Historická knihovna hospitalu Kuks a její romanisticko-kanonistický fond. Historicko-právní studie.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, člen redakční rady Ad Notam

 

Profesor Antonín Ignác Hrdina je svým čtenářům znám jako autor, který s láskou píše o Kuksu a Františku Antonínu Šporkovi. Díky tomuto jeho tematickému záběru si přijde na své právní historik, kanonista, romanista, historik právnických profesí a tentokráte i zájemce o historické knihovny.

Anotovaná monografie je však dílem dvou spoluautorů, Jindřich Kolda se v ní věnoval vývoji fondu kukské historické knihovny, Antonín Ignác Hrdina právněhistorickému popisu knihovního fondu.

Prvá část knihy představuje původce fondu, jimiž byli postupně již zmiňovaný F. A. Špork, hrabata ze Swéerts-Sporcku, Konvent milosrdných bratří, Hospital, Hospitální nadace hraběte Františka Antonína Šporka, Vlastivědné muzeum Kuks a Státní památková péče. Autor uvádí, že knihovna nyní čítá přes 10 tisíc svazků různé provenience, přičemž část knih se podařilo přiřadit k původnímu majiteli podle exlibris, jindy zůstala otázka původního vlastníka neodhalena.

Právníka potěší pak zejména část druhá, která není zdaleka pouhým knihovenským katalogem, ale představením méně známých a připomenutím známých jmen celé řady autorů a jejich děl. Postupně je takto pojednáno o tištěných spisech z oboru římského práva (prameny římského práva, výklady římského práva, recepce, pandektistika), z kanonického práva (prameny obecného kanonického práva, prameny partikulárního římského práva, kanonistika, včetně např. traktátů pro univerzitní dizertace), z konfesního práva (prameny a jejich sbírky, konfesněprávní pojednání), a též o rukopisech. Dodatkem je kapitola o kanonisticko-romanistickém fondu z Lysé nad Labem.

Rozsah anotace jistě neumožní zmínit všechna díla, která lze v knihovně najít. I upoutávka však může být pestrá.

Notáře tak jistě potěší, že k dispozici je např. publikace Juris publici romano germanici catholici Geistlicher oder Anderen Theil, jejímž autorem byl mimo jiné též veřejný imatrikulovaný notář a hornofalcký komorní rada J. U. C. Michael Münchmayr.

O tom, že knihy mají své osudy, svědčí například otisk razítka s textem STŮL RYTÍŘŮ U ŠENFLOKŮ V PRAZE s vpisem „Fr. T. Hanf, Vitus Hanf Juristi m 2. Sem. 1858“ v jinak vcelku bezvýznamné učebnici římského práva z pera Ferdinanda Meckeldeye. Antonína Ignáce Hrdinu toto exlibris přivedlo jednak k nezodpovězené otázce, zda JUC. Vít Hanf práva dostudoval, jednak k excelentnímu exkurzu o pražském místopisu pivovarů, v rámci něhož lokalizuje hospodu „U Šenfloků“ na Václavské náměstí čp. 824 a upozorňuje na riziko záměny s pivovarem „U hořejších Šenfloků“ v Ječné ulici.

Historická knihovna obsahuje podle autora 167 svazků ze sledovaných oborů, z toto 3 rukopisy a 164 tištěných publikací. Z uvedených svazků čítá fond 69 položek pramenů, odborná literatura zahrnuje 95 signatur. Převahou je fond evidentně více zaměřen na kanonické a konfesní než na římské právo. Nad rámec je uvedeno, že knihovna obsahuje ještě 703 signatury světského práva, z toho 632 titulů pramenů, 71 právnické literatury, které autoři uvádějí v příloze.

Kniha umožní nejen nahlédnout do fondů kukské historické knihovny, ale i učinit si obrázek o možnostech romanistického a kanonistického odborného záběru těch, jimž knihovna byla ke každodenní dispozici. Dnešnímu čtenáři je minimálně inspirací k návštěvě Kuksu a nahlédnutí do této knihovny na místě samém.