Češi v roce 2025 sepsali u notářů 11 798 smluv o manželském majetkovém režimu. Podle údajů Notářské komory ČR jde o nejvyšší počet v její zveřejněné statistice. Oproti roku 2024 přibylo 1 034 smluv. Zájem o ně po poklesu v letech 2022 a 2023 znovu roste.
Byt, rodinný dům, chata nebo pozemek patří k nejčastějšímu majetku, který se řeší v pozůstalostním řízení. Aby mohl notář pozůstalost projednat, je třeba určit také obvyklou cenu tohoto majetku. Znamená to, že dědicové musí automaticky objednat znalecký posudek? - Ve většině běžných případů nikoli.
Úmrtí v rodině přináší nejen smutek, ale také řadu praktických povinností. Právě v prvních dnech po ztrátě blízkého člověka však lidé často dělají chyby, které mohou vést ke zbytečným komplikacím nebo finančním ztrátám. Jednou z oblastí, která bývá zdrojem nejasností, je výplata důchodu po zemřelém.
Družstevní bydlení je v České republice stále rozšířenou formou bydlení, přesto se v praxi opakovaně ukazuje, že při úmrtí člena bytového družstva vznikají nejasnosti ohledně toho, co je vlastně předmětem dědictví. Laicky se často hovoří o „dědění družstevního bytu“, právně přesnější je však vyjádření, že se dědí družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu konkrétního bytu. Družstevní podíl představuje souhrn členských práv a povinností v bytovém družstvu, a nejde tedy o vlastnické právo k bytu, jak je tomu u jednotek v osobním vlastnictví.
V praxi pozůstalostní řízení obvykle probíhá beze sporů mezi účastníky, resp. rozpory, které nastanou, se úspěšně vyřeší v rámci pozůstalostního řízení, aby nedošlo k nežádoucím průtahům. Jsou však případy, kdy dochází k zásadním sporům, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat nebo prodloužit.
Jedna z nejzásadnějších fází pozůstalostního řízení začíná rozhodnutím každého dědice, zda dědictví přijme, odmítne, nebo přijme s výhradou soupisu. Každé z těchto rozhodnutí má výrazné právní a procesní následky.
Pozůstalostní řízení, často dosud označované původním názvem dědické řízení, je proces stanovený právní úpravou, jehož cílem je zjistit dědické právo, identifikovat dědice a určit, jakým způsobem bude pozůstalost rozdělena mezi osoby, které mají odpovídající právní nárok. Tento proces je zásadní pro právní jistotu osob, které mají po zůstaviteli převzít majetek či odpovědnost za dluhy.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Chcete mít jistotu, že vaše poslední vůle bude respektována tak, jak si přejete? České právo nabízí tři základní možnosti, jak pořídit o majetku pro případ smrti – každá má svá specifika, výhody i omezení. Správně zvolená forma nejen zajistí, že se k vašim blízkým daný majetek dostane tehdy a tak, jak jste si přáli, ale i pro vás coby pro pořizovatele je určitě uklidňující vědomí, že jste věci nenechali být.
Vstup do manželství je nejen významným životním krokem, ale také právním aktem, který automaticky mění majetkové poměry obou partnerů. V České republice platí, že pokud si manželé předem nic neupraví, vzniká mezi nimi zákonný režim společného jmění manželů (SJM).
S rozvojem digitalizace a online služeb se čím dál více dostává do popředí potřeba ověřovat totožnost lidí na dálku. Právě v těchto situacích hraje důležitou roli tzv. elektronická identita.
Dlouhodobá péče o stárnoucího nebo nemocného rodiče je často náročná nejen fyzicky a psychicky, ale i časově a finančně. Tato péče může být zohledněna při pozůstalostním (dědickém) řízení. Pokud jste byli tím, kdo zůstával s rodičem, nakupoval, doprovázel k lékaři nebo se staral o domácnost, přečtěte si, jaké kroky podniknout.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Ne, tohle není „Sedm věcí, které jste kdy chtěli vědět o notářích, ale báli jste se zeptat“ – tohle jsou zkrátka zažité představy, které jsou až příliš často brány jako hotová věc. Nu, pojďme legendy uvést na pravou míru:
Přemítáte, jak vyřešit váš (nemovitý) majetek, a stále nevíte, co je zrovna ve vašem případě nejlepší? – Máte správné tušení, protože převod nebo přechod nemovitosti na blízké osoby má právní, finanční i daňové důsledky. Nejčastěji se lidé rozhodují mezi darováním a dědictvím (resp. ponecháním majetku ve vlastnictví s tím, že přechod se bude řešit až v rámci pozůstalostního řízení). Obojí má své výhody i nevýhody, které je dobré předem zvážit.
Lze vnoučata vydědit spolu s potomkem? – Ano, lze. Tolik stručná odpověď. Ale – jako spousta dalších otázek v oblasti závětí a vydědění – i tady existují některá “ale”, s nimiž je třeba počítat. Pojďme si je společně projít.
My, notáři, máme jedno privilegium: vidíme smrt člověka ze zcela unikátní stránky – setkáváme se s pozůstalými, vnímáme jejich emoce po odchodu blízkého člověka, ale často máme také možnost si uvědomit, jak málo stačilo k tomu, aby vedle smutku nad ztrátou nezůstala i hořkost či rozčarování, složitý komplex osobních křivd a pocitu nespravedlnosti. Je až příliš snadné říct - kdo se chce hádat, ten se hádá, kdo se chce dohodnout, ten se dohodne. Jedním z důvodů neshod během pozůstalostního řízení bývá darování za života: bratr dostal krátce před otcovou smrtí dům – jak to, že má teď navíc dědit spolu s ostatními sourozenci?! – Pojďme se na danou situaci podívat blíže.
Často se na nás obracíte s dotazy: zde je výčet těch nejčastějších z oblasti dědění a pozůstalostního řízení. V příštích dílech Často kladených otázek se zaměříme ostatní činnosti notáře a na fungování notářských úřadů.
„Když já prostě nevím, jestli ho mám vydědit, paní doktorko,“ zoufá si paní na konzultaci u notářky. „Dcera mi to pořád říká, ale celé se mi to nějak příčí. Obě děti jsem vychovávala úplně stejně, dala jsem jim oběma stejně lásky, studia jsme s manželem zaplatili oběma, a teď…“ Paní se málem rozpláče. Zkušená notářka nevidí takový případ poprvé, a tak utrápená paní odejde z notářské konzultace se znatelnou úlevou. Má jasněji v možnostech a ví, že je zcela v pořádku, pokud se rozhodne neudělat vůbec nic.
