Když se řekne notář, většina lidí si představí pozůstalostní řízení, závěť nebo ověření podpisu. To jsou bezpochyby pilíře notářské práce. Málokdo ale ví, že notář dokáže pomoci i v celé řadě dalších situací, kvůli kterým by jinak bylo potřeba navštívit několik různých úřadů. Některé služby přitom veřejnost využívá poměrně často, jen netuší, že je může vyřídit právě u notáře.
Družstevní bydlení je v České republice stále rozšířenou formou bydlení, přesto se v praxi opakovaně ukazuje, že při úmrtí člena bytového družstva vznikají nejasnosti ohledně toho, co je vlastně předmětem dědictví. Laicky se často hovoří o „dědění družstevního bytu“, právně přesnější je však vyjádření, že se dědí družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu konkrétního bytu. Družstevní podíl představuje souhrn členských práv a povinností v bytovém družstvu, a nejde tedy o vlastnické právo k bytu, jak je tomu u jednotek v osobním vlastnictví.
Když někomu zemře blízký, většinou řeší především emoce, pohřeb a následné dědické řízení. Málokdo ale tuší, že tím povinnosti nekončí. V některých případech totiž na dědice přechází i povinnost podat za zemřelého daňové přiznání – a ne jednou, ale hned několikrát.
Počátkem loňského roku nabyla účinnosti novela občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, která do českého právního řádu zavedla nový institut partnerství. Jde o významnou změnu, která má praktické dopady zejména v oblasti rodinného, majetkového a dědického práva.
Chcete mít jistotu, že vaše poslední vůle bude respektována tak, jak si přejete? České právo nabízí tři základní možnosti, jak pořídit o majetku pro případ smrti – každá má svá specifika, výhody i omezení. Správně zvolená forma nejen zajistí, že se k vašim blízkým daný majetek dostane tehdy a tak, jak jste si přáli, ale i pro vás coby pro pořizovatele je určitě uklidňující vědomí, že jste věci nenechali být.
Vstup do manželství je nejen významným životním krokem, ale také právním aktem, který automaticky mění majetkové poměry obou partnerů. V České republice platí, že pokud si manželé předem nic neupraví, vzniká mezi nimi zákonný režim společného jmění manželů (SJM).
S rozvojem digitalizace a online služeb se čím dál více dostává do popředí potřeba ověřovat totožnost lidí na dálku. Právě v těchto situacích hraje důležitou roli tzv. elektronická identita.
My, notáři, máme jedno privilegium: vidíme smrt člověka ze zcela unikátní stránky – setkáváme se s pozůstalými, vnímáme jejich emoce po odchodu blízkého člověka, ale často máme také možnost si uvědomit, jak málo stačilo k tomu, aby vedle smutku nad ztrátou nezůstala i hořkost či rozčarování, složitý komplex osobních křivd a pocitu nespravedlnosti. Je až příliš snadné říct - kdo se chce hádat, ten se hádá, kdo se chce dohodnout, ten se dohodne. Jedním z důvodů neshod během pozůstalostního řízení bývá darování za života: bratr dostal krátce před otcovou smrtí dům – jak to, že má teď navíc dědit spolu s ostatními sourozenci?! – Pojďme se na danou situaci podívat blíže.
Nabízelo by se, že vznikem manželství zkrátka vznikne i SJM neboli společné jmění manželů, které trvá až do zániku manželství – a pak se tzv. vypořádá. Je to asi nejběžnější varianta, ale rozhodně není jediná. Podívejme se společně na další možnosti a úpravy, které můžete s pomocí notáře provést ať už před samotným vznikem manželství nebo během jeho trvání.
Jaký je vlastně rozdíl mezi smlouvou manželskou a předmanželskou? Proč vlastně o smlouvě vůbec uvažovat? Kdy je vhodná doba k sepisu smlouvy? Co potřebujete k sepsání manželské smlouvy? A další otázky a odpovědi...
Řekne-li se korporace, mnozí z nás si nejdřív představí tu velkou, nadnárodní. Z právního hlediska je však korporace zkrátka jen obchodní společnost, tedy něco, co zajímá každého podnikatele, i když podniká v malém měřítku. Poradíme vám, jak dosáhnout výhod spočívajících v nastavení té správné formy podnikání, a začneme fúzí.
