Jmenování prvních notářů pro Království české roku 1851

JUDr. Filip Plašil

Následkem revolučního roku 1848 došlo v habsburské monarchii k zásadní reformě soudní správy. Dosavadní roztříštěný systém regulovaných magistrátů, vykonávajících soudní pravomoc ve městech, a vrchnostenských soudů s justiciáři coby placenými soudci na venkovských panstvích, se jevil jako nevyhovující a byl nahrazen s účinností od 1. 7. 1850 jednotnou soudní soustavou na základě císařského nařízení č. 290/1849 ř. z. Nejvyšší soudní instancí v Českém království se stal Vrchní zemský soud v Praze, v jehož obvodu bylo zřízeno 13 zemských (později krajských) soudů. V obvodu každého zemského soudu působily jako nejnižší soudní instance okresní soudy, které se podle rozsahu svého obvodu a počtu obyvatel dělily na soudy I. třídy (okresní sborové soudy trestní, tzv. vyšetřovací soudy), II. a III. třídy.[1]

Téměř souběžně s reformou soudnictví byly realizovány i reformy v oblasti veškerých dalších právnických profesí. Císařským nařízením č. 364/1849 ř. z. byl vydán provizorní advokátní řád a po odborné diskuzi[2] došlo císařským patentem č. 366/1850 ř. z. i k zavedení notářského řádu pro řadu zemí monarchie, včetně Čech, Moravy a Slezska.

Mezi požadavky na výkon funkce notáře figurovala zejména advokátní nebo notářská zkouška a složení kauce notářské komoře ve výši od 1 000 do 8 000 zl. konvenční mince – podle velikosti místa, kde notář sídlil.[3] Splnění těchto požadavků se však ukázalo v praxi větší překážkou, než se zřejmě původně předpokládalo. Nebylo snadné nalézt v krátké době dostatek vhodných a finančně zajištěných kandidátů, pročež se obsazování notářských míst, jehož realizace započala koncem roku 1850, táhlo. Reálné obsazení dostatečného počtu notářských úřadů bylo přitom podmínkou, aby nabylo účinnosti ustanovení notářského řádu o povinné formě veřejné listiny pro některá právní jednání.[4] Notářský přímus vešel do konce roku 1851 v účinnost pouze v Horních a Dolních Rakousech a Salzbursku.[5] V rámci českých zemí se podařilo ministru spravedlnosti první notáře jmenovat nejdříve na Moravu, a to 23. 6. 1851, následkem čehož mohl notářský řád na Moravě vstoupit v účinnost k 1. 9. 1851. První notáři v Čechách pak byli jmenováni 13. 8. 1851 a notářský řád vstoupil v Čechách v platnost k 1. 10. 1851.[6]

Dne 25. 8. 1851 byl v denním tisku publikován seznam notářů jmenovaných pro Čechy 13. 8. téhož roku s místem jejich sídla. Podle § 12 notářského řádu měly být notářské okresy vymezeny obvodem nejméně jednoho okresního soudu; přesto byl počet nově jmenovaných notářů tak nízký, že jeden notář zastával běžně obvod tří nebo i více okresních soudů.

Publikovaný seznam notářů jmenovaných pro Království české ministrem spravedlnosti dne 13. 8. 1851[7] je obzvlášť zajímavý z důvodu, že kromě sídla notáře přesně uvádí i jemu prozatímně přidělené obvody jiných okresních soudů, kam zatím nebyl notář jmenován, a také dosavadní zaměstnání notáře. Uvedený seznam je v níže uvedeném přehledu doplněn o počet obyvatel v notářských obvodech dle stavu z října 1854[8] a někdy také o dosavadní zaměstnání notáře, pokud v původním seznamu uvedeno nebylo.[9] Stručnější seznam notářů na Moravě a ve Slezsku byl publikován teprve roku 1855, alespoň pokud je autorovi známo.

K údajům uvedeným v tabulce lze poznamenat, že názvy obcí a jména všech notářů jsou uvedena v jejich české podobě, přičemž ale zejména v pohraničních oblastech lze očekávat, že mnoho notářů bylo německé národnosti. Jména některých notářů bývají uváděna také v mírně odlišné podobě. Jak je patrné z níže uvedených údajů, prvními notáři byli jmenováni příslušníci nejrůznějších právnických profesí – často se jednalo o bývalé vrchnostenské právníky (justiciáře), ale též soudní adjunkty a jiné právníky v soudní službě, advokáty a v některých případech i okresní soudce. Někteří notáři si ponechali i nadále právo souběžného výkonu advokacie.

Z tabulky je patrná velká nevyrovnanost rozsahu jednotlivých notářských obvodů i v prozatímním přidělování soudních okresů jednotlivým notářům. Zatímco v obvodu Krajského soudu v Písku připadalo na jednoho nově jmenovaného notáře průměrně 93 000 obyvatel (tedy víc než čtyřnásobek současného stavu v roce 2018), v obvodu Krajského soudu v Mostě to bylo pouze 19 500, ba dokonce obvody notářů v Postoloprtech a Doupově byly tak malé, že obživa notáře by zde musela nutně narážet na velké nesnáze. Nevyrovnanost je ale možné pozorovat i v rámci obvodu jednoho krajského soudu – zvlášť křiklavě působí v tomto ohledu Krajský soud v Chebu a Krajský soud v Plzni. Vůbec nejrozsáhlejší obvod s prozatímním připojením pěti dalších soudních okresů měl obstarávat jičínský notář Josef Heindel – přes 130 000 obyvatel.

Výjimkou nebyly notářské obvody, zřízené v rozporu s ustanovením notářského řádu trvale pro dva nebo dokonce i tři okresní soudy. V těchto případech sídlil notář v místě sídla jednoho z těchto okresních soudů, se dvěma výjimkami – notář s obvodem pro okresní soudy v Královicích a Manětíně sídlil v Plasech a notář pro obvod Okresního soudu v Planicích sídlil patrně na zámku v Nalžovech.

Celkem bylo ministrem spravedlnosti 13. 8. 1851 jmenováno pro Čechy 83 notářů, kteří měli započít činnost od 1. 10. 1851. Skutečnost byla ale v řadě případů jiná a na mnoha místech notáři pro různé překážky fakticky zahajovali činnost teprve v průběhu roku 1852 nebo později. Ještě v roce 1855 zůstávalo 12 původně zamýšlených úřadů neobsazených. V některých případech došlo i ke změně sídla notáře, některá notářství se také ocitla v obvodech jiných krajských soudů[10] – do roku 1855 proběhly dosti rozsáhlé změny soudních krajů, zejména v severních a severovýchodních Čechách.[11]

Vlivem neobsazení dostatečného počtu notářských míst nedošlo po řadu let k ustavení řádných notářských komor a potřebné záležitosti notářské správy a funkci notářských archivů vykonávaly přinejmenším až do konce 50. let prozatímní notářské komory – krajské soudy, kde funkcí předsedy prozatímní notářské komory byl pověřen některý soudní rada.[12] Poměry v notářství se konsolidovaly teprve v průběhu 60. let 19. století, kdy došlo ke značnému nárůstu počtu notářů.

 

Stálý obvod okresního soudu

Jméno notáře

Dosavadní zaměstnání notáře

Prozatímně přikázaný obvod okresního soudu

Počet obyvatel v obvodu, včetně obvodů prozatímně přikázaných, podle stavu z října 1854

Obvod Krajského soudu v Praze – rozloha 101,6 čtverečních mil

Okresní soudy na území Prahy (obvody okresních soudů Staré Město, Nové Město, Malá Strana I. odbor a II. odbor)

JUDr. Eduard Šubert

zemský advokát a směnečný notář v Praze

není

uvedeno

JUDr. Celestin Haas

zemský advokát v Praze

JUDr. František Schollar

zemský advokát v Praze

JUDr. František Pavlovský

zemský advokát v Praze

JUDr. Josef Burian

zemský advokát v Praze

JUDr. František Faber

bývalý justiciář bytem v Praze

JUDr. Jan Tuchek

soudní kandidát v Praze

JUDr. Antonín Schlindenbuch

advokátní kandidát v Praze

JUDr. Antonín Spolz

advokátní a soudní kandidát v Praze

JUDr. František Arnošt Mudroch

advokátní kandidát v Praze

Klement rytíř Weyhrotter

soudní kandidát v Praze

JUDr. Jindřich rytíř Hönigsberg

notářský kandidát v Praze

Mělník

František Vodička

soudní adjunkt v Nové Pace, t. č. vyvazovací komisař v Dolních Kralovicích

27 407

Smíchov

Jan Jäger

soudní kandidát v Praze

Zbraslav

43.341

Beroun

Jan Wolfgang Polák

okresní soudce v Moravské Ostravě

Hořovice a Zbirov

76 879

Unhošť

Antonín Todla

magistrátní rada v Unhošti

Křivoklát

41 408

Karlín

JUDr. František Engel

zemský advokát v Praze

Říčany a Jílové

62 001

Brandýs nad Labem

JUDr. Václav Peška

advokátní a soudní kandidát v Praze

23 738

Roudnice nad Labem

Václav Chaloupecký

justiciář a právní zástupce bytem v Praze

Velvary

36 409

Slaný

Josef Honsa

justiciář a advokátní koncipient v Praze

Rakovník a Nové Strašecí

65 512

Libochovice

František Koubek

justiciář bytem v Libochovicích

Louny

39 784

Dobříš

neuvedeno,

pravděpodobně Josef Mokrý

konceptní praktikant u českého fiskálního úřadu a soudní kandidát v Praze

Příbram

50 076

Obvod Krajského soudu v Českých Budějovicích – rozloha 78,9 čtverečních mil

České Budějovice a Lišov (oba notáři měli sídlo v Českých Budějovicích)

Josef Donner

justiciář a právní zástupce v Českých Budějovicích

Český Krumlov, Chvalšiny, Planá

84 781

Antonín Kühnel

advokátní a soudní kandidát v Praze

Jindřichův Hradec a Nová Bystřice (sídlo v J. Hradci)

Vojtěch Kaplický

starosta města v Jindřichově Hradci

50 804

Trhové Sviny, Třeboň a Lomnice (sídlo v Třeboni)

Tomáš Zátka

soudní kandidát v Praze

Týn nad Vltavou a Hluboká nad Vltavou

74 525

Vyšší Brod (sídlo v Rožmberku)

Josef Pascher

auskultant v Horním Rakousku

16 011

Kaplice a Nové Hrady

Václav Lorenz

justiciář v Římově u Českého Krumlova

34 506

Obvod Krajského soudu v Táboře – rozloha 80,5 čtverečních mil

Tábor

Antonín Smrčka

soudní adjunkt v Milevsku

Pacov, Milevsko a Bechyně

98 007

Pelhřimov

František Štekl

justiciář bytem v Pelhřimově

Kamenice nad Lipou a Počátky

63 531

Benešov a Neveklov (sídlo v Benešově)

Michael Kappus

zkoušený magistrátní rada v Benešově

Votice, Sedlec a Sedlčany

97 258

Vlašim

Jan Petráš

soudní kandidát a advokátní koncipient

Mladá Vožice

46 956

Soběslav a Veselí (nad Lužnicí)

Václav Sláma

soudní kandidát v Praze

32 926

Obvod Krajského soudu v Kutné Hoře – rozloha 68,6 čtverečních mil

Kolín

Kašpar Kinzl

soudní adjunkt v Kouřimi

Kutná Hora, Čáslav a Uhlířské Janovice

118 450

Německý Brod

JUDr. Eduard Brzorád

advokát v Německém Brodě

Dolní Kralovice a Humpolec

78 561

Český Brod

František Schütz

justiciář

Kostelec nad Černými lesy a Kouřim

68 490

 

Polná

Romuald Promberger

soudní adjunkt v Polné

Přibyslav

35 770

Chotěboř

JUDr. Eduard Varhánek

soudní kandidát v Polné

Habry a Ledeč nad Sázavou

66 869

Obvod Krajského soudu ve Vysokém Mýtě – 58,4 čtverečních mil

Vysoké Mýto

Jan Popler

justiciář a t. č. vyvazovací komisař

Litomyšl a Polička

111 904

Chrudim

JUDr. Adolf Stanislav Neumann

zemský advokát v Praze

(zároveň vykonával i advokacii)

Skuteč

55 852

Nasavrky

Adolf Hájek

soudní kandidát

Hlinsko

36 418

Pardubice

Václav Polívka

advokát

Přelouč a Holice

65 910

Ústí nad Orlicí

František Vytlačil

okresní soudce ve Vyšším Brodě

Lanškroun

62 371

Obvod Krajského soudu v Hradci Králové – rozloha 51,6 čtverečních mil

Hradec Králové a Nechanice (sídlo v Hradci Králové)

JUDr. Václav Válek

justiciář v Praze

Jaroměř, Nové Město nad Metují a Dobruška

118 284

Trutnov, Žacléř a Maršov (sídlo v Trutnově)

JUDr. Augustin Strádal

advokátní kandidát v Praze (zároveň vykonával i advokacii)

44 113

Králíky a Žamberk (sídlo v Králíkách)

Antonín Zděnek

soudní kandidát v Chrástu

Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí

107 302

Hostinné

Bedřich Neumann

soudní auskultant v Praze

Dvůr Králové

42 016

Broumov

Jindřich Vincenc Eppinger

justiciář v Milíčevsi a Tuři a t. č. vyvazovací komisař

Police nad Metují a Náchod

81 768

Obvod Krajského soudu v Jičíně – rozloha 51,7 čtverečních mil

Jičín a Libáň (sídlo v Jičíně)

Josef Heindel

okresní soudce v Jičíně

Nová Paka, Lomnice nad Popelkou, Hořice, Sobotka

130 245

Vrchlabí

JUDr. František Gülden

advokátní kandidát v Praze (zároveň vykonával i advokacii)

Jilemnice a Rokytnice v Orlických horách

65 817

Turnov

J. Kovář

soudní kandidát v Praze

Semily a Železný Brod

62 763

Mladá Boleslav a Bělá pod Bezdězem (sídlo v Mladé Boleslavi)

JUDr. Ludvík Endler

advokát v Mladé Boleslavi

Benátky nad Jizerou a Nymburk

78 484

Chlumec nad Cidlinou a Městec Králové (sídlo v Chlumci n. C.)

Antonín Milde

justiciář v Chlumci nad Cidlinou

Nový Bydžov a Poděbrady

78 157

Mnichovo Hradiště

Karel Příhoda

soudní auskultant

Český Dub

45 232

Obvod Krajského soudu v Liberci – rozloha 62,4 čtverečních mil

Liberec

Karel Uchatzy

vrchní (správce panství) a justiciář v Liberci

Jablonné v Podještědí a Chrastava

81 428

Jablonec nad Nisou a Tanvald (sídlo v Jablonci)

Felix Höfert

soudní kandidát v České Lípě

41 754

Frýdlant

Josef Knesch

vrchní (správce panství) ve Frýdlantu

39 377

Obvod Krajského soudu v České Lípě – rozloha 55,0 čtverečních mil

Česká Lípa

JUDr. Rudolf Hirschmann

advokátní koncipient a soudní kandidát v Praze

25 590

Děčín

JUDr. Ludvík Renger

advokátní koncipient (zároveň vykonával i advokacii)

Benešov

47 238

Rumburk

JUDr. Antonín Klepsch

advokátní kandidát (zároveň vykonával i advokacii)

Varnsdorf

49 010

Litoměřice

Josef Duras

justiciář v Litoměřicích (zároveň vykonával i advokacii)

27 845

Hajda (Bor) a Cvikov (sídlo v Boru)

Josef Gellert

soudní adjunkt v Jáchymově

35 387

Dubá a Štětí (sídlo v Dubé)

Augustin Dobiš

soudní adjunkt v Mnichově Hradišti

30 187

Ústí nad Labem a Chabařovice (sídlo v Ústí n. L.)

JUDr. Josef Schwarz

advokát

32 689

Šluknov a Hainšpach (sídlo ve Šluknově)

Ignác Zimmermann

zkoušený magistrátní rada v Boru

45 123

Mimoň

Vilém Polák

soudní kandidát v České Kamenici

20 933

Česká Kamenice

Josef Tobiš

zkoušený magistrátní rada v České Kamenici

24 155

Lovosice

Karel Schellinger

soudní adjunkt v Lovosicích

14 491

Úštěk

Václav Rott

výpomocný referent u České komorní prokuratury

18 532

Obvod Krajského soudu v Mostu – rozloha 54,9 čtverečních mil

Most

JUDr. Václav Freyer

advokátní kandidát v Praze

19 604

Žatec

Jan Schürer

advokát

–-

19 786

Kadaň

Ignác Nittner

justiciář v Kadani

Přísečnice

40 655

Teplice a Osek (sídlo v Teplicích)

Josef Seidl

justiciář v Teplicích

31 167

Jirkov a Hora sv. Kateřiny (sídlo v Jirkově)

Josef Ehrlich

justiciář v Lounech

19 521

Bílina

Karel Etterich

soudní adjunkt v Kraslicích

16 815

Postoloprty

František Metze

soudní kandidát

7 387

Chomutov

JUDr. Antonín Schreiter

advokát v Chomutově

Hora sv. Šebestiána

21 297

Podhořany

Jan Gruber

soudní kandidát v Praze

18 795

Jesenice

František Tschuschner

soudní adjunkt v Oseku

13 149

Doupov

Jan Schweigert

soudní adjunkt v České Kamenici

6 882

Obvod Krajského soudu v Chebu – rozloha 75,7 čtverečních mil

Cheb a Vildštejn (sídlo obou notářů v Chebu)

Kristián Loimann

justiciář bytem v Chebu

Loket a Falknov

95 517

Matěj Schück

justiciář bytem v Chebu

Jáchymov, Nejdek a Blatno (sídlo v Jáchymově)

Karel Holay

soudní adjunkt v Bečově

38 541

Žlutice a Bochov (sídlo v Bochově)

Daniel Richter

justiciář v Bochově

Karlovy Vary a Bečov nad Teplou

64 247

Teplá a Bezdružice (sídlo v Teplé)

Jan Judex

justiciář v Jindřichově Hradci

25 556

JUDr. Karel Nonner

advokátní kandidát

22 376

Kynžvart

Jiří Krüss

advokátní koncipient v Praze

Planá, Tachov a Přimda

75 037

Obvod Krajského soudu v Plzni – rozloha 86,0 čtverečních mil

Plzeň a Touškov (sídlo v Plzni)

JUDr. František Adler

justiciář v Plzni

Stod, Stříbro, Blovice a Rokycany

119 306

Klatovy a Nýrsko (sídlo v Klatovech)

Karel Bedřich Pokorný

soudní asesor v Trutnově

Domažlice a Nová Kdyně

105 558

Královice a Manětín (sídlo v Plasech)

Josef Krátký

soudní kandidát a aktuár vyvazovací komise ve Vlašimi

33 622

Nepomuk a Přeštice (sídlo v Přešticích)

Mořic Peters

vrchní (správce panství) v Lukavicích a Příchovicích

Horšovský Týn, Hostouň a Ronšperk

83 924

Planice (sídlo v Nalžovech)

Daniel Benoni

justiciář v Nalžovech

16 166

Obvod Krajského soudu v Písku – rozloha 77,4 čtverečních mil

Písek

František Mašner

justiciář, t. č. vyvazovací komisař

Vodňany, Blatná, Březnice a Mirovice

109 190

Sušice

Maxmilián Appeltauer

justiciář v Tajanově a mnoha dalších panstvích

Kašperské Hory, Horažďovice a Strakonice

84 690

Vimperk

Dominik Arnold

justiciář a advokátní koncipient v Praze

Volyně, Prachatice a Netolice

85 188

 

 


[1] Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z. ze dne 26. 6. 1849. Hledíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v Českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007, s. 319–320.

[2] Neschwara, Ch. Österreichs Notariatsrecht in Mittel- und Osteuropa. Zur Geltung und Ausstrahlung des Österreichischen Notariats. Wien: Manz, 2000, s. 17–18.

[3] § 18 zák. č. 366/1850 ř. z., notářského řádu.

[4] Podle čl. II notářského řádu byla účinnost ustanovení o povinné formě veřejné listiny odložena do doby nabytí účinnosti budoucích prováděcích předpisů, k jejichž vydání mělo ale dojít teprve po doplnění stavu notářů na potřebnou mez. Srov. Balík, S. a kol. Dějiny notářství v českých zemích. Praha: NK ČR, 2014, s. 74.

[5] Čl. II notářského řádu byla účinnost ustanovení o povinné formě veřejné listiny odložena do doby nabytí účinnosti prováděcích předpisů, které měly být vydány, až bude doplněn stav notářů na potřebnou mez. Srov. Balík, S. a kol, op. cit. sub 4, s. 74.

[6] Srov. výnosy Ministerstva spravedlnosti č. 221/1851 č. z. z. a 126/1851 m. z. z.

[7] Pražské noviny, roč. 1851, č. 199, 23. 8. 1851, s. 2; č. 200, 25. 8. 1851, s. 1–2; č. 201, 26. 8. 1851, s. 2.

[8] Nařízení Ministerstva vnitra, spravedlnosti a financí č. 274/1854 ř. z. ze dne 9. 10. 1854 a jeho přílohy.

[9] K doplnění byly použity zejména publikace Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846. Praha: Královská společnost nauk, 1846, a Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1851. Praha: Česká společnost nauk, 1851.

[10] Verzeichniss der Advokaten, Notare und Vertheidiger in Strafsachen in sämmtlichen Kronländern des Kaiserthums Österreich nach den Amtssitzen und der Zeitfolge des Amtsantrittes. Wien: Hof- und Staatsdruckerei, 1855.

[11] Nařízení Ministerstva vnitra, spravedlnosti a financí  č. 274/1854 ř. z. ze dne 9. 10. 1854 – zřízeny byly krajské soudy v Litoměřicích a Mladé Boleslavi a dosavadní Krajský soud ve Vysokém Mýtě byl přeměněn na Krajský soud v Chrudimi. Územní změny se pak dotkly i jiných dosavadních krajských soudů.

[12] Neschwara, Ch., op. cit. sub 2, s. 7.