Když se řekne notář, většina lidí si představí pozůstalostní řízení, závěť nebo ověření podpisu. To jsou bezpochyby pilíře notářské práce. Málokdo ale ví, že notář dokáže pomoci i v celé řadě dalších situací, kvůli kterým by jinak bylo potřeba navštívit několik různých úřadů. Některé služby přitom veřejnost využívá poměrně často, jen netuší, že je může vyřídit právě u notáře.
Družstevní bydlení je v České republice stále rozšířenou formou bydlení, přesto se v praxi opakovaně ukazuje, že při úmrtí člena bytového družstva vznikají nejasnosti ohledně toho, co je vlastně předmětem dědictví. Laicky se často hovoří o „dědění družstevního bytu“, právně přesnější je však vyjádření, že se dědí družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu konkrétního bytu. Družstevní podíl představuje souhrn členských práv a povinností v bytovém družstvu, a nejde tedy o vlastnické právo k bytu, jak je tomu u jednotek v osobním vlastnictví.
Když někomu zemře blízký, většinou řeší především emoce, pohřeb a následné dědické řízení. Málokdo ale tuší, že tím povinnosti nekončí. V některých případech totiž na dědice přechází i povinnost podat za zemřelého daňové přiznání – a ne jednou, ale hned několikrát.
Počátkem loňského roku nabyla účinnosti novela občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, která do českého právního řádu zavedla nový institut partnerství. Jde o významnou změnu, která má praktické dopady zejména v oblasti rodinného, majetkového a dědického práva.
Vítězná povídka 1. ročníku literární soutěže Právnická povídka roku brilantně ilustruje případ, kdy by bylo včasné sepsání závěti posloužilo zájmu zůstavitele, pozůstalých dětí i spravedlnosti. Publikováno s laskavým svolením autora, Mgr. Martina Mezenského.
