Střípky z historie 75.

Zajímavou studii Poslední vůle Leoše Janáčka publikoval v roce 1956 v Časopise Matice moravské Přemysl Novák. Pozůstalostní řízení probíhalo od 22. srpna 1928 do 8. března 1933 a bylo komplikováno i tím, žWe Leoš Janáček pořídil pět závětí. Soudním komisařem byl brněnský notář Antonín Tesař a – jak uvádí Přemysl Novák k roku 1956 – „celé pozůstalostní jednání připravovali postupně tehdejší koncipienti Dr Stanislav Bílek, nyní státní notář v Brně, Dr Jaroslav Kozánek, nyní státní notář v Kyjově, Dr Bohuš Fleischer, nyní státní notář v Brně. Jemu děkuji za cenné rady a připomínky právního rázu.“ Citovaná studie byla v roce 1956 aktuální i proto, že „právě dnes bude třeba nalézt nový způsob, jak důstojně a pravoplatně i nadále plnit hmotné a morální závazky, jež byly filosofické fakultě odkázány poslední vůlí Leoše Janáčka a které filosofická fakulta také přijala“. V současné době je Archiv Leoše Janáčka dokumentačním fondem Moravského zemského muzea, v roce 2017 byl zařazen na seznam Paměť světa (UNESCO).

•

V roce 1902 se objevily obavy, že „v kruzích vládních bylo pomýšleno na to, zrušiti notariáty“ s tím, že agendu notářů by mohly převzít okresní soudy. Podle zprávy v Katolických listech ze dne 18. července 1902 „toho patrně báli se notáři i jich substituti a uspořádali sjezd. Deputace sjezdu notářských delegátů dostavila se pak v těchto dnech do Vídně k ministru bar. Spens-Boodenovi, aby mu odevzdala usnesení sjezdu. Ministr přijal deputaci a uvedl, že především chce důkladně prozkoumat! usnesení sjezdu, že však již nyní může říci, že ke stavu notářskému chová největší blahovůli a že na zrušení notariátu nepomýšlí.“ Ministr spravedlnosti Maria Alois Traugott Emanuel von Spens-Booden (1835–1919) pak s delegací projednal záměr reformovat nesporné řízení, zejména v záležitostech pozůstalostních. Bylo přislíbeno, že „pokud by však tím zájmy notářů byly dotčeny, bude dána zástupcům jich příležitost, aby se napřed o reformě vyslovili“. Ministr však záhy nato dne 16. října 1902 ze zdravotních důvodů rezignoval a k reformě nesporného řízení nedošlo.

•

Notář Carlo Salvioli (1848–1930) proslul především jako šachista. V roce 1881 zvítězil na italském národním turnaji v Miláně, v roce 1883 se v Benátkách umístil na třetím a v roce 1866 v Římě na čtvrtém místě. Byl popularizátorem šachů a autorem knih o šachové hře, např. Teoria e pratica del giuoco degli scacchi (1885-1888), jež je prvním italským systematickým zpracováním otevření a dalších fází hry, a čtyřsvazkové La partita d‘oggi (1927–1930). Salvioliho jméno je spojeno i s charitativní činností. Veškerý svůj majetek odkázal Kongregaci charity (Congregazione di carità), jež stála u vzniku nemocnice v Miranu. Na Salvioliho památku byla u vchodu do této nemocnic umístěna jeho busta.

•

Notářská komora v Chebu, založená v roce 1872, měla roku 1924 dvaadvacet členů, z nichž dva sídlili v Chebu a dva v Karlových Varech, v ostatních sídlech okresních soudů pak vždy jeden notář. „Obvod zabírá obvod působnosti kraj. soudu v Chebu a území jeho obýváno jest většinou Němci,“ uvádí se v Ročence Republiky československé pro rok 1924. „Předsednictvo komory tvoří pět členův. President: Dr. Fr. Cartellieri, Cheb. Členové Jos. Hüttisch, Karl. Vary, Dr. Fr. Langer, Falknov, Otto Götz, Kynžvart, Oskar Jäger, Aš.“ Chebská notářská komora neměla úřednický aparát, její rozpočet kryly členské příspěvky ve výši 30 K.

•

Sebevraždu ve vyšetřovací vazbě c. k. krajského soudu v Kutné Hoře spáchal dne 9. května 1908 suspendovaný notář z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu Jan Šátek. V únoru 1908 vyšlo najevo, že se notář dopouštěl podvodů s padělanými směnkami. „Na základě toho byl zmíněný úředník zatčen a zavedeno s ním příslušné trestní vyšetřování. Během tohoto objevily se u zatčeného Šátka příznaky choromyslnosti a vzhledem к těmto dopraven byl zatčený do Šimsova sanatoria v Krči. Ale tu se ukázalo, že bývalý notář šílenství jen simuluje, a proto byl znova dopraven do vyšetřovací vazby,“ referovalo České slovo dne 13. května 1908 s tím, že „tam se v sobotu Šátek sám odsoudil: oběsil se na okenní mříži, kde nalezen byl vězeňským dozorcem jako mrtvola“.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., člen redakční rady Ad Notam

 

Zpět