Notářské zápisy sepisované na základě zákona o obchodních korporacích

Mgr. David Kittel, notářský kandidát, trvalý zástupce JUDr. Marie Kuželkové, notářky se sídlem v Plzni

 

Přesto, že notářské zápisy jsou pravidelnou součástí života obchodních korporací, vládne mezi veřejností poměrně malá informovanost o jejich typech, o postupu notáře při jejich sepisování či o rozdílech mezi jednotlivými notářskými činnostmi. Tento článek si klade za cíl tyto záležitosti více osvětlit i vysvětlit.

Výklad je podáván z hlediska procedurálního. Opomíjeny jsou oblasti přeměn obchodních korporací a přímých zápisů do veřejných rejstříků prováděných notářem.

Má-li mít právní jednání podle zákona o obchodních korporacích[1] formu veřejné listiny, nebo má-li být veřejnou listinou osvědčeno, rozumí se veřejnou listinou notářský zápis.[2] Notář v takovém případě vykoná podle notářského řádu[3] činnost spočívající buď v sepisu veřejné listiny o právním jednání, nebo v osvědčení právně významných skutečností a prohlášení. Každá z těchto notářských činností má jinou povahu a liší se postupem notáře i náležitostmi výsledného notářského zápisu.

Sepisování notářských zápisů o právních jednáních

Při sepisování notářského zápisu o právních jednáních notář tomu, kdo právně jedná, poskytne právní poučení a právní porady a následně odborně formuluje projev jeho vůle. Notář tak aktivně působí na obsah právního jednání a sepsáním notářského zápisu dává právnímu jednání formu veřejné listiny.[4]

Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku,[5] pro změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, řídí se notář vedle obecných ustanovení notářského řádu o sepisování notářských zápisů o právních jednáních v § 62 až 69 i zvláštním postupem stanoveným notářským řádem v § 70 a § 71a pro sepis notářského zápisu o právním jednání pro zápis do veřejného rejstříku. Notář musí posoudit splnění předpokladů pro sepsání tohoto notářského zápisu, a sice, zda je právní jednání v souladu s právními předpisy a případně dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje právní předpis (zejména se zakladatelským právním jednáním obchodní korporace), zda právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku, nebo zda byly splněny formality stanovené právním předpisem pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného rejstříku. Takovým právním předpisem je zejména občanský zákoník,[6] zákon o obchodních korporacích a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.[7] Nejsou-li předpoklady pro sepsání tohoto notářského zápisu splněny, poučí o tom notář účastníky a notářský zápis sepíše, je-li to na něm požadováno. Je-li splnění předpokladů třeba doložit písemnostmi a tyto písemnosti notáři předloženy nebyly, notář odmítne notářský zápis sepsat.

Osvědčování právně významných skutečností a prohlášení

Při osvědčování právně významných skutečností a prohlášení notář zásadně nepůsobí jako právní rádce, není ani tvůrcem formulací projevů vůle. Pouze v notářském zápisu zaznamená skutečnost, která před ním nastala, nebo prohlášení, které před ním bylo učiněno.[8] Sepsání notářského zápisu nemá vliv na vznik osvědčovaného právního jednání, ani nedává právnímu jednání formu veřejné listiny.

Jestliže osvědčuje právní jednání, kterým je rozhodnutí orgánu obchodní korporace, buď na požadavek zákona o obchodních korporacích, nebo jedná-li se o rozhodnutí o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku, řídí se notář postupem stanoveným notářským řádem v § 80a až § 80f pro sepis notářského zápisu o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby; přiměřeně notář postupuje v případě osvědčení právního jednání, kterým je rozhodnutí ustavujícího orgánu zakládané obchodní korporace. Tento druh osvědčování právně významných skutečností a prohlášení v sobě obsahuje některé prvky odchylující se od výše popsaných obecných zásad osvědčovací notářské činnosti.

Notář vedle osvědčení existence právních jednání a formalit, ke kterým je obchodní korporace, popřípadě její orgán, povinna a při kterých byl notář přítomen, musí posoudit soulad těchto předpokladů pro přijímání rozhodnutí s právními předpisy (a se zakladatelským právním jednáním obchodní korporace[9]). Dále musí vedle osvědčení přijetí nebo nepřijetí rozhodnutí posoudit soulad přijatého rozhodnutí, nebo nepřijatého návrhu na rozhodnutí s právními předpisy a se zakladatelským právním jednáním obchodní korporace. Zjistí-li notář v průběhu zasedání orgánu obchodní korporace, že nejsou splněny předpoklady pro přijímání rozhodnutí vyžadované právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním obchodní korporace, anebo že obsah přijatého rozhodnutí, nebo nepřijatého návrhu na rozhodnutí, je v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním obchodní korporace, poučí o tom předsedajícího orgánu a notářský zápis sepíše, pokud přes toto poučení dojde k hlasování a na notáři je sepsání notářského zápisu nadále požadováno. Nedojde-li na základě poučení notáře k hlasování, potom bez ohledu na to, zda je po něm sepsání notářského zápisu nadále požadováno, notář notářský zápis sepíše (namísto přijatého rozhodnutí, nebo nepřijatého návrhu na rozhodnutí, v něm uvede údaj o tom, že na základě jeho poučení k hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby nedošlo).

Obchodní korporace je povinna notáři nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem zasedání orgánu předložit aktuální výpis z veřejného rejstříku, zakladatelské právní jednání v úplném znění, doklad o změnách v jejích orgánech, došlo-li k těmto změnám a nejsou-li dosud zapsány ve veřejném rejstříku, doklad prokazující oprávnění jednat za právnickou osobu, která je členem orgánu obchodní korporace podílejícím se na jeho rozhodnutí, dále kopii pozvánky na zasedání orgánu obchodní korporace nebo kopii oznámení o tomto zasedání, pokud právní předpis pozvánku nebo oznámení vyžaduje, a doklad o jejich rozeslání nebo zveřejnění, a konečně návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právního předpisu lze uplatnit až přímo na zasedání tohoto orgánu. Nepředloží-li obchodní korporace tyto dokumenty, může notář sepsání notářského zápisu odmítnout.

Předsedající orgánu je povinen vést jeho zasedání takovým způsobem, který umožní pořízení notářského zápisu předepsaným způsobem, což především znamená, že umožní notáři seznámit se se všemi potřebnými skutečnostmi a prohlášeními tak, aby mohl do notářského zápisu uvést všechny povinné náležitosti. Pokud předsedající orgánu, i přes upozornění notáře, vede zasedání způsobem, který neumožňuje notářský zápis pořídit, může notář sepsání notářského zápisu odmítnout.

Právní jednání a jim odpovídající typ notářského zápisu

Jako vodítko k poznání toho, jaký typ notářského zápisu bude sepisován, mohou sloužit formulace zákona o obchodních korporacích. Lze z nich usuzovat, že stanoví-li o právním jednání, že musí mít formu veřejné listiny, což činí v případě právních jednání fyzických nebo právnických osob, sepíše se o takovém právním jednání notářský zápis o právním jednání pro zápis do veřejného rejstříku, zatímco stanoví-li o právním jednání, že musí být osvědčeno veřejnou listinou, což činí v případě rozhodnutí orgánů obchodní korporace, resp. ustavujícího orgánu zakládané obchodní korporace, sepíše se o takovém právním jednání notářský zápis o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby. Tento závěr však neplatí bezvýjimečně, a požadavku zákona o obchodních korporacích na osvědčení rozhodnutí proto není možné vždy dostát. Postupem pro sepis notářského zápisu o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osob totiž nelze osvědčit rozhodnutí orgánu individuálního (orgánu o jednom členu), nýbrž pouze rozhodnutí orgánu kolektivního (orgánu o více členech)[10] za předpokladu, že bylo přijaté na zasedání, nikoliv mimo zasedání (per rollam). Individuální orgán totiž nerozhoduje ve sboru, a nemá proto ani předsedu, ani nekoná zasedání. Nedochází tudíž k hlasování, a není tak možné posuzovat usnášeníschopnost nebo rozhodný počet hlasů, natož pak výsledek hlasování. Z povahy věci proto nelze v případě rozhodnutí individuálního orgánu uvést všechny povinné náležitosti notářského zápisu o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby. V souladu s teorií fikce, na které je v občanském zákoníku postavena koncepce právnických osob, ani v případě, kdy má obchodní korporace individuální orgán, není jediný člen tohoto orgánu orgánem samotným, nýbrž pouze jeho členem.[11] V případě rozhodnutí individuálního orgánu proto nezbývá, než sepsat notářský zápis o právním jednání pro zápis do veřejného rejstříku, jehož účastníkem bude jediný člen individuálního orgánu.[12]

Lze tedy shrnout, že notářský zápis o právním jednání pro zápis do veřejného rejstříku sepíše notář o právním jednání fyzické nebo právnické osoby a v případě rozhodnutí individuálního orgánu obchodní korporace, zatímco notářský zápis o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby notář sepíše v případě rozhodnutí kolektivního orgánu obchodní korporace přijímaného na zasedání.

Notářský zápis o právním jednání pro zápis do veřejného rejstříku notář sepíše zejména o pořízení zakladatelské listiny či uzavření společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným a o přijetí stanov akciové společnosti,[13] o některých rozhodnutích jediného společníka nebo jediného akcionáře,[14] o některých vyjádřeních akcionáře při rozhodování valné hromady per rollam,[15] o některých vyjádřeních člena družstva při rozhodování členské schůze per rollam,[16] o dohodě společníků o některých otázkách společnosti s ručením omezeným,[17] o dohodě akcionářů o některých otázkách akciové společnosti,[18] v případě rozhodnutí individuálního představenstva akciové společnosti o změně stanov,[19] v případě rozhodnutí statutárního ředitele o změně stanov,[20] v případě rozhodnutí jednatele o změně společenské smlouvy či zakladatelské listiny,[21] nebo v případě rozhodnutí individuálního představenstva akciové společnosti či individuální správní rady o zvýšení základního kapitálu.[22]

Notářský zápis o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby notář sepíše zejména o rozhodnutí o přijímání stanov ustavující schůzí zakládaného družstva,[23] o některých rozhodnutích valné hromady nebo členské schůze, popřípadě dílčích členských schůzí či shromáždění delegátů,[24] o rozhodnutí kolektivního představenstva akciové společnosti o změně stanov,[25] o rozhodnutí kolektivního orgánu jednatelů o změně společenské smlouvy či zakladatelské listiny,[26] nebo o  rozhodnutí kolektivního představenstva akciové společnosti či kolektivní správní rady o zvýšení základního kapitálu.[27]

Shrnutí odlišností jednotlivých notářských činností, další činnost notáře

Z dosud podaného výkladu jsou zřejmé rozdíly mezi popsanými notářskými činnostmi. Významný je především ten spočívající v aktivitě notáře při formulování obsahu právního jednání a s tím spojeným poskytováním právních porad.

Zatímco notářské činnosti spočívající v sepisování notářských zápisů o právních jednáních je poskytování právní pomoci imanentní, notářské činnosti spočívající v osvědčování právně významných skutečností a prohlášení zásadně nikoliv. Přesto však může notář v souvislosti se sepisováním notářského zápisu o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby poskytnout právní porady k obsahu posléze osvědčovaného rozhodnutí orgánu obchodní korporace, stejně jako k posléze osvědčovaným právním jednáním a formalitám, jež bude obchodní korporace, popřípadě její orgán, povinna jako předpoklady pro přijímání rozhodnutí splnit. Vzhledem k tomu, že se notář v notářském zápisu o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby bude vyjadřovat k jejich souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním obchodní korporace, jeví se poskytnutí takových právních porad více než vhodné. V takovém případě ale notář nebude vykonávat činnost notářskou, nýbrž tzv. činnost další.

Jako další činnost může notář v souvislosti se sepisem notářského zápisu o osvědčení rozhodnutí orgánu právnické osoby, ale i se sepisem notářského zápisu o právním jednání pro zápis do veřejného rejstříku, také sepisovat soukromé listiny (např. návrh na zápis skutečností, nebo jejich změn, do veřejného rejstříku či listiny dokládající některé zapisované skutečnosti), případně zastupovat v řízení před rejstříkovým soudem a před dalšími orgány veřejné moci nebo v jednání s fyzickými a právnickými osobami.

Další činnost vykonává notář na žádost klienta a na základě dohody s ním. Notáři za další činnost náleží odměna vedle odměny za činnost notářskou, ledaže se jedná o poskytnutí právních porad spojených s rozborem věci a notář úkon v notářské činnosti, jehož se porady týkaly, provedl.[28] 

 


[1]    Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též „ZOK“.

[2]    § 776 odst. 2 ZOK.

[3]    Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále též „NotŘ“.

[4]    Bílek, P., Drápal, L., Jindřich, M., Wawerka, K. Notářský řád a řízení o dědictví, C. H. Beck, 4. vydání, Praha 2010, s. 18, 234-235.

[5]    Veřejný rejstřík fyzických a právnických osob, a sice obchodní rejstřík, dále jen „veřejný rejstřík“.

[6]    Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též „NOZ“.

[7]    Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob.

[8]    Op. cit. sub 4, s. 18-19.

[9]    § 80a odst. 2 NotŘ uvádí pouze právní předpisy; ale § 80e odst. 1 NotŘ uvádí i zakladatelské právní jednání.

[10]  § 152/1 NOZ.

[11]  Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 783.

[12]  Srov. § 151 odst. 1 NOZ.

[13]  § 8 ZOK.

[14]  § 12 odst. 2 ZOK.

[15]  § 419 odst. 2 ZOK (namísto „rozhodnutí“ akcionáře, které toto ustanovení uvádí, by mělo být uvedeno „vyjádření“ akcionáře).

[16]  § 654 odst. 2 ZOK.

[17]  O změně společenské smlouvy (§ 147 ZOK), nebo o zrušení společnosti s ručením omezeným (§ 241 ZOK).

[18] 
O změně stanov (není v ZOK stanoveno, nicméně vzhledem ke smluvní povaze stanov tuto možnost právní teorie připouští), nebo o rozsahu účasti akcionářů na zvýšení základního kapitálu (§ 491 ZOK).

[19]  § 432 odst. 2 ZOK.

[20]  § 432 odst. 2 ZOK ve spojení s § 456 odst. 1 ZOK. Statutární ředitel je individuálním orgánem.

[21]  § 147 odst. 3 ZOK. Jednatel je individuálním orgánem. Má-li společnost s ručením omezeným více jednatelů, má více individuálních orgánů, ledaže zakladatelské právní jednání určí, že více jednatelů tvoří jeden kolektivní orgán.

[22]  § 515

[23]  Vedle rozhodnutí o přijetí stanov notář osvědčuje i průběh ustavující schůze zakládaného družstva notářským zápisem podle § 77 NotŘ.

[24]  § 147 odst. 2 ZOK, § 172 odst. 1 ZOK, § 416 odst. 2 ZOK, § 432 odst. 1 ZOK, § 659 odst. 2 ZOK, § 666 ZOK, § 704 ZOK.

[25]  § 432 odst. 2 ZOK.

[26]  § 44 odst. 5 ZOK a § 194 odst. 2 ZOK, 147 odst. 3 ZOK.

[27]  § 515 ZOK ve spojení s § 511 ZOK.

 

[28]  § 3 odst. 4 a § 10 vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů.