Když se řekne notář, většina lidí si představí pozůstalostní řízení, závěť nebo ověření podpisu. To jsou bezpochyby pilíře notářské práce. Málokdo ale ví, že notář dokáže pomoci i v celé řadě dalších situací, kvůli kterým by jinak bylo potřeba navštívit několik různých úřadů. Některé služby přitom veřejnost využívá poměrně často, jen netuší, že je může vyřídit právě u notáře.
Družstevní bydlení je v České republice stále rozšířenou formou bydlení, přesto se v praxi opakovaně ukazuje, že při úmrtí člena bytového družstva vznikají nejasnosti ohledně toho, co je vlastně předmětem dědictví. Laicky se často hovoří o „dědění družstevního bytu“, právně přesnější je však vyjádření, že se dědí družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu konkrétního bytu. Družstevní podíl představuje souhrn členských práv a povinností v bytovém družstvu, a nejde tedy o vlastnické právo k bytu, jak je tomu u jednotek v osobním vlastnictví.
Když někomu zemře blízký, většinou řeší především emoce, pohřeb a následné dědické řízení. Málokdo ale tuší, že tím povinnosti nekončí. V některých případech totiž na dědice přechází i povinnost podat za zemřelého daňové přiznání – a ne jednou, ale hned několikrát.
Počátkem loňského roku nabyla účinnosti novela občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, která do českého právního řádu zavedla nový institut partnerství. Jde o významnou změnu, která má praktické dopady zejména v oblasti rodinného, majetkového a dědického práva.
V praxi pozůstalostní řízení obvykle probíhá beze sporů mezi účastníky, resp. rozpory, které nastanou, se úspěšně vyřeší v rámci pozůstalostního řízení, aby nedošlo k nežádoucím průtahům. Jsou však případy, kdy dochází k zásadním sporům, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat nebo prodloužit.
Jedna z nejzásadnějších fází pozůstalostního řízení začíná rozhodnutím každého dědice, zda dědictví přijme, odmítne, nebo přijme s výhradou soupisu. Každé z těchto rozhodnutí má výrazné právní a procesní následky.
Pozůstalostní řízení, často dosud označované původním názvem dědické řízení, je proces stanovený právní úpravou, jehož cílem je zjistit dědické právo, identifikovat dědice a určit, jakým způsobem bude pozůstalost rozdělena mezi osoby, které mají odpovídající právní nárok. Tento proces je zásadní pro právní jistotu osob, které mají po zůstaviteli převzít majetek či odpovědnost za dluhy.
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je i nadále nejrozšířenější právní formou podnikání v České republice. Její popularita pramení především z kombinace jednoduchých zakládacích procedur, omezené osobní odpovědnosti společníků a flexibilní vnitřní struktury.
V digitálním světě se čím dál větší část majetku může skrývat v kryptoměnách — ale pokud po vás nezůstane jasný návod, kdo a jak se k nim dostane, může být hodnota vašeho majetku pro dědice zcela nedosažitelná.
Vstup do manželství je nejen významným životním krokem, ale také právním aktem, který automaticky mění majetkové poměry obou partnerů. V České republice platí, že pokud si manželé předem nic neupraví, vzniká mezi nimi zákonný režim společného jmění manželů (SJM).
S rozvojem digitalizace a online služeb se čím dál více dostává do popředí potřeba ověřovat totožnost lidí na dálku. Právě v těchto situacích hraje důležitou roli tzv. elektronická identita.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Lze vnoučata vydědit spolu s potomkem? – Ano, lze. Tolik stručná odpověď. Ale – jako spousta dalších otázek v oblasti závětí a vydědění – i tady existují některá “ale”, s nimiž je třeba počítat. Pojďme si je společně projít.
My, notáři, máme jedno privilegium: vidíme smrt člověka ze zcela unikátní stránky – setkáváme se s pozůstalými, vnímáme jejich emoce po odchodu blízkého člověka, ale často máme také možnost si uvědomit, jak málo stačilo k tomu, aby vedle smutku nad ztrátou nezůstala i hořkost či rozčarování, složitý komplex osobních křivd a pocitu nespravedlnosti. Je až příliš snadné říct - kdo se chce hádat, ten se hádá, kdo se chce dohodnout, ten se dohodne. Jedním z důvodů neshod během pozůstalostního řízení bývá darování za života: bratr dostal krátce před otcovou smrtí dům – jak to, že má teď navíc dědit spolu s ostatními sourozenci?! – Pojďme se na danou situaci podívat blíže.
Pokračování blogové série věnované katastru, resp. nejčastějším otázkám, které od vás dostáváme:
“A pak se to odnese/vloží/zapíše na katastr!” – Věta, kterou všichni dobře známe. A alespoň povšechně víme, co katastr je: veřejný rejstřík, který obsahuje informace o nemovitostech. Často se na nás v souvislosti s katastrem obracíte s dotazy, proto jsme se rozhodli ty nejčastější shrnout do dvoudílného seriálu.
„Realitní kanceláře nevolat!“ – „Přímo od majitele!“ – „Právní servis zajištěn!“ Pokud neúnavně vyhledáváte na serverech, kde prodej nemovitostí inzerují přímo majitelé, asi vám podobné slogany nejsou neznámé. Avšak pozor: na tom, jak seriózně inzerát vypadá, záleží z hlediska úspěchu transakce pramálo. O převodu nemovitostí jsme na blogu již dříve publikovali celý seriál, ale vzhledem k množícím se dotazům chceme to nejdůležitější zopakovat. Tak tedy: na co se soustředit?
Chcete si založit společnost s.r.o. ale nechce se vám nikam chodit, shledali jste, že zakládání společností moc nerozumíte, a především chcete, aby to všechno bylo co nejdříve hotové. Z prohlížeče na vás začnou skákat reklamy inzerující služby zprostředkovatelů, takže jim už už chcete založení firmy svěřit. Je to samozřejmě na vás, ale můžeme vás ujistit, že to nebude ani rychlejší, natož levnější. Projděte si náš přehled nejčastěji kladených otázek – možná zjistíte, že založit společnost zvládnete levou zadní online, a to rovnou z vaší kuchyně.
