Časopis Ad Notam

Lidské srdce a paragrafy - O prázdném hrobu - Pořčená závěť

Opavský deník Troppauer Zeitung přinesl ve vydáních z 22. a 24. června 1884 na pokračování zajímavý článek Kurze Geschichte des Notariates von den frühesten Zeiten an bis auf unsere Tage (Stručné dějiny notářství od nejstarších dob až do dnešních dnů), jehož autorem byl Wladimir Pappafava.

Rozhovor s Ing. Monikou Červíčkovou uskutečnil Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory České republiky.

Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, je neurčité.

29. května uplynulo 100 let od narození velké osobnosti moderního českého notářství – prvního čestného prezidenta Notářské komory ČR a bývalého vedoucího státního notáře v Mělníku JUDr. Jiřího Brázdy.

Vydědění je tradičním institutem dědického práva, který byl znám již právu římskému a o jehož existenci panuje obecné povědomí. Nikoliv však o jeho obsahu, resp. o konkrétních důvodech k vydědění a zejména jejich správné interpretaci. V praxi není výjimkou, že se vůle zůstavitele a jím tvrzené okolnosti směřující k vydědění potomka střetávají v notářské nebo advokátní kanceláři s výkladem příslušné judikatury.

Jak se s touto problematikou normotvůrci popasovali, tentokráte nebudeme zkoumat v českém právním řádu, nýbrž v pramenech práva ostatních evropských států.

Kryptoměny rezonují dnešním světem. Mezi nimi pak nejvíc bitcoin. Lze s ním platit za zboží a služby, a to i mimo prostředí internetu. Slouží jako investice. Co se ale stane poté, když jeho vlastník zemře?

Hmotněprávní i procesní postavení nepominutelného dědice patří v poslední době k frekventovaným a praktickým otázkám dědického práva.

Problematika nepominutelného dědice patří mezi nejhojněji probíraná témata, přesto však v souvislosti s ní existuje řada praktických otázek, ohledně jejichž řešení zdaleka není jasno.

„Je načase vyvést ze soudů ty agendy, které justici zbytečně zatěžují a které by přitom lépe, operativněji a levněji mohli řešit například právě notáři,“ říká v rozhovoru pro Ad Notam nový místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk.

Mezi nejpalčivější otázky nové právní úpravy patří problematika klientů zastoupených na základě plné moci a jejich identifikace

Před dvěma lety jsem publikovala na stránkách tohoto odborného časopisu článek s názvem Výhrada soupisu pozůstalosti v praxi. Od té doby se nezměnilo nic na tom, že institut výhrady soupisu je stále velmi diskutovanou věcí na poli praxe i teorie.

Cieľom príspevku je poskytnúť návrh riešenia otázok, ktoré sa môžu vyskytnúť v prípadoch, keď poručiteľ zanechá odkazom celú svoju alternatívnu pohľadávku, alebo keď zanechá konkrétnu individuálne určenú vec z takejto alternatívnej pohľadávky, čiže odkáže vec, ktorú nikdy nemal vo svojom vlastníctve.

V následujícím článku se pokusím přiblížit institut závěti v italském dědickém právu, která je, vedle dědění ze zákona, jediným dědickým titulem. V Itálii se dědí ze zákona nebo ze závěti (článek 457 IOZ). Dědické smlouvy jsou výslovně zakázány (článek 458 IOZ).

Při přihlašování pohledávek zajištěných exekutorským zástavním právem je třeba důsledně odlišit zástavní právo, které mohlo vzniknout do 30. 6. 2015 dle § 69a exekutorského řádu a zástavní právo, které vzniká dle § 73a exekutorského řádu při jejich přihlašování do likvidace pozůstalosti.

Novela do zákona promítla závěry aktuální judikatury a překlenula některé přetrvávající výkladové potíže.

V návaznosti na rozsáhlý diskurs v několika číslech časopisu Ad Notam věnovaný problematice práva na vypořádání ve smyslu § 1693 odst. 3 o. z. se následující příspěvek pokusí přiblížit možné přístupy aplikované v zahraničí na spory mezi dědici pramenící z uplatnění tohoto institutu.

Zákonné omezení pořizovací volnosti v době, kdy byl zůstavitel v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo kdy jinak přijímal jeho služby, se nevztahuje na situaci, kdy je za závětního dědice povolán asistent sociální péče (§ 83 zákona č. 108/2006 Sb.), který poskytuje zůstaviteli příležitostné sociální služby nemající kontinuální a intenzivní charakter, pokud v takovém případě nevzniká stav závislosti zůstavitele na asistentovi coby osobě povolané za dědice nebo odkazovníka ve smyslu § 1493 o. z.

Ve svém článku jsem se zaměřila na empirické hodnocení reálného využití výhrady soupisu pozůstalosti v praxi. JEHO VNÍMÁNÍ ODBORNOU VEŘEJNOSTÍ NAPŘÍČ ČESKOU REPUBLIKOU BYLO ZPRACOVÁNO NA ZÁKLADĚ ODPOVĚDÍ ANKETY NOTÁŘSKÝCH KANCELÁŘÍ.

Problematice výkonu hlasovacího práva společníka kapitálové společnosti je v odborné literatuře věnována značná pozornost. Existují však určité dílčí otázky, kterými se odborná literatura ani judikatura vyšších soudů nezabývala buď vůbec, nebo, z našeho pohledu, nikoli do potřebné hloubky.

V rámci řízení o pozůstalosti, a stejně tak i v listinné agendě, se střetáváme se základními instituty práva rodinného, a je tedy užitečné si připomenout, že od 1. 1. 2025 dojde k několika změnám či novotám v oblasti rodinného práva.

Z usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 10 Co 267/2023-152 vyplývá, že do aktiv pozůstalosti je třeba zařadit i dary vyplývající ze smluv o darování pro případ smrti a do pasiv pozůstalosti pak závazek umožnit obdarovanému nabytí vlastnického práva k předmětu daru. Odměna soudního komisaře se počítá z obvyklé ceny pozůstalosti zahrnující též dary pro případ smrti.

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, kterým má být vymožena povinnost vyklidit nemovitost, je notářským zápisem ve smyslu § 71b notářského řádu a může být exekučním titulem. USNESENÍ VELKÉHO SENÁTU NEJVYŠŠÍHO SOUDU SP. ZN. 31 CDO 225/2024-543

V tomto diskusním příspěvku bych se rád zabýval nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu o náhradnictví. Týká se sice předchozí právní úpravy, mohlo by však mít také širší dosah, kritický rozbor proto považuji za důležitý.

Spor o dědické právo v řízení o pozůstalosti ve smyslu § 1672 a 1673 ObčZ a § 168 až 170 ZŘS nastává, pokud si právo na dědictví činí více osob a jejich práva si odporují, tedy pokud více osob tvrdí, že jim svědčí dědický titul k téže části pozůstalosti. Může se jednat o konflikt jakýchkoliv dědických titulů, které vedle sebe nemohou alespoň částečně obstát.

Jedním z nosných principů dědického práva od roku 2014 je ochrana vůle zůstavitele. Zákonodárce se tím odchyloval od dřívějšího, notně restriktivního až autoritativního pojetí socialistického dědického práva a „usiluje (o to), aby byl v duchu evropských kulturních tradic dán větší průchod úctě k projevu poslední vůle zůstavitele“.

Ve dnech 5. až 7. 6. 2024 pořádala Justiční akademie další ročník dědického semináře, jehož součástí byla i přednáška Procesní dopady insolvencí na pozůstalostní řízení (střet pozůstalostního a insolvenčního řízení). Článek vychází z obsahu přednášky a blíže rozvádí jeden okruh probíraných problémů.