Notář 2024

JUDr. Tomáš Oulík

 

Za okny se šeřilo a v Kájínkově portrétu na stěně se rozpíjely kontury mužných rysů. Ještě před rokem by na kostelní věži odbíjela sedmá, ale nyní to zákon o korektní společnosti nedovoloval. S pocitem dobře udělané práce nesl do trezoru přepravku s čipovými kartami a ostatními nasouvacími, připínacími i volnými předměty, jejichž význam pro chod notářské kanceláře byl nedozírný. Jména účastníků v listinách se automaticky převáděla v dlouhé číselné kódy, vyšperkované tu a tam velkým či malým písmenem. U oblíbené paní K. si pamatoval celou první polovinu šedesátimístného kódu – Vpředu dvě trojky, velké P, vše do sebe zapadalo. Zbývalo rozluštit druhou polovinu kódu.

 

Překvapí doma manželku, že dnes zastavil vlak. Potom ještě několik tisíc pohledávek, současných, budoucích i minulých, jiné vymazal nebo alespoň umazal. Přestože mezi nimi byla i zástava srdce, vlak byl nejzajímavější. POSNOZ (Poslední nový občanský zákoník) byl vynalézavý. Dokonce aspiroval na některou z cen v literárních kategoriích pro bohatství slovní zásoby. Autorům se podařilo, že na žádné z dvaceti tisíc stran se žádný výraz neopakoval. Zatím se však literární teorie neujednotila v jeho žánrovém zařazení. Návazná díla epigonů situaci ještě komplikovala, jako např. veršovaný Průvodce Posnozem, odvážný ilustrovaný Pornoz či satirický Přesnoz.

 

Zazvonil telefon. Kdo volá tak pozdě? Á, velebný pán odsloužil. „Ano, fara je součástí pozemku. Co se stalo s pozemky? Ty jsou teď součástí nějakého ďábelského portfólia. Bohužel. Ano, tak v příštích restitucích…“

 

Z komputerového velína se ozval poplašný signál. Ten den poněkolikáté. Raději se šel podívat. Elektronický vedoucí kanceláře láteřil, že nemůže ukládat za den nastřádaná data, neboť se aktualizují programy na vedení všech pěti set evidencí. A do toho všeho mu naskočila kontrola energetické náročnosti kanceláře. „Denní limit překročen!“ objevilo se na hlavním monitoru. „Za pět minut dojde k vypnutí všech pracovních systémů!“ Rozeběhl se do kuchyňky pro eskymo. Znal spolehlivý fígl, spočívající v přiložení eskyma k teplotním senzorům. Potřebuje, aby pracovní systémy zítra fungovaly. Jinak by mu hrozila až stomiliónová pokuta od ÚPKSSSR (Úřadu pro kontrolu složek státní správy republiky).

 

Eskymo zafungovalo. „Povolena činnost všech systémů,“ naskočilo na hlavním monitoru. Oddechl si. V pětileté likvidaci dědictví nedojde ke zdržení. Věřitelé se budou moci dálkově registrovat a současně činit v elektronické aukci příhozy, aby získali lepší pořadí. Likviduje se ovčí farma. Z početného stáda už asi nic nezbylo, neboť správce dědictví byl zvyklý každou neděli na skopovou pečeni, ale utěšeně naskakovaly nároky na dotace, které nikdo celé roky nečerpal. A to do ukončení dědického řízení ještě pár roků uběhne. Naštěstí spolehlivý správce dědictví občas donese nějakou tu jehněčí kýtu.

 

Také ho zítra čeká oblíbené zúžení, zkrácení a projmutí společného jmění. Vylepšený program umožňoval všechno zapsat během hodiny do všech třiceti rejstříků. Věřitelům jsou sice rejstříky ukradené, ale za zápis do každého z rejstříků je poctivých třicet korun. A odpoledne ještě rozštěpení ústavu na tři spolky a dva vdolky, z nichž jeden bude postoupen společenství koncesovaných filištínů.

 

Obloha za oknem poteměla. Kdyby tak o sobě dala vědět Vpředu dvě trojky s velkým P. To by hned vypustil na své cestě z kanceláře návštěvu následných dědiců a kontrolu jejich domácích úkolů, přezkušování slovíček a historických dat. Kdy proběhla sametová revoluce. Kanonizace profesora Eliáše. Čtvrtá defenestrace. Znárodnění svěřenských fondů. Kanafasová revoluce…

 

Eskymo zateklo mezi snímací senzory. Na hlavním monitoru naskočilo: „Přijměte naši upřímnou účast při vzniklé povodni. Za notářskou komoru V. Andrle.“

 

Z knihy Tomáše Oulíka PTÁK V ÚLU, připravované na konec roku 2014