Střípky z historie 27.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, soudce ústavního soudu, člen redakční rady Ad Notam

 

Meziválečným polským souputníkem českého notářského časopisu České právo byl Przegląd Notarialny, který byl vydáván v letech 1922-1933 v Krakově a od roku 1934 do vypuknutí II. světové války ve Varšavě. Redaktory časopisu byli postupně zejména Tadeusz Starzewski, Stanisław Stein a Wiktor Natanson. Za okupace bylo vydávání časopisu zastaveno, Przegląd Notarialny pak krátce vycházel ještě v letech 1947-1950 v Toruni. Definitivní zrušení časopisu souviselo se zestátněním notářství. Více informací o dvouměsíčníku a posléze čtvrtletníku Przegląd Notarialny lze získat z monografie Stanisława Milewského a Adama Redzika Themis i pheme. Czasopiśmiennictwo prawnicze w Polsce do 1939 roku (Warszawa 2011).

•

 

Časopis Zprávy Právnické Jednoty moravské přinesl v r. 1913 nekrolog bývalého prezidenta brněnské notářské komory Františka Madera (1846-1913). „V naší Jednotě byl členem od jejího založení a stálým revizorem účtů od r. 1897 až do r. 1910,“ píše se ve vzpomínce na zesnulého notáře, který byl „do poslední chvíle přímo typickým zjevem muže, kypícího zdravím a bodré povahy, jenž šťastným se cítě, též rád štěstí kolem sebe viděl. V brněnské české společnosti, kdež byl pro své sympatické vlastnosti všeobecně oblíben, v českých institucích a spolcích, kdež byl vynikajícím způsobem činným a vždy štědrým podporovatelem, zejména ale v okresní školní radě, jejíž místopředsedou byl, háje zájmy českého školství s příkladnou obětavostí a energií, zanechal po sobě mezeru, kteráž dlouho a bolestně bude se pociťovati.“ Antonín Mader zesnul v srpnu 1913 a nedočkal se tak 25. výročí založení Jednoty, jejíž ustavující schůze se konala 28. prosince 1888.

•

 

Počátky dějin uruguayského notariátu sahají do r. 1516, kdy nedaleko dnešního Montevidea přistál Juan Díaz de Solís. Zápis o španělské okupaci území sepsal přítomný notář Pedro de Alarcón. Tomu se plavba k americkým břehům stala osudnou, při dalším přistání byl spolu se Solísem zabit domorodci. Registr notářů a zavedení principu numerus clausus se pak datuje rokem 1739, první dochovaný notářský zápis byl sepsán 1. prosince 1739. Notářem s nejdelší praxí byl v r. 1739 Joseph Esquibel. V současnosti působí v Uruguayi přibližně 70% notářek, prvou notářkou se zde v r. 1926 stala Maria Luisa Abellá, rozená Machade Bonet. Svojí podobou se notářství v Uruguayi řadí k latinskému notářství. 

•

 

V příspěvku Z praxe poplatkové se v Právníku z r. 1889 notář Antonín Mokrý zabýval problematikou poplatků, vyměřovaných v souvislosti s uzavíráním svatebních smluv. Z pěti příkladů, které autor pravděpodobně sesbíral ze své vlastní notářské praxe, si čtenář může učinit obraz o tom, jak berní úřady opakovaně vyměřovaly poplatek tam, kde neměly, případně vyměřily poplatek vyšší, než stanovil poplatkový předpis. Proti rozhodnutí berního úřadu bylo možno podat rekurs, o němž rozhodovalo c. k. zemské finanční ředitelství, jehož rozhodnutí bylo případně možno ještě napadnout odvoláním k c. k. ministerstvu financí. Ve třech případech účastníci uspěli již s rekursem, dvakrát jim vyhovělo až ministerstvo. Není bez zajímavosti, že v Právníku nejsou anonymizována jména účastníků a jsou zde dokonce i uváděny částky, které byly například poskytnuty jako věno.

•

 

Nejen notářem, ale též lovcem a ornitologem byl rodák ze Šentruperta Jozef Sterger (1817-1889). Absolvent právnických fakult ve Štýrském Hradci a Vídni, zprvu notářský koncipient v Lublani a od r. 1856 notářský kandidát v Kranji, zde byl r. 1861 jmenován notářem. Od r. 1866 začal spolupracovat s vídeňským časopisem Jagdzeitung, který vydával Albert Hugo. Do r. 1884 zde Sterger publikoval více než 70 článků. Kromě toho napsal řadu zpráv o výskytu různých druhů ptáků, byl pokládán především za znalce tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Mezi jeho nejznámější monografie patří Jagd und Jäger in Krain (1864), Aus meinem Jägerleben (1865) a Meine ersten zwei Affronts mit Raubschützen (1883).

 

 

Zpět