně, jednak jako součást celé tematicky různorodé a „druhé řady“ Velkých dějin zemí Koruny české.
Autoři si po prologu z pera Karoliny Adamové, věnovanému teoriím o vzniku státu, rozdělili výklad podle ustálené periodizace vývoje státu na českém území. Karolina Adamová a Antonín Lojek pojednali o státu do roku 1848, Karel Schelle a Jaromír Tauchen pak o státu od roku 1848 do roku 1992.
Naskýtá se samozřejmě otázka vztahu monografie Stát k jednotlivým svazkům základní řady Velkých dějin zemí Koruny české. Situace spoluautorů, píšících o státu ve druhém pořadí, rozhodně nebyla jednoduchá. Dovolím si to namátkově demonstrovat na kapitolách o Obnoveném zřízení zemském v VIII. svazku základní řady na jedné a v anotované monografii na druhé straně. I z prvého pohledu je patrno, že podání v VIII. svazku, byť samozřejmě obsah Obnoveného zřízení zemského neopomíjí, klade důraz na výklad o politických dějinách, tedy o tom, za jakých okolností vzniklo, jaká byla kodifikační komise, co se dělo v době jeho příprav. Zákonitě jde o výklad z pera historiků, zatímco ve svazku Stát jsou akcentovány aspekty právněhistorické, a to v kontextu vývoje české státnosti. Obsahově se tudíž oba citované svazky nepřekrývají, ale naopak doplňují. Zbývá jen dodat, že ti čtenáři, kteří zatím postrádají výklad o podústavním právu v Obnoveném zřízení zemském, např. o procesních ustanoveních či právnických profesích v této době, se ho jistě dočkají v dalším pokračování dané ediční řady v připravovaném svazku s tématem Právo.
Jak tedy novější svazek číst a studovat? Dovolím si předpovědět, že právníci začnou Státem a budou si v jednotlivých dílech základní řady dohledávat politické souvislosti, zatímco neprávníci si budou moci při četbě o zvoleném úseku českých dějin rozšířit základní informace o specializované expozé o státu v dané době. S ohledem na to, že celkově je spoluautorský kolektiv Velkých dějin zemí Koruny české velmi početný, nelze samozřejmě vyloučit i názorovou pluralitu ve vztahu k jednotlivým dílčím otázkám a tématům, která je však zcela pochopitelná a řekl bych, že přemýšlivému čtenáři jistě ku prospěchu.
Publikace Stát je obsahově bohatá, čtivě psaná a výpravná. I v líčení o vývoji státu je k dispozici řada zajímavých obrazových příloh. Jednotlivé kapitoly jsou provázeny poznámkovým aparátem, závěrem nechybí rozsáhlý seznam pramenů a literatury a jmenný rejstřík.
Dá se předpokládat, že ti, kdož mají v knihovně celou edici Velkých dějin zemí Koruny české, svazek Stát přivítají jako podařené další pokračování, ostatní nepochybí tím, že si jej pořídí i samostatně. I v době elektronických publikací tištěná monografie v konkurenci obstojí díky systematičnosti výkladu o dané problematice a v neposlední řadě i díky reprezentativnímu vzhledu knihy.
- Štítky:
- 2016