Časopis Ad Notam

Lidské srdce a paragrafy - O prázdném hrobu - Pořčená závěť

Opavský deník Troppauer Zeitung přinesl ve vydáních z 22. a 24. června 1884 na pokračování zajímavý článek Kurze Geschichte des Notariates von den frühesten Zeiten an bis auf unsere Tage (Stručné dějiny notářství od nejstarších dob až do dnešních dnů), jehož autorem byl Wladimir Pappafava.

Rozhovor s Ing. Monikou Červíčkovou uskutečnil Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory České republiky.

Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, je neurčité.

29. května uplynulo 100 let od narození velké osobnosti moderního českého notářství – prvního čestného prezidenta Notářské komory ČR a bývalého vedoucího státního notáře v Mělníku JUDr. Jiřího Brázdy.

Vydědění je tradičním institutem dědického práva, který byl znám již právu římskému a o jehož existenci panuje obecné povědomí. Nikoliv však o jeho obsahu, resp. o konkrétních důvodech k vydědění a zejména jejich správné interpretaci. V praxi není výjimkou, že se vůle zůstavitele a jím tvrzené okolnosti směřující k vydědění potomka střetávají v notářské nebo advokátní kanceláři s výkladem příslušné judikatury.

Jak se s touto problematikou normotvůrci popasovali, tentokráte nebudeme zkoumat v českém právním řádu, nýbrž v pramenech práva ostatních evropských států.

Kryptoměny rezonují dnešním světem. Mezi nimi pak nejvíc bitcoin. Lze s ním platit za zboží a služby, a to i mimo prostředí internetu. Slouží jako investice. Co se ale stane poté, když jeho vlastník zemře?

Hmotněprávní i procesní postavení nepominutelného dědice patří v poslední době k frekventovaným a praktickým otázkám dědického práva.

Problematika nepominutelného dědice patří mezi nejhojněji probíraná témata, přesto však v souvislosti s ní existuje řada praktických otázek, ohledně jejichž řešení zdaleka není jasno.

„Je načase vyvést ze soudů ty agendy, které justici zbytečně zatěžují a které by přitom lépe, operativněji a levněji mohli řešit například právě notáři,“ říká v rozhovoru pro Ad Notam nový místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk.

Mezi nejpalčivější otázky nové právní úpravy patří problematika klientů zastoupených na základě plné moci a jejich identifikace

Před dvěma lety jsem publikovala na stránkách tohoto odborného časopisu článek s názvem Výhrada soupisu pozůstalosti v praxi. Od té doby se nezměnilo nic na tom, že institut výhrady soupisu je stále velmi diskutovanou věcí na poli praxe i teorie.

Cieľom príspevku je poskytnúť návrh riešenia otázok, ktoré sa môžu vyskytnúť v prípadoch, keď poručiteľ zanechá odkazom celú svoju alternatívnu pohľadávku, alebo keď zanechá konkrétnu individuálne určenú vec z takejto alternatívnej pohľadávky, čiže odkáže vec, ktorú nikdy nemal vo svojom vlastníctve.

V následujícím článku se pokusím přiblížit institut závěti v italském dědickém právu, která je, vedle dědění ze zákona, jediným dědickým titulem. V Itálii se dědí ze zákona nebo ze závěti (článek 457 IOZ). Dědické smlouvy jsou výslovně zakázány (článek 458 IOZ).

Při přihlašování pohledávek zajištěných exekutorským zástavním právem je třeba důsledně odlišit zástavní právo, které mohlo vzniknout do 30. 6. 2015 dle § 69a exekutorského řádu a zástavní právo, které vzniká dle § 73a exekutorského řádu při jejich přihlašování do likvidace pozůstalosti.

Novela do zákona promítla závěry aktuální judikatury a překlenula některé přetrvávající výkladové potíže.

Druh a družka nepatří mezi osoby oprávněné k náhradě nákladů na výživu pozůstalým podle § 2966 odst. 1 o. z., který takový nárok nezakládá osobám, jimž zemřelý nebyl povinen poskytovat výživné na základě zákona, ani poskytoval-li je dobrovolně. Snížení životní úrovně osoby, které zemřelý poskytoval výživné dobrovolně, ač k tomu nebyl ze zákona povinen, není bez dalšího okolností odůvodňující přiznání nároku na příspěvek na výživné podle § 2966 odst. 2 o. z. ROZSUDEK NEJVYŠŠÍHO SOUDU ZE DNE 14. 12. 2022, SP. ZN. 25 CDO 3144/2021

Strany při uzavírání smluv stojí často před otázkou, jak vyřešit situace, kdy neví s jistotou, kdy určitá skutečnost v budoucnu nastane a zdali vůbec nastane. Současně po vzájemné dohodě na tuto skutečnost z nějakého důvodu chtějí navázat určitý právní následek...

Účelom príspevku je podeliť sa s českými kolegami o radosť z prijatia ostatnej novely zákona č. 530/2003 Z. z. o obchodnom registri (ďalej aj ako „ZOR“), podľa ktorej slovenskí notári s účinnosťou od 1. novembra 2023 vykonávajú prvozápisy spoločností s ručením obmedzeným do obchodného registra (zákon č. 268/2023 Z.

V § 1693 odst. 3 ObčZ je zaveden zvláštní institut, který ve smyslu zákonného textu spočívá v právu dědice požadovat na ostatních dědicích vyrovnání jeho zásluh z důvodu jeho starání se o zůstavitele, anebo jeho přispění k udržení nebo zvětšení zůstavitelova majetku. V důsledku toho, jak se toto právo realizuje, jde ve své podstatě o právo na zvýšení dědického podílu takového dědice na úkor dědiců ostatních.

Digitální svět nás obklopuje již několik desítek let a do virtuálního prostoru se přesouvá značná část majetku. Osoby dnes již běžně vkládají své finanční prostředky na virtuální internetové účty, do různých platebních systémů, příp. nakupují kryptoměny. Otázku, co se stane s tímto digitálním majetkem po jejich úmrtí...

Příspěvek Mgr. Pavla Bernarda, viceprezidenta NK ČR, přednesený na celostátní notářské konferenci 5. října 2023 v Praze

Dědické právo je souhrn právních předpisů ustanovujících o spořádání soukromých práv a povinností, jejichž subjektem byla osoba zemřelá, po případě práv a povinností utvořených nařízením osoby zemřelé na případ smrti nebo konečně takových, které vzniknou úmrtím osoby bez předchozího jejího spolupůsobení. (Jan Krčmář)

Rozhovor s JUDr. Martinem Foukalem vedla JUDr. Věra Sáblíková, prezidentka Notářské komory pro hl. m. Prahu a členka prezidia NK ČR.