Rozhovor s prof. JUDr. Radimem Boháčem, Ph.D.

Tento rok byl pro Vás, pane profesore, velice úspěšný. Nejprve jste byl jmenován profesorem a nyní jste byl zvolen děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dovolte, abych Vám v první řadě k dosaženému úspěchu co nejsrdečněji pogratuloval. Zároveň Vám velmi děkuji za Vaši dlouholetou podporu notářské profesi, ať již formou přednášek pro notáře z oblasti daňového práva, nebo v oblasti legislativní. Od února 2022 stanete v čele právnické fakulty jedné z nej­starších univerzit na světě. Jaký bude Váš program a cíl?

Já jsem v rámci své kandidatury zveřejnil poměrně podrobný a komplexní volební program, který je stále všem přístupný na internetových stránkách https://dekanem.radimbohac.cz/. Chtěl bych v rámci svého mandátu realizovat co nejvíce bodů z tohoto volebního programu. Své hlavní cíle jsem pak vtělil do 10 základních východisek, z obecnějších bych vyzdvihl zejména záměr být spravedlivým děkanem a při řízení fakulty prosazovat lidský přístup.

 

Na co se chcete zaměřit a jakých změn chcete dosáhnout?

Fakulta je především fakultní společenství studentů, učitelů a dalších osob. Proto se chci primárně zaměřit na ně. Studentům má fakulta garantovat kvalitní studium. Jeho obsah i forma musí odpovídat 21. století (skloubení teorie a praxe, moderní výukové metody, důraz na řešení právních problémů). Dlouhodobě prosazuji, že studium má probíhat v kolegiálním prostředí a fakulta má být pro studenty prostorem, kde se cítí dobře. Vzájemný respekt a férovost zkoušení musí být samozřejmostí.

Kvalitní studium může fakulta nabízet jen díky kvalitním a motivovaným učitelům. Všichni učitelé mají být řádně odměňováni, udělám tedy vše proto, aby na fakultu plynulo více peněz na mzdy. Za klíčové ovšem považuji také spravedlivé odměňování na základě kvality a množství odvedené práce.

 

Přiblížíte čtenářům našeho časopisu nový studijní program, na kterém jste se výrazně podílel?

Stále se jedná o pětiletý nedělený magisterský studijní program, o komplexní studium práva, o studijní program, který je předpokladem pro výkon typických právnických povolání, notáře nevyjímaje. Nicméně v novém programu klademe důraz nikoliv pouze na znalostní složku, ale také na dovednostní složku. Právě posílení dovednostní složky programu je klíčové, projevuje se v novém povinném předmětu Úvod do studia práva, povinností absolvovat alespoň dva dovednostní předměty a alespoň jeden předmět odborných právních praxí a konečně posílením dovednostní složky v povinných předmětech.

 

Dovednostní prvky jsou součástí seminární výuky, která probíhá interaktivní formou v menších seminárních skupinách a jsou využívány výukové metody jako problem based learning.

 

Jak nahlížíte na význam a potřebnost odborné studentské praxe?

Jak jsem již zmínil, v novém studijním programu je odborná studentská praxe jeho povinnou součástí. Chci však zdůraznit, že jdeme cestou odborných praxí, které musí mít určité standardy. Studentům nebude stačit potvrzení např. z advokátní kanceláře, že praxi vykonali. Praxe probíhají na základě smlouvy fakulty s partnerem a mají stanovená pravidla, garanta a vyučujícího na fakultě, mentora u partnera, studenti jsou povinni vést reflexní deník a uskutečňují se reflexní setkání. Taková praxe může mnohem lépe dát studentům potřebné znalosti a dovednosti. Samozřejmostí je dodržování etických pravidel a mlčenlivosti.

Já jsem velmi rád, že o takové odborné praxi jednáme i s Notářskou komorou a věřím, že v brzké době dojde k podpisu příslušné smlouvy a studenti fakulty budou moct působit na praxi v jednotlivých notářských úřadech.

 

Ve Vašem programu se věnujete možnosti revize státních zkoušek, jaká je Vaše představa?

Téma státních závěrečných zkoušek bylo během volební kampaně velmi diskutované a názory jednotlivých kandidátů na tuto problematiku se lišily. V současné době mají státní zkoušky čtyři části, obhajobu diplomové práce, zkoušku z oboru, ze kterého je taková práce obhajována, soukromoprávní část a veřejnoprávní část. Všechny části probíhají ústní formou před příslušnou komisí s tím, že pojetí a průběh posledních dvou částí jsou často kritizovány ze strany studentů i učitelů. Studenti čelí enormnímu stresu, nejistotě a náhodě, která ovlivňuje jejich výsledek. Učitelé považují zkoušení za ztrátu času.

Dva z kandidátů navrhovali zrušení soukromoprávní a veřejnoprávní části bez náhrady. Mé navrhované řešení bylo jiné, a to kombinované státní závěrečné zkoušky, tj. ponechání obhajoby diplomové práce a zkoušky z oboru, ze kterého je práce obhajována, v ústní formě a nahrazení ústní soukromoprávní a veřejnoprávní části částmi písemnými.

Jsem totiž přesvědčen, že studium má být zakončeno komplexní státní zkouškou, při níž se studentům propojí získané znalosti a dovednosti z jednotlivých právních oborů a která osvědčí, že student potřebné znalosti a dovednosti odpovídající profilu absolventa v průběhu studia získal. Písemná státnice pak také bude více objektivní, transparentní, férová a přezkoumatelná.

Chtěl bych popsanou změnu státních závěrečných zkoušek prosadit co nejdříve.

České notářství v září letošního roku nastoupilo cestu digitalizace, Právnickou fakultu UK další krok tímto směrem rovněž čeká. Prozradíte nám, co se připravuje?

Myslím si, že digitalizace jednotlivých agend je nevyhnutelná i na právnické fakultě. Podoba a způsob digitalizace na fakultě jsou však odvislé od toho, jaké řešení zvolí Univerzita Karlova, jejíž je fakulta součástí. Nastupující rektorka má téma elektronizace a digitalizace ve svém programu a silně toto téma akcentuje. A já jsem rád. Kdo mě zná, ví, že mám raději elektronický dokument než listinný, takže mě elektronizace a digitalizace agend nevadí. Je však třeba zdůraznit, že musí být smysluplná a nesmí vést k znesnadnění a byrokratizaci výkonu příslušné činnosti.

Chtěl bych prosadit větší elektronizaci a digitalizaci nejenom v administrativě, ale i při studiu. Příkladem může být odevzdávání závěrečných prací pouze v elektronické podobě.

 

Každá změna s sebou nese větší či menší finanční náročnost. Máte představu, jak Váš projekt co nejlépe finan­čně zabezpečit?

Je třeba si přiznat, že nás nečeká z ekonomického hlediska lehké období. Naštěstí je fakulta díky současnému vedení ve velmi dobrém finančním stavu, takže výchozí situace je dobrá.

Nicméně se budu snažit, aby na fakultu plynulo více peněžních prostředků zejména na mzdy. V tomto směru je třeba se zaměřit na stanovení a naplňování kritérií, podle nichž se peněžní prostředky rozdělují v rámci univerzity, a také je důležitý fundraising, tj. získávání peněžních prostředků pro podporu fakultních aktivit od dárců, ovšem za dodržení přísných etických standardů. Takto je např. částečně financován již mnou zmíněný předmět Úvod do studia práva.

Druhým pramenem peněžních prostředků je pak hledání vnitřních zdrojů. Zde plánuji provést evaluaci výkonů pracovníků a zohlednění těchto výkonů ve velikosti úvazku a výši mzdy.

 

Dlouhodobě působíte na Ministerstvu financí. Jaké zkušenosti jste v rámci tohoto působení získal?

Jsem přesvědčen, že působení v praxi obohatí každého akademika a je pro něj velmi přínosné. Ten, kdo působí v praxi, dokáže mnohem lépe své znalosti a dovednosti předávat studentům. Myslím si, že mi působení na Ministerstvu financí hodně dalo, a to nejenom proto, že jsem tam poznal řadu spolupracovnic a spolupracovníků, ale umožnilo mi proniknout do problematiky tvorby právních předpisů v oblasti daňového práva.

Takto nabyté zkušenosti se snažím studentům předávat zejména v rámci svých povinně volitelných předmětů Daňové právo procesní a Legislativní technika.

 

Jak těžké je v rámci tvorby legislativy prosadit svůj názor?

Legislativa podle mého názoru není o prosazování vlastního názoru, ale o hledání nejlepšího řešení. Najít nejlepší řešení daného problému by mělo být cílem a smyslem práce každého, kdo se věnuje tvorbě právních předpisů. Nejprve by mělo být provedeno kvalitní hodnocení dopadů zamýšlené právní regulace, na základě relevantních kritérií vybrána varianta, která řeší daný problém, a ta promítnuta do návrhu příslušného právního předpisu.

Bohužel však musím konstatovat, že popsaným způsobem tvorba zákona často neprobíhá, protože se do ní promítají politické vlivy a vlastní kreativita účastníků legislativního procesu. Nicméně, abych nebyl tak negativní, samozřejmě že řada ustanovení určitého právního předpisu zůstane v podobě, v jaké ji navrhl příslušný útvar ministerstva, a proto práce legislativce stále dává smysl.

 

Co je potřeba k tomu, aby obyvatelé kterékoliv země přijali za své finské krédo, že „platit daně je čest“?

Možná víte, že já prosazuji podobné heslo, a to že „platit daně je čest, ne trest“. Ale k tomu, aby tomu tak bylo a aby poplatníci a plátci daní toto heslo přijali za své, je třeba, aby fungovala výdajová stránka veřejných rozpočtů, jejichž příjmem daně jsou. Pouze když poplatníci a plátci budou přesvědčeni, že dochází ke smysluplnému využívání daní ve veřejných rozpočtech, že nedochází k plýtvání veřejnými prostředky, zne­užívání dotací apod., tak je možné placení daní vnímat jako čest podílet se na financování věcí veřejných. Takže pozitivní vnímání daní je podle mého názoru možné pouze při efektivním, hospodárném a účelném využívání veřejných prostředků.

 

Jakou budoucnost na Ministerstvu financí plánujete?

Jsem velmi rád, že jsem mohl na Ministerstvu financí působit a že mi byl umožněn souběžný výkon akademické činnosti. Funkci děkana právnické fakulty se hodlám plně věnovat, a to se bohužel neslučuje s mým působením na Ministerstvu financí v dosavadním rozsahu. Nicméně, pokud to bude možné, rád bych si určitý malý prostor pro udržení kontaktu s praxí daňového práva a legislativy ponechal. Ale vše je ještě předmětem jednání, takže definitivní závěr nyní dát nemohu.

 

Jsme notářský časopis, takže se musím zeptat – jaký je Váš vztah k notářství, jak vnímáte jeho roli ve společnosti? Vidíte i nějakou další oblast, kdy by bylo možné využít jeho potenciál (např. výběr správních poplatků za ohlášení živnosti, nesporné rozvody před notářem)?

Můj vztah k notářství je kladný, a to nejenom proto, že má manželka je notářskou kandidátkou a zástupkyní notáře, ale i protože znám řadu notářů, jejichž přístupu a práce si velmi vážím. Vnímám notáře jako stabilní prvek v rámci právnických povolání a v rámci celé společnosti, neboť přispívají ke kultivaci právního a společenského prostředí.

Pokud jde o oblasti, kde notáři působí, tak si myslím, že není důvodu, aby i nadále nepůsobili v tradičních oblastech, jako je dědictví nebo korporátní agenda. Naopak vidím i prostor pro to, aby notáři vykonávali agendy další. Příkladem mohou být právě nesporné věci, jako jsou zmíněné nesporné rozvody. Převodem této agendy na notáře by došlo k odbřemenění soudů a notáři by jistě tuto agendu vykonávali kvalitně. V úvahu mohou přicházet i některé smlouvy týkající se nemovitých věcí, kdy notář skýtá záruku, že smlouva bude řádně sepsána a obstojí v řízení před katastrálním úřadem. V této souvislosti by bylo vhodné diskutovat i o možnosti notářů zapisovat jimi sepsané smlouvy přímo do katastru nemovitostí, obdobně jako provádějí zápisy do obchodního a jiných veřejných rejstříků.

 

Na Černé studnici v Jizerských horách a širokém okolí se proslýchá se, že jste též vášnivý kutil – chalupář. Zbývá Vám na chalupaření ještě dost času a co Vás při kutění baví nejvíce?

Místo, kde máme chalupu na Černostudničním hřbetu v Jizerských horách, jsem si zamiloval a velmi rád tam trávím víkendy i dovolenou s rodinou. Při práci na chalupě, samozřejmě manuální, se dobře odreaguji od přemýšlení nad pracovními otázkami a problémy.

Ten dobrý pocit, když za krásného dne, když svítí slunce, posekáte louku a vidíte výsledek svého snažení, ten všem doporučuji. Ale abych odpověděl na otázku, na kutění je zajímavá zejména jeho různorodost, protože na chalupě je potřeba dělat práce všeho druhu – chvíli pracujete se dřevem, jindy s vrtačkou, pilou či krumpáčem. A kdo chalupu má, ví, že práce je tam pořád.

 

Velice děkuji za poskytnutý rozhovor a přeji nejen krásné Vánoce, hodně zdraví a štěstí v příštím roce, ale též pevné nervy, mnoho síly a zdaru ve všech Vašich nových projektech.

Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory České republiky, notář v Praze

 

 

prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (*1979)

  • Pochází z Českých Budějovic, kde vystudoval gymnázium. Po ukončení středoškolských studií se přesunul do Prahy, kde vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

  • Po absolvování magisterského studia působil na katedře finančního práva jako interní doktorand, poté byl přijat jako odborný asistent a v letech 2006 až 2017 vykonával funkci tajemníka této katedry. Po úspěšné obhajobě habilitační práce Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice byl s účinností od 1. března 2014 jmenován docentem pro obor finanční právo a finanční věda a dne 8. května 2021 byl prezidentem republiky jmenován profesorem pro stejný obor.

  • Od roku 2016 je členem Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy, od roku 2018 členem Vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity a v roce 2020 se stal členem i vědeckých rad právnických fakult v Olomouci a Plzni. V roce 2017 se stal členem Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který jej zvolil svým předsedou, a rovněž členem Akademického senátu Univerzity Karlovy. Od roku 2019 je garantem magisterského studijního programu Právo a právní věda.

  • V roce 2010 nastoupil na Ministerstvo financí, kde nyní působí v odboru Daňová legislativa. Od roku 2014 je předsedou rozkladové komise ministra financí pro přípravu rozhodnutí o opravných prostředcích proti rozhodnutí Ministerstva financí při správě daní a od roku 2019 rovněž předsedou zvláštní komise ministra financí pro řízení o rozkladech podaných proti rozhodnutím vydaným podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

  • Od roku 2020 je předsedou Pracovní komise pro veřejné právo II – finanční právo Legislativní rady vlády České republiky, předtím působil jako její místopředseda (od roku 2014) a člen (od roku 2007). V letech 2006 až 2012 byl členem pracovní skupiny Právo a bezpečnostní obory a v letech 2012 až 2016 členem a tajemníkem pracovní skupiny Právo a veřejná správa Akreditační komise. V letech 2004 až 2011 vedl kurz Finanční právo na Metropolitní univerzitě Praha.

  • Specializuje se na rozpočtové právo, daňové právo (v širším slova smyslu) a otázky subjektů finančního práva. Pravidelně publikuje v odborném tisku a je autorem či spoluautorem knih Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice (Praha: Wolters Kluwer, 2013), Komentář k zákonu o dani z hazardních her (Praha: Wolters Kluwer, 2017) a Rozpočtové právo (Praha: C. H. Beck, 2007).

  • Je členem European Association of Tax Law Professors (Amsterdam) a členem Centra Informacji i Organizacji Badań Finansów Publicznych i Prawa Podatkowego Krajów Europy Środkowej i Wschodniej v Białystoku (Polsko). Je též členem redakčních rad časopisů Právník, Daně a finance a Przegląd Orzecznictwa Podatkowego. V roce 2018 působil jako visiting professor na Nova Southeastern University, Shepard Broad College of Law (Florida).

  • Na zasedání Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Karlovy 11. listopadu 2021 byl ve druhém kole většinou 12 hlasů zvolen novým děkanem. Současného děkana Jana Kuklíka nahradí ve funkci od 1. února 2022, po jmenování rektorem Univerzity Karlovy na čtyřleté volební období do roku 2026.

Zpět