Úmrtí v rodině přináší nejen smutek, ale také řadu praktických povinností. Právě v prvních dnech po ztrátě blízkého člověka však lidé často dělají chyby, které mohou vést ke zbytečným komplikacím nebo finančním ztrátám. Jednou z oblastí, která bývá zdrojem nejasností, je výplata důchodu po zemřelém.
Když někomu zemře blízký, většinou řeší především emoce, pohřeb a následné dědické řízení. Málokdo ale tuší, že tím povinnosti nekončí. V některých případech totiž na dědice přechází i povinnost podat za zemřelého daňové přiznání – a ne jednou, ale hned několikrát.
V praxi pozůstalostní řízení obvykle probíhá beze sporů mezi účastníky, resp. rozpory, které nastanou, se úspěšně vyřeší v rámci pozůstalostního řízení, aby nedošlo k nežádoucím průtahům. Jsou však případy, kdy dochází k zásadním sporům, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat nebo prodloužit.
Jedna z nejzásadnějších fází pozůstalostního řízení začíná rozhodnutím každého dědice, zda dědictví přijme, odmítne, nebo přijme s výhradou soupisu. Každé z těchto rozhodnutí má výrazné právní a procesní následky.
Pozůstalostní řízení, často dosud označované původním názvem dědické řízení, je proces stanovený právní úpravou, jehož cílem je zjistit dědické právo, identifikovat dědice a určit, jakým způsobem bude pozůstalost rozdělena mezi osoby, které mají odpovídající právní nárok. Tento proces je zásadní pro právní jistotu osob, které mají po zůstaviteli převzít majetek či odpovědnost za dluhy.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Dlouhodobá péče o stárnoucího nebo nemocného rodiče je často náročná nejen fyzicky a psychicky, ale i časově a finančně. Tato péče může být zohledněna při pozůstalostním (dědickém) řízení. Pokud jste byli tím, kdo zůstával s rodičem, nakupoval, doprovázel k lékaři nebo se staral o domácnost, přečtěte si, jaké kroky podniknout.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Nám právníkům se některé odborné pojmy mohou zdát stejně jasné, jako se lékařům zdají latinské názvy různých částí lidského těla. Běžně je používáme, takže nás občas nenapadne, že neprávník může snadno tápat, co znamenají například hojně frekventované výrazy v oblasti pozůstalostního řízení.
Pět životních situací pohledem notáře. Jak začít podnikat, vyhnout se odpovědnosti za dluhy manžela či nepřijít o peníze při koupi bytu nejen v příštím roce? V pěti častých životních situacích buďte nanejvýše obezřetní a zbytečně neriskujte!
Prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer opět po roce navštívil redakci deníku Blesk, aby v rámci akce Den s odborníkem na telefonu čtenářům radil nejen s vracením darů, ale i v dalších nastalých nebo očekávaných životních situacích.
Ve spolupráci s deníkem Blesk se v úterý 20. listopadu mezi 10. a 12. hodinou uskuteční již podruhé Den s odborníkem. Čtenářům, kteří se dovolají, bude na dotazy telefonicky odpovídat prezident Notářské komory ČR Mgr. Radim Neubauer. Hlavním tématem je tentokrát vracení daru, ale prostor bude i pro další životní situace. Číslo „notářské“ telefonní linky zveřejní Blesk v pátek 16. listopadu.
Na začátku listopadu, kdy si připomínáme své blízké zesnulé, přichází do notářských kanceláří zvýšený počet zájemců o sepsání závětí. V posledních letech pak narůstá zájem o závěti i meziročně. Lidé se snaží uspořádat svůj majetek pro případ smrti, aby předešli možným sporům mezi dědici a v rodinách. Letos notáři pravděpodobně sepíší přes 20 tisíc závětí, což bude dlouhodobě nejvyšší počet.
Notářská komora České republiky uspořádá v pondělí 22. října Den otevřených dveří. V rámci letošního Dne evropské spravedlnosti se tak již podruhé otevře nejširší veřejnosti se zájmem o notářství či konzultaci.
V českých médiích v posledních týdnech rezonuje téma rozvodů u notáře. Co by museli rozvádějící se manželé splnit? A znamenal by přesun agendy úlevu pro přetížené soudy?
Přestože největší pozornost věnují média závětím v období kolem začátku listopadu, kdy nás kalendář upozorňuje na Památku zesnulých, v posledních letech si novináři začínají všímat i Mezinárodního dne závěti. Ten každoročně připadá na 13. září. Češi zkrátka mají stále větší starost o to, co s jejich majetkem bude po jejich smrti.
Praxe z evropských zemí ukazuje, že rozvádějícím se manželům, ale i prací zavaleným soudům by bylo možné jejich situaci značně ulehčit. Nesporné rozvody manželství, což jsou ty, ve kterých se oba manželé dokážou sami domluvit na péči o děti, rozdělení peněz i majetku a na bydlení, se ve Francii, Španělsku, Řecku, ale také v Rumunsku, Estonsku či Lotyšsku odehrávají v notářských kancelářích.
Víte, že v den podpisu smlouvy vůbec nemusí být jisté, zda k faktickému převodu skutečně dojde? Proto je potřeba dodržet několik zásad a mít se v jistých ohledech na pozoru. V našem prázdninovém čtyřdílném seriálu se pokaždé dozvíte o třech možných úskalích a komplikacích, které vás mohou potkat, když převádíte nemovitost. Tedy když kupujete nebo prodáváte byt či dům. A samozřejmě také když nemovitou věc sami darujete nebo jste obdarováni.
Víte, že v den podpisu smlouvy vůbec nemusí být jisté, zda k faktickému převodu skutečně dojde? Proto je potřeba dodržet několik zásad a mít se v jistých ohledech na pozoru. V našem prázdninovém čtyřdílném seriálu se pokaždé dozvíte o třech možných úskalích a komplikacích, které vás mohou potkat, když převádíte nemovitost. Tedy když kupujete nebo prodáváte byt či dům. A samozřejmě také když nemovitou věc sami darujete nebo jste obdarováni.
