Úmrtí v rodině přináší nejen smutek, ale také řadu praktických povinností. Právě v prvních dnech po ztrátě blízkého člověka však lidé často dělají chyby, které mohou vést ke zbytečným komplikacím nebo finančním ztrátám. Jednou z oblastí, která bývá zdrojem nejasností, je výplata důchodu po zemřelém.
Když někomu zemře blízký, většinou řeší především emoce, pohřeb a následné dědické řízení. Málokdo ale tuší, že tím povinnosti nekončí. V některých případech totiž na dědice přechází i povinnost podat za zemřelého daňové přiznání – a ne jednou, ale hned několikrát.
V praxi pozůstalostní řízení obvykle probíhá beze sporů mezi účastníky, resp. rozpory, které nastanou, se úspěšně vyřeší v rámci pozůstalostního řízení, aby nedošlo k nežádoucím průtahům. Jsou však případy, kdy dochází k zásadním sporům, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat nebo prodloužit.
Jedna z nejzásadnějších fází pozůstalostního řízení začíná rozhodnutím každého dědice, zda dědictví přijme, odmítne, nebo přijme s výhradou soupisu. Každé z těchto rozhodnutí má výrazné právní a procesní následky.
Pozůstalostní řízení, často dosud označované původním názvem dědické řízení, je proces stanovený právní úpravou, jehož cílem je zjistit dědické právo, identifikovat dědice a určit, jakým způsobem bude pozůstalost rozdělena mezi osoby, které mají odpovídající právní nárok. Tento proces je zásadní pro právní jistotu osob, které mají po zůstaviteli převzít majetek či odpovědnost za dluhy.
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je i nadále nejrozšířenější právní formou podnikání v České republice. Její popularita pramení především z kombinace jednoduchých zakládacích procedur, omezené osobní odpovědnosti společníků a flexibilní vnitřní struktury.
V digitálním světě se čím dál větší část majetku může skrývat v kryptoměnách — ale pokud po vás nezůstane jasný návod, kdo a jak se k nim dostane, může být hodnota vašeho majetku pro dědice zcela nedosažitelná.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Vstup do manželství je nejen významným životním krokem, ale také právním aktem, který automaticky mění majetkové poměry obou partnerů. V České republice platí, že pokud si manželé předem nic neupraví, vzniká mezi nimi zákonný režim společného jmění manželů (SJM).
S rozvojem digitalizace a online služeb se čím dál více dostává do popředí potřeba ověřovat totožnost lidí na dálku. Právě v těchto situacích hraje důležitou roli tzv. elektronická identita.
Dlouhodobá péče o stárnoucího nebo nemocného rodiče je často náročná nejen fyzicky a psychicky, ale i časově a finančně. Tato péče může být zohledněna při pozůstalostním (dědickém) řízení. Pokud jste byli tím, kdo zůstával s rodičem, nakupoval, doprovázel k lékaři nebo se staral o domácnost, přečtěte si, jaké kroky podniknout.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Nám právníkům se některé odborné pojmy mohou zdát stejně jasné, jako se lékařům zdají latinské názvy různých částí lidského těla. Běžně je používáme, takže nás občas nenapadne, že neprávník může snadno tápat, co znamenají například hojně frekventované výrazy v oblasti pozůstalostního řízení.
Pět životních situací pohledem notáře. Jak začít podnikat, vyhnout se odpovědnosti za dluhy manžela či nepřijít o peníze při koupi bytu nejen v příštím roce? V pěti častých životních situacích buďte nanejvýše obezřetní a zbytečně neriskujte!
Prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer opět po roce navštívil redakci deníku Blesk, aby v rámci akce Den s odborníkem na telefonu čtenářům radil nejen s vracením darů, ale i v dalších nastalých nebo očekávaných životních situacích.
Ve spolupráci s deníkem Blesk se v úterý 20. listopadu mezi 10. a 12. hodinou uskuteční již podruhé Den s odborníkem. Čtenářům, kteří se dovolají, bude na dotazy telefonicky odpovídat prezident Notářské komory ČR Mgr. Radim Neubauer. Hlavním tématem je tentokrát vracení daru, ale prostor bude i pro další životní situace. Číslo „notářské“ telefonní linky zveřejní Blesk v pátek 16. listopadu.
Na začátku listopadu, kdy si připomínáme své blízké zesnulé, přichází do notářských kanceláří zvýšený počet zájemců o sepsání závětí. V posledních letech pak narůstá zájem o závěti i meziročně. Lidé se snaží uspořádat svůj majetek pro případ smrti, aby předešli možným sporům mezi dědici a v rodinách. Letos notáři pravděpodobně sepíší přes 20 tisíc závětí, což bude dlouhodobě nejvyšší počet.
Notářská komora České republiky uspořádá v pondělí 22. října Den otevřených dveří. V rámci letošního Dne evropské spravedlnosti se tak již podruhé otevře nejširší veřejnosti se zájmem o notářství či konzultaci.
V českých médiích v posledních týdnech rezonuje téma rozvodů u notáře. Co by museli rozvádějící se manželé splnit? A znamenal by přesun agendy úlevu pro přetížené soudy?
