Češi v roce 2025 sepsali u notářů 11 798 smluv o manželském majetkovém režimu. Podle údajů Notářské komory ČR jde o nejvyšší počet v její zveřejněné statistice. Oproti roku 2024 přibylo 1 034 smluv. Zájem o ně po poklesu v letech 2022 a 2023 znovu roste.
Dvacet dní. Přesně tak dlouho dnes musí katastr po vyrozumění vlastníka čekat, než může povolit vklad nového práva k nemovitosti. Ochranná lhůta má svůj důvod – má vlastníka chránit například před převodem na základě padělané smlouvy nebo padělaného podpisu. Připravovaná novela katastrálního zákona počítá s tím, že by v některých případech mohla tato lhůta odpadnout. Konkrétně tehdy, kdy je podkladem pro zápis veřejná listina, například smlouva sepsaná ve formě notářského zápisu, a návrh je podán stanoveným zabezpečeným způsobem. Znamená rychlejší zápis menší právní jistotu? Zkušenosti z jiných evropských zemí jednoznačně dokládají, že nikoli.
Byt, rodinný dům, chata nebo pozemek patří k nejčastějšímu majetku, který se řeší v pozůstalostním řízení. Aby mohl notář pozůstalost projednat, je třeba určit také obvyklou cenu tohoto majetku. Znamená to, že dědicové musí automaticky objednat znalecký posudek? - Ve většině běžných případů nikoli.
Když se řekne notář, většina lidí si představí pozůstalostní řízení, závěť nebo ověření podpisu. To jsou bezpochyby pilíře notářské práce. Málokdo ale ví, že notář dokáže pomoci i v celé řadě dalších situací, kvůli kterým by jinak bylo potřeba navštívit několik různých úřadů. Některé služby přitom veřejnost využívá poměrně často, jen netuší, že je může vyřídit právě u notáře.
Družstevní bydlení je v České republice stále rozšířenou formou bydlení, přesto se v praxi opakovaně ukazuje, že při úmrtí člena bytového družstva vznikají nejasnosti ohledně toho, co je vlastně předmětem dědictví. Laicky se často hovoří o „dědění družstevního bytu“, právně přesnější je však vyjádření, že se dědí družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu konkrétního bytu. Družstevní podíl představuje souhrn členských práv a povinností v bytovém družstvu, a nejde tedy o vlastnické právo k bytu, jak je tomu u jednotek v osobním vlastnictví.
Když někomu zemře blízký, většinou řeší především emoce, pohřeb a následné dědické řízení. Málokdo ale tuší, že tím povinnosti nekončí. V některých případech totiž na dědice přechází i povinnost podat za zemřelého daňové přiznání – a ne jednou, ale hned několikrát.
Počátkem loňského roku nabyla účinnosti novela občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, která do českého právního řádu zavedla nový institut partnerství. Jde o významnou změnu, která má praktické dopady zejména v oblasti rodinného, majetkového a dědického práva.
V digitálním světě se čím dál větší část majetku může skrývat v kryptoměnách — ale pokud po vás nezůstane jasný návod, kdo a jak se k nim dostane, může být hodnota vašeho majetku pro dědice zcela nedosažitelná.
Chcete mít jistotu, že vaše poslední vůle bude respektována tak, jak si přejete? České právo nabízí tři základní možnosti, jak pořídit o majetku pro případ smrti – každá má svá specifika, výhody i omezení. Správně zvolená forma nejen zajistí, že se k vašim blízkým daný majetek dostane tehdy a tak, jak jste si přáli, ale i pro vás coby pro pořizovatele je určitě uklidňující vědomí, že jste věci nenechali být.
S rozvojem digitalizace a online služeb se čím dál více dostává do popředí potřeba ověřovat totožnost lidí na dálku. Právě v těchto situacích hraje důležitou roli tzv. elektronická identita.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Ne, tohle není „Sedm věcí, které jste kdy chtěli vědět o notářích, ale báli jste se zeptat“ – tohle jsou zkrátka zažité představy, které jsou až příliš často brány jako hotová věc. Nu, pojďme legendy uvést na pravou míru:
Přemítáte, jak vyřešit váš (nemovitý) majetek, a stále nevíte, co je zrovna ve vašem případě nejlepší? – Máte správné tušení, protože převod nebo přechod nemovitosti na blízké osoby má právní, finanční i daňové důsledky. Nejčastěji se lidé rozhodují mezi darováním a dědictvím (resp. ponecháním majetku ve vlastnictví s tím, že přechod se bude řešit až v rámci pozůstalostního řízení). Obojí má své výhody i nevýhody, které je dobré předem zvážit.
Pokračování blogové série věnované katastru, resp. nejčastějším otázkám, které od vás dostáváme:
“A pak se to odnese/vloží/zapíše na katastr!” – Věta, kterou všichni dobře známe. A alespoň povšechně víme, co katastr je: veřejný rejstřík, který obsahuje informace o nemovitostech. Často se na nás v souvislosti s katastrem obracíte s dotazy, proto jsme se rozhodli ty nejčastější shrnout do dvoudílného seriálu.
„Realitní kanceláře nevolat!“ – „Přímo od majitele!“ – „Právní servis zajištěn!“ Pokud neúnavně vyhledáváte na serverech, kde prodej nemovitostí inzerují přímo majitelé, asi vám podobné slogany nejsou neznámé. Avšak pozor: na tom, jak seriózně inzerát vypadá, záleží z hlediska úspěchu transakce pramálo. O převodu nemovitostí jsme na blogu již dříve publikovali celý seriál, ale vzhledem k množícím se dotazům chceme to nejdůležitější zopakovat. Tak tedy: na co se soustředit?
Často se na nás obracíte s dotazy: zde je výčet těch nejčastějších z oblasti dědění a pozůstalostního řízení. V příštích dílech Často kladených otázek se zaměříme ostatní činnosti notáře a na fungování notářských úřadů.
„Prosímtě, ty už máš závěť?“ podivil se starší muž v tramvaji během rozhovoru se svým spolucestujícím, zhruba čtyřicátníkem. „Samozřejmě!“ odpověděl tázaný. „Ty určitě taky, ne?“ „Já?!“ rozesmál se starší muž. „Já se, tedy, ještě do hrobu nechystám!“ „To s tím přeci vůbec nesouvisí,“ kroutil hlavou mladší muž.
Možná patříte k těm, kdo se vyděsí, kdykoli se v tisku nebo v televizi objeví zpráva o dědickém právu nebo pozůstalostním řízení. Některé reportáže a informace budí dojem, že jde o něco nepochopitelného, složitého, co generuje svár a konflikty, a bez právníka nelze porozumět ani úplným základům. Omyl!
V letošním roce si připomínáme třicet let od konce komunismu. Co se vlastně dělo s notáři během dlouhých čtyř dekád komunistické diktatury? Jak zasáhly dobové předpisy do výkonu notářské činnosti a jak se s tím notáři vyrovnávali?
