V praxi pozůstalostní řízení obvykle probíhá beze sporů mezi účastníky, resp. rozpory, které nastanou, se úspěšně vyřeší v rámci pozůstalostního řízení, aby nedošlo k nežádoucím průtahům. Jsou však případy, kdy dochází k zásadním sporům, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat nebo prodloužit.
Jedna z nejzásadnějších fází pozůstalostního řízení začíná rozhodnutím každého dědice, zda dědictví přijme, odmítne, nebo přijme s výhradou soupisu. Každé z těchto rozhodnutí má výrazné právní a procesní následky.
Pozůstalostní řízení, často dosud označované původním názvem dědické řízení, je proces stanovený právní úpravou, jehož cílem je zjistit dědické právo, identifikovat dědice a určit, jakým způsobem bude pozůstalost rozdělena mezi osoby, které mají odpovídající právní nárok. Tento proces je zásadní pro právní jistotu osob, které mají po zůstaviteli převzít majetek či odpovědnost za dluhy.
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je i nadále nejrozšířenější právní formou podnikání v České republice. Její popularita pramení především z kombinace jednoduchých zakládacích procedur, omezené osobní odpovědnosti společníků a flexibilní vnitřní struktury.
V digitálním světě se čím dál větší část majetku může skrývat v kryptoměnách — ale pokud po vás nezůstane jasný návod, kdo a jak se k nim dostane, může být hodnota vašeho majetku pro dědice zcela nedosažitelná.
Chcete mít jistotu, že vaše poslední vůle bude respektována tak, jak si přejete? České právo nabízí tři základní možnosti, jak pořídit o majetku pro případ smrti – každá má svá specifika, výhody i omezení. Správně zvolená forma nejen zajistí, že se k vašim blízkým daný majetek dostane tehdy a tak, jak jste si přáli, ale i pro vás coby pro pořizovatele je určitě uklidňující vědomí, že jste věci nenechali být.
Vstup do manželství je nejen významným životním krokem, ale také právním aktem, který automaticky mění majetkové poměry obou partnerů. V České republice platí, že pokud si manželé předem nic neupraví, vzniká mezi nimi zákonný režim společného jmění manželů (SJM).
S rozvojem digitalizace a online služeb se čím dál více dostává do popředí potřeba ověřovat totožnost lidí na dálku. Právě v těchto situacích hraje důležitou roli tzv. elektronická identita.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
My, notáři, máme jedno privilegium: vidíme smrt člověka ze zcela unikátní stránky – setkáváme se s pozůstalými, vnímáme jejich emoce po odchodu blízkého člověka, ale často máme také možnost si uvědomit, jak málo stačilo k tomu, aby vedle smutku nad ztrátou nezůstala i hořkost či rozčarování, složitý komplex osobních křivd a pocitu nespravedlnosti. Je až příliš snadné říct - kdo se chce hádat, ten se hádá, kdo se chce dohodnout, ten se dohodne. Jedním z důvodů neshod během pozůstalostního řízení bývá darování za života: bratr dostal krátce před otcovou smrtí dům – jak to, že má teď navíc dědit spolu s ostatními sourozenci?! – Pojďme se na danou situaci podívat blíže.
Evropský trend v oblasti agendy rozvodů je jednoznačný: redukovat úřední postup na nutné minimum a co možná nejvíce zmírnit traumatizující dopad rozvodu na všechny zúčastněné. NKČR vítá, že i ČR se pozvolna vydává právě touto, lidštější, cestou, a že byl notářský stav přizván k probíhající diskusi o cílové administrativní podobě rozvodů.
Rozvod u notáře se stává čím dál aktuálnějším: Ministerstvo spravedlnosti chce představit návrh nové úpravy nejpozději v březnu. Nejprve si ujasněme definici: co takový rozvod u notáře vlastně je? Jaké vztahy a situace by notář řešil?
Pět životních situací pohledem notáře. Jak začít podnikat, vyhnout se odpovědnosti za dluhy manžela či nepřijít o peníze při koupi bytu nejen v příštím roce? V pěti častých životních situacích buďte nanejvýše obezřetní a zbytečně neriskujte!
Prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer opět po roce navštívil redakci deníku Blesk, aby v rámci akce Den s odborníkem na telefonu čtenářům radil nejen s vracením darů, ale i v dalších nastalých nebo očekávaných životních situacích.
Ve spolupráci s deníkem Blesk se v úterý 20. listopadu mezi 10. a 12. hodinou uskuteční již podruhé Den s odborníkem. Čtenářům, kteří se dovolají, bude na dotazy telefonicky odpovídat prezident Notářské komory ČR Mgr. Radim Neubauer. Hlavním tématem je tentokrát vracení daru, ale prostor bude i pro další životní situace. Číslo „notářské“ telefonní linky zveřejní Blesk v pátek 16. listopadu.
Na začátku listopadu, kdy si připomínáme své blízké zesnulé, přichází do notářských kanceláří zvýšený počet zájemců o sepsání závětí. V posledních letech pak narůstá zájem o závěti i meziročně. Lidé se snaží uspořádat svůj majetek pro případ smrti, aby předešli možným sporům mezi dědici a v rodinách. Letos notáři pravděpodobně sepíší přes 20 tisíc závětí, což bude dlouhodobě nejvyšší počet.
Notářská komora České republiky uspořádá v pondělí 22. října Den otevřených dveří. V rámci letošního Dne evropské spravedlnosti se tak již podruhé otevře nejširší veřejnosti se zájmem o notářství či konzultaci.
V českých médiích v posledních týdnech rezonuje téma rozvodů u notáře. Co by museli rozvádějící se manželé splnit? A znamenal by přesun agendy úlevu pro přetížené soudy?
Přestože největší pozornost věnují média závětím v období kolem začátku listopadu, kdy nás kalendář upozorňuje na Památku zesnulých, v posledních letech si novináři začínají všímat i Mezinárodního dne závěti. Ten každoročně připadá na 13. září. Češi zkrátka mají stále větší starost o to, co s jejich majetkem bude po jejich smrti.
Praxe z evropských zemí ukazuje, že rozvádějícím se manželům, ale i prací zavaleným soudům by bylo možné jejich situaci značně ulehčit. Nesporné rozvody manželství, což jsou ty, ve kterých se oba manželé dokážou sami domluvit na péči o děti, rozdělení peněz i majetku a na bydlení, se ve Francii, Španělsku, Řecku, ale také v Rumunsku, Estonsku či Lotyšsku odehrávají v notářských kancelářích.
