Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Chcete mít jistotu, že vaše poslední vůle bude respektována tak, jak si přejete? České právo nabízí tři základní možnosti, jak pořídit o majetku pro případ smrti – každá má svá specifika, výhody i omezení. Správně zvolená forma nejen zajistí, že se k vašim blízkým daný majetek dostane tehdy a tak, jak jste si přáli, ale i pro vás coby pro pořizovatele je určitě uklidňující vědomí, že jste věci nenechali být.
Vstup do manželství je nejen významným životním krokem, ale také právním aktem, který automaticky mění majetkové poměry obou partnerů. V České republice platí, že pokud si manželé předem nic neupraví, vzniká mezi nimi zákonný režim společného jmění manželů (SJM).
S rozvojem digitalizace a online služeb se čím dál více dostává do popředí potřeba ověřovat totožnost lidí na dálku. Právě v těchto situacích hraje důležitou roli tzv. elektronická identita.
Dlouhodobá péče o stárnoucího nebo nemocného rodiče je často náročná nejen fyzicky a psychicky, ale i časově a finančně. Tato péče může být zohledněna při pozůstalostním (dědickém) řízení. Pokud jste byli tím, kdo zůstával s rodičem, nakupoval, doprovázel k lékaři nebo se staral o domácnost, přečtěte si, jaké kroky podniknout.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Ne, tohle není „Sedm věcí, které jste kdy chtěli vědět o notářích, ale báli jste se zeptat“ – tohle jsou zkrátka zažité představy, které jsou až příliš často brány jako hotová věc. Nu, pojďme legendy uvést na pravou míru:
Přemítáte, jak vyřešit váš (nemovitý) majetek, a stále nevíte, co je zrovna ve vašem případě nejlepší? – Máte správné tušení, protože převod nebo přechod nemovitosti na blízké osoby má právní, finanční i daňové důsledky. Nejčastěji se lidé rozhodují mezi darováním a dědictvím (resp. ponecháním majetku ve vlastnictví s tím, že přechod se bude řešit až v rámci pozůstalostního řízení). Obojí má své výhody i nevýhody, které je dobré předem zvážit.
Lze vnoučata vydědit spolu s potomkem? – Ano, lze. Tolik stručná odpověď. Ale – jako spousta dalších otázek v oblasti závětí a vydědění – i tady existují některá “ale”, s nimiž je třeba počítat. Pojďme si je společně projít.
My, notáři, máme jedno privilegium: vidíme smrt člověka ze zcela unikátní stránky – setkáváme se s pozůstalými, vnímáme jejich emoce po odchodu blízkého člověka, ale často máme také možnost si uvědomit, jak málo stačilo k tomu, aby vedle smutku nad ztrátou nezůstala i hořkost či rozčarování, složitý komplex osobních křivd a pocitu nespravedlnosti. Je až příliš snadné říct - kdo se chce hádat, ten se hádá, kdo se chce dohodnout, ten se dohodne. Jedním z důvodů neshod během pozůstalostního řízení bývá darování za života: bratr dostal krátce před otcovou smrtí dům – jak to, že má teď navíc dědit spolu s ostatními sourozenci?! – Pojďme se na danou situaci podívat blíže.
Často se na nás obracíte s dotazy: zde je výčet těch nejčastějších z oblasti dědění a pozůstalostního řízení. V příštích dílech Často kladených otázek se zaměříme ostatní činnosti notáře a na fungování notářských úřadů.
„Když já prostě nevím, jestli ho mám vydědit, paní doktorko,“ zoufá si paní na konzultaci u notářky. „Dcera mi to pořád říká, ale celé se mi to nějak příčí. Obě děti jsem vychovávala úplně stejně, dala jsem jim oběma stejně lásky, studia jsme s manželem zaplatili oběma, a teď…“ Paní se málem rozpláče. Zkušená notářka nevidí takový případ poprvé, a tak utrápená paní odejde z notářské konzultace se znatelnou úlevou. Má jasněji v možnostech a ví, že je zcela v pořádku, pokud se rozhodne neudělat vůbec nic.
Evropský trend v oblasti agendy rozvodů je jednoznačný: redukovat úřední postup na nutné minimum a co možná nejvíce zmírnit traumatizující dopad rozvodu na všechny zúčastněné. NKČR vítá, že i ČR se pozvolna vydává právě touto, lidštější, cestou, a že byl notářský stav přizván k probíhající diskusi o cílové administrativní podobě rozvodů.
Tápete, jestli sepsat závěť a/nebo listinu o vydědění, převést dům na potomka anebo všechno vyřešit úplně jinak? Možná by právě pro vás byla ideálním řešením napjaté nebo nejisté situace dědická smlouva.
Nám právníkům se některé odborné pojmy mohou zdát stejně jasné, jako se lékařům zdají latinské názvy různých částí lidského těla. Běžně je používáme, takže nás občas nenapadne, že neprávník může snadno tápat, co znamenají například hojně frekventované výrazy v oblasti pozůstalostního řízení.
„Prosímtě, ty už máš závěť?“ podivil se starší muž v tramvaji během rozhovoru se svým spolucestujícím, zhruba čtyřicátníkem. „Samozřejmě!“ odpověděl tázaný. „Ty určitě taky, ne?“ „Já?!“ rozesmál se starší muž. „Já se, tedy, ještě do hrobu nechystám!“ „To s tím přeci vůbec nesouvisí,“ kroutil hlavou mladší muž.
Nabízelo by se, že vznikem manželství zkrátka vznikne i SJM neboli společné jmění manželů, které trvá až do zániku manželství – a pak se tzv. vypořádá. Je to asi nejběžnější varianta, ale rozhodně není jediná. Podívejme se společně na další možnosti a úpravy, které můžete s pomocí notáře provést ať už před samotným vznikem manželství nebo během jeho trvání.
…řekl Jan Werich alias král Já I. ve známé pohádce – a měl pravdu. Kvalitní služba provedená erudovaným odborníkem s letitou praxí něco stojí a málokdo se nad takovým sdělením pozastaví. Je ovšem známým společenským stereotypem, že právníci se přeci snaží na všem vydělat, obzvlášť na lidech, kteří mají hluboko do kapsy, jejich služby jsou nepřiměřeně drahé, a proto je správné tajně zatleskat každému, kdo dokáže, jak snadno a lacino obstarat úkony a dokumenty, za které právníci inkasují nehorázně vysoké částky.
Jaký je vlastně rozdíl mezi smlouvou manželskou a předmanželskou? Proč vlastně o smlouvě vůbec uvažovat? Kdy je vhodná doba k sepisu smlouvy? Co potřebujete k sepsání manželské smlouvy? A další otázky a odpovědi...
