Několik poznámek k Rejstříku zástav

Mgr.  Pavel Bernard

 

Úvodem

Rejstřík zástav vede, provozuje a spravuje Notářská komora České republiky.[1] Na základě zmocnění obsaženého v zákoně[2] je postup při vedení, správě a provozu Rejstříku zástav stanoven v Předpisu Notářské komory České republiky o Rejstříku zástav (dále jen „Předpis“). Rejstřík zástav byl zřízen s účinností od 1. ledna 2002,[3] není tedy důsledkem rekodifikace soukromého práva. V důsledku rekodifikace však došlo ke změně rozsahu zapisovaných skutečností. Údaje evidované v Rejstříku zástav do 31. 12. 2013 se vedou podle dosavadních právních předpisů do doby, než jednotlivé evidované údaje budou dotčeny změnou.[4] Rejstřík zástav je veden v rámci centrálního informačního systému Notářské komory České republiky.[5]

S ohledem na skutečnost, že způsob i rozsah zápisů evidovaných údajů do Rejstříku zástav doznal značných změn, pokusím se v tomto článku aspoň v základu a na obvyklých příkladech stručně objasnit, proč se jednotlivé údaje zapisují právě tak, jak je stanoveno v Předpisu. V Rejstříku zástav se do 31. 12. 2013 evidovaly pouze tyto údaje:

 

  • označení zástavy,

  • výše a právní důvod zajišťované pohledávky,

  • údaje o zástavním dlužníkovi, zástavci a zástavním věřiteli,

  • den vzniku a právní důvod zástavního práva,

  • datum a čas zápisu.

                                

Rozsah údajů evidovaných v Rejstříku zástav je nově definován v § 35f Not. Ř. Kromě změn terminologických přibyly další evidované údaje, a to např.

  • údaje o zákazu zřízení zástavního práva,

  • údaje o budoucím zástavním právu,

  • zákaz zřízení dalšího zástavního práva k zástavě,

  • započetí výkonu zástavního práva,

  • pořadí zástavních práv,

  • údaje o vzniku podzástavního práva.

 

Při tvorbě nového Rejstříku zástav byl kladen důraz na to, aby zapisované údaje byly evidovány tak, aby umožnily zápis všech zapisovaných skutečností a aby bylo možno v zapsaných údajích vyhledávat a vydávat zákonem předpokládané výstupy. Je třeba si uvědomit skutečnost, že v Rejstříku zástav se evidují údaje o zástavním právu, vydává se však opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v Rejstříku zástav určitá věc není evidována jako zástava nebo o tom, že není evidován zákaz zřízení zástavního práva k věci, neevidované v Rejstříku zástav jako zástava.[6] Právě tato skutečnost klade vyšší nároky jak na kvalitu zápisu zapisovaných údajů, tak na vyhledávání v Rejstříku zástav. Pokud tento stav srovnáme s katastrem nemovitostí, pak katastr nemovitostí je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených zákonem, zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.[7] Katastr nemovitostí mimo jiné obsahuje standardizovaným způsobem popsané nemovitosti, což zjednodušuje systém vyhledávání.

Rejstřík zástav naproti tomu eviduje údaje o zástavním právu a vyhledává se v něm podle jednotlivých věcí, které nemají jednotně předepsané označení. V běžném životě se označují různým způsobem, např. automobil, auto, vozidlo, nebo když dojde ke změně terminologie, např. podnik, obchodní závod.

Jednou ze zvažovaných možností při tvorbě nového Rejstříku zástav byla klasifikace podle zavedených standardů a číselníků. Od takového třídění však bylo upuštěno s ohledem na složitost pro běžného uživatele.[8] Navíc by se jednalo pouze o základní klasifikaci a nikoli o označení zástavy, které musí být přesnější, tak, aby zástava byla popsána nezaměnitelným způsobem. Na základě využití zapsaných údajů, se zohledněním nejčastějších zápisů v Rejstříku zástav, byla databáze rozdělena na devět kategorií.[9] Tyto kategorie jsou zároveň vodítkem pro zapisování do Rejstříku zástav, a to v části popisu zástavy. Jinými slovy jednotlivá vyplňovací pole u každého typu zástavy jsou návodem, jak věc nezaměnitelně popsat, a to jak při zápisu, tak při zadání kritérií pro vyhledávání. Tak např. u zápisu věci movité – ostatní, musí být zapsáno „označení“ – myslí se obvyklé označení věci a dalšími – nepovinnými, ale pro jednoznačný popis nanejvýš vhodnými zapisovanými údaji jsou výrobní číslo, inventární číslo, značka, typ. Váháte-li, zda označení, které máte k dispozici od zástavce, je značkou, typem nebo inventárním číslem, pak je nutno uvést, že z hlediska vyhledávání je jedno, že dojde k zápisu typu do pole značka nebo do pole inventární číslo. Systém vyhledává shodu určitých řetězců a není rozhodné, ve kterém poli je daný řetězec zapsán.

Při každém zápisu do Rejstříku zástav je třeba pamatovat na to, že popis zástavy musí být proveden tak, aby každá další osoba, která následně bude v Rejstříku zástav vyhledávat, zastavenou věc nalezla. Systém vyhledávání jí přitom bude velmi nápomocný, je postaven tak, aby nalezl spíše více než méně věcí na základě zadaných kritérií, a to právě může klást zvýšené nároky na notáře, který musí v konečném důsledku posoudit, zda se jedná či nejedná o hledanou věc.  Věci je třeba označit spisovnými výrazy, pokud možno nepoužívat zkratky, má-li věc několik možných označení, použít nejčastější nebo i obě označení, např. pracovní stůl – ponk, sklízecí mlátička – kombajn. Označení by mělo být výstižné, tento problém je velmi často u zemědělské techniky – samojízdný pracovní stroj – nakladač řepy, samojízdný pracovní stroj – vyorávač brambor, pracovní stroj nesený – obraceč sena, pracovní stroj samojízdný – nakladač apod.[10] Naopak do obvyklého označení není příliš vhodné používat nadbytečné přívlastky, např. repasovaná teleskopická plošina, sušička pracovní obuvi, technologický celek – fotovoltaická elektrárna. Pokud už se rozhodnete použít zkratky, mělo by se jednat o zkratky obecně známé a označení věci by nemělo být schematicky, bez dalšího opisováno (kopírováno) z účetní evidence zástavce, např. ATP stolová sest. 200x300x72cm, B – velká m. nebo N.Bydžov- ATP stolová sest. 200x300x72cm, obch. odd., HW-zařízení na tisk a čtení čárov. kódů, HW-Dataprojektor-prezentač.zařízení. V takto napsaných označeních věci, čerpaných z účetních evidencí, dochází k používání nesrozumitelných značek, slova nejsou oddělena mezerami, obsahují množství pravopisných chyb, neobsahují interpunkční znaménka. Vyhledávací systém si sice i s takto označenými věcmi poradí, protože nehledá celá slova, ale dochází např. ke zkrácení zadaného vyhledávaného slova, což u zkrácených slov může způsobit prudký nárůst počtu vyhledaných věcí. Každopádně takové zápisy zbytečně zatěžují vyhledávajícího.

 

Princip vyhledávání

Jaký je vlastně princip vyhledávání? Pro pochopení doporučuji usednout k počítači a otevřít aplikaci Rejstřík zástav a zkoušet. Systém vyhledává v první řadě přesné shody jednoznačných identifikátorů (výrobní číslo, registrační značka, VIN), v dalším stupni pak přesnou shodu polí (POZOR – přesná shoda není vyhledávána v poli POPIS, napíšete-li tedy VIN do pole POPIS, vyhledaná věc, byť s přesnou shodou, nebude na prvním místě), hledání částečné shody polí (porovnává se počátek slova – cca tři čtvrtiny z celkového počtu, v této části systém prohledává i pole POPIS). Podle stejného principu by měly být řazeny i výsledky vyhledávání. Zde ovšem pozor – výsledky vyhledávání mohou být zkresleny právě nevhodným zadáním údajů, jak je popsáno výše a je tedy třeba, aby osoba, která vyhledávání provádí, prošla všechny výsledky hledání, případně aby zadala doplňující vyhledávací kritéria.

Zadáte-li při hledání podle věci do pole vyhledávání „podnik“ a „wind tech“, probíhá vyhledávání v základu takto – hledej všechny záznamy, kde se vyskytuje slovo „podnik“ a zároveň „wind“ a zároveň „tech“. Pokud dodáte ještě slovo „závod“, pak hledání vypadá takto – hledej všechny záznamy, kde se vyskytuje slovo „podnik“ a zároveň „závod“ a zároveň „wind“ a zároveň „tech“. Čili každé další slovo ZPŘESŇUJE vyhledávání a SNIŽUJE počet nalezených záznamů. 

Jednou z nejčastějších žádostí je právě žádost o vydání potvrzení, že k obchodnímu závodu (nebo k jeho části) určité osoby není zřízeno zástavní právo. Důvod je dán § 1348 občanského zákoníku, který stanoví, že ujedná-li se za trvání zástavního práva k hromadné věci samostatné zástavní právo k jednotlivé věci, která náleží k zástavě, zástavní právo nevznikne. Jak tedy obchodní závod nebo podnik (případně jeho část) vyhledat? Postup by měl být následující – zvolíme vyhledávání podle zastavené věci, zvolíme typ zastavené věci – věc hromadná obchodní závod (i pokud se zmýlíme a zvolíme jiný typ věci, kam se nám budou ovšem obtížně psát vyhledávací kritéria, nevadí), do pole označení napíšeme slovo „závod“ a u osoby zástavce zvolíme fyzickou či právnickou osobu, u právnické osoby pak zadáme IČ (nebo také obchodní firmu bez dodatku označujícího právní formu) a označíme jako vyhledávací kritérium v zaklikávacím checkboxu. Provedeme hledání. Při zadání IČ dbáme na to, zda náhodou nedošlo k prodeji obchodního závodu (prodej podniku byl zapisovanou skutečností do obchodního rejstříku), dále dbáme, zda společnost neprošla procesem fúze (fúze, převzetí jmění a s tím možná změna IČ). Pokud k prodeji obchodního závodu nebo k přeměně došlo, provedeme hledání i podle IČ právního předchůdce. Pak provedeme druhé kolo hledání, kde kroky zopakujeme, pouze s tím rozdílem, že do pole označení napíšeme slovo „podnik“. Zadávat slovo „část“ nemusíme, podle vyhledávacího systému budou nalezeny i části podniku. Pokud bychom do pole označení zadali „část podniku“ nebo „část obchodního závodu“, pak systém bude hledat řetězce obsahující slovo „část“ a zároveň slovo „podniku“ (samozřejmě zkrácené), resp. „obchodního“ a zároveň „závodu“. Toto je doporučený postup. POZOR – pokud do vyhledávacího formuláře zadáme další označení do pole „popis“, pak podle pole „popis“ v této fázi systém nehledá, proto u pole popis není ani zaklikávací checkbox.  Jen upozorňuji, že jsme ve vyhledávacím formuláři, nikoli v zápisu – zde ve třetím stupni hledání systém u věci (zástavy) prohledává i pole popis. Pole popis však systém neprohledává v situaci, kdy slouží popisu např. zajištěného dluhu. Čili podle zajištěného dluhu, resp. popisu zajištěného dluhu nelze hledat, je však nutné si uvědomit, že pohledávka může být v rejstříku zástav rovněž zapsána jako každá jiná věc a že rovněž můžeme vyznačit podzástavní právo k pohledávce, které svědčí zástavní právo. Dalším prověřením, že jsme skutečně vyhledávali správně a úplně může být to, že použijeme pomocné hledání podle údajů zástavce nebo zástavního dlužníka. CIS2 nemá napojení na základní registry. POZOR – zvolíte-li „vyhledávat podle zástavního dlužníka nebo zástavce“, musíte zvolit mezi fyzickou a právnickou osobou. U právnické osoby jsou povinnými poli IČ a obchodní firma nebo název. Zde systém vyhledává tak, že najde shodu mezi IČ a přidá navíc i ty zápisy, kde sice není shoda IČ, ale je zde shoda názvu nebo obchodní firmy (firmu je při vyhledávání vhodné zadat bez dodatku rozlišujícího právní formu). Dojde-li ke změně obchodní firmy zástavce, nebude to mít při tomto způsobu vyhledávání vliv na výsledky, resp.  dojde k vyhledání zastavených věcí, kde je shoda IČ, i když zástavce mezitím změnil obchodní firmu.

 

Provádění některých zápisů do Rejstříku zástav

Pro pochopení byla tato odbočka k systému vyhledávání, s praktickým a žádaným příkladem, nutná. Ustanovení, které vyvolává časté diskuse je povinnost provést lustraci dle § 19 Předpisu. Proč tomu tak je? Právě s ohledem na nově evidované údaje v Rejstříku zástav. V předchozí verzi Rejstříku zástav se nezapisovalo pořadí, resp. odlišné pořadí zástavních práv. Právě skutečnost, že popis zástav v Rejstříku zástav nemusí být vždy stejný, je třeba před každým zápisem zástavního práva nebo zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není v Rejstříku zástav evidována jako zástava, provést vyhledávání podle citovaného ustanovení, a pokud věc jako zástava již v Rejstříku zástav evidována je, pak se další zástavní právo k této věci „doplní“, neprovede se celý zápis znovu, jako tomu bylo dříve. Žadatel pak obdrží na svou žádost opis či výpis z Rejstříku zástav, kde budou na jedné listině zapsány všechny evidované skutečnosti – např. dvě zástavní práva a zákaz zřízení dalšího zástavního práva. Toto by bez vyhledávání nebylo možné. Zejména s ohledem na skutečnost, že dříve se takto údaje nezapisovaly, může nastat situace, kdy naleznete dvakrát zapsanou tutéž věc, dojde-li k této situaci, máte-li 100% jistotu, že se jedná o totožné věci v Rejstříku zástav podle § 50 Předpisu. Věc je složitější a nebude častá a přesahuje rámec tohoto článku. V případě zápisu dalších práv a skutečností do Rejstříku zástav se lze setkat s námitkou, že v případě zápisu zákazu zřízení zástavního práva k věci, která není v Rejstříku zástav evidována jako zástava, není vyhledávání dle § 19 Předpisu nutné, neboť tak nestanoví § 25 odst. 4 Předpisu. Tento argument je však mylný, neboť tak ve svém důsledku stanoví zákon – § 35f odst. 1 písm. e) notářského řádu. Podle citovaného ustanovení se v Rejstříku zástav eviduje zákaz zřízení zástavního práva k věci, která není evidována v Rejstříku zástav jako zástava. Z uvedeného ustanovení tedy plyne, že pokud je prováděn zápis zákazu zřízení zástavního práva k takové věci, musí mít notář najisto postaveno, že věc, k níž má být zákaz zapsán, skutečně v Rejstříku zástav jako zástava evidována není.

 

Pokud už jsme u zápisu zákazu zřízení zástavního práva, pak upozorňuji na § 35g odst. 4 písm. d) notářského řádu, z něhož plyne, že do Rejstříku zástav se zapisují údaje o zákazu zřízení zástavního práva k věci, která se zapisuje nebo může být zapsána jako zástava do Rejstříku zástav. Nemůže se tak s právními následky stát u věcí, k nimž by do Rejstříku zástav nemohlo být zapsáno zástavní právo. Právní následky tak například nevyvolá zápis zástavního práva nebo zákazu zřízení zástavního práva k listinným akciím na jméno. Pokud je v Rejstříku zástav jako typ zástavy cenný papír na doručitele, pak s ohledem na platnou právní úpravu se musí jednat o listinný cenný papír na doručitele, tedy například náložný list.[11] Nikoli akcii na doručitele – tu v listinné podobě vydat nelze.[12]

 

U zápisu zákazu zřízení zástavního práva vzniká někdy problém s tím, jak v Rejstříku zástav zapsat dobu trvání zákazu. Podle § 1761 občanského zákoníku lze zákaz zřídit na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví nebo na jinou určitou dobu a přiměřenou dobu. Tato doba může být vyjádřena jak konkrétním datem, tak slovním popisem. V případě konkrétního data je třeba toto zapsat do pole „zákaz do“, v případě slovního popisu však pole „zákaz do“ ponechejte nevyplněné a slovní popis trvání zákazu vepište do pole „zákaz – poznámka“.

Popis zajišťovaného dluhu je poměrně návodný, až na jednu část a tou je pole POPIS. Někteří zástavní věřitelé rádi vidí, když jsou v tomto poli zkopírovány celé stránky popisu zajištěného dluhu z uzavřených smluv. Dochází tak k tomu, že v rámci pole popis je pak bez možnosti vyhledávání zapsáno ve skutečnosti několik zajištěných dluhů, což pak následně způsobí problém, pokud bude mít jen k jednomu z nich vyznačeno podzástavní právo. Představa, že zajištěný dluh musí být v rejstříku zástav popsán stejně, jako ve smlouvě, je mylná, popis má sloužit k tomu, aby každý mohl zjistit, jaké zástavní právo na věci vázne, čili má sloužit k identifikaci, nikoli k přesnému popisu obsahu a pokud chce někdo znát přesné podmínky, musí nahlédnout do smlouvy. Ani v katastru nemovitostí nejsou na výpisu opisovány stránky ze zástavních smluv. Nepochybně je také žádoucí, aby při popisu zajištěného dluhu byly rozlišovány dluhy existující, budoucí, dluhy určitého druhu vznikajících zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi v určité době nebo více dluhů vznikajících zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi z téhož právního důvodu obdobně, jako je tomu u zápisů do katastru nemovitostí. Počet znaků v poli popis je v Rejstříku zástav omezen a je nižší, než byl v předchozí verzi. Pokud tedy někdo žádá změnu v popisu zajištěného dluhu, který má více znaků, než je povoleno dnes, lze změny provést pouze tak, že v popisu zajištěného dluhu bude celkově uveden maximální počet povolených znaků.

 

Závěrem

V článku jsem se snažil popsat některé ze situací, které mohou nastat při zápisech a vyhledávání v Rejstříku zástav. Není třeba se této aplikace obávat, ale je třeba dbát určitých pravidel. Celý informační systém CIS2 a v jeho rámci i Rejstřík zástav byl vytvořen v rekordně krátké době s maximálním nasazením všech zúčastněných. Postupně dochází k dalším vylepšením, jsou nasazovány nové verze, a to vše bez delších výpadků, které provázejí jiné informační systémy.

 

Zároveň si dovoluji upozornit, že v souvislosti s Rejstříkem zástav prezidium Notářské komory České republiky přijalo několik výkladových stanovisek. Ta jsou i k dispozici na webových stránkách Notářské komory České republiky. Stejně tak jsou na stránkách Notářské komory České republiky k dispozici žádosti týkající se Rejstříku zástav, tyto vzory jsou, jak bylo uvedeno výše, vodítkem pro to, co jsou základní vyhledávací kritéria v Rejstříku zástav.

 


[1]    § 35a odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

[2]    § 35a odst. 2 notářského řádu.

[3]    Zákon č. 317/ /2001 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů.

[4]    § 50 Předpisu.

[5]    Od 6. 1. 2014 byl spuštěn nový centrální informační systém Notářské komory České republiky, označovaný jako CIS 2.

[6]    § 35i notářského řádu.

[7]    § 1 z. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

[8]    Srovnej např. klasifikace a číselníky na stránkách Českého statistického úřadu http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/.

[9]    § 4 Předpisu.

[10]  Všechna zde použitá označení jsou čerpána z údajů skutečně evidovaných v Rejstříku zástav.

 

[11]  § 2572 občanského zákoníku.

[12]  Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů.