JUDr. Robert Pelikán, Ph.D.: „Notář není nějaká drahá sekretářka, ale spíše jakýsi obmudsman.“

Měsíc po svém uvedení do funkce přijal na půdě Ministerstva spravedlnosti České republiky ministr JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. prezidenta Notářské komory ČR Mgr. Radima Neubauera. Z jejich setkání vznikl zajímavý rozhovor, který našim čtenářům přinášíme.

 

Vážený pane ministře, jsem rád, že jste mne přijal ve funkci ministra spravedlnosti. Spolupracoval jste s Notářskou komorou České republiky již v době, kdy jste působil ve funkci prvního náměstka. Mohl byste čtenářům časopisu Ad Notam přiblížit, jaké jsou nyní, kdy jste se stal ministrem spravedlnosti, Vaše plány, vize, jaké máte priority a jak vnímáte tento „posun“ do ministerské pozice?

Změnu přirozeně vnímám, a to hned ve dvou ohledech, které spolu úzce souvisejí. Především dnes rozhoduji o celé koncepci ministerstva, což předtím můj úkol nebyl. Tehdy jsem měl, řekněme, tu více, tu méně silný poradní hlas, ale o koncepci rozhodovala paní ministryně. To, že je to dnes na mně, mě jednak baví, jednak to pro mne osobně představuje značné zjednodušení. Druhou stranou mince je to, že za koncepci ministerstva nesu odpovědnost, ovšem té se nijak neobávám, ostatně odpovědnosti jsem se nebál nikdy. Tudíž zatím je to opravdu něco, do čeho jsem se s chutí pustil a kde jsou již vidět i nějaké výsledky. Je povzbudivé sledovat, když se věci dávají do pohybu tím směrem, kterým si přejete.

Jedna z  věcí, které my notáři cítíme, že se konečně dala do pohybu, jsou zápisy do veřejných rejstříků prováděné notářem. Po roce a čtvrt jsme ve fázi, kdy s námi Ministerstvo spravedlnosti komunikuje o tom, jak má aplikace fungovat, jak proběhne zaškolování notářů apod. Velmi to vítáme a rád bych se Vás zeptal, co Vy si od tohoto kroku a od této agendy slibujete?

Pokud budou zápisy dobře fungovat a já věřím, že ano, rád bych, aby se postupně tato agenda téměř kompletně přesunula od rejstříkových soudů k vám. Možná si někdo vzpomene, že já jsem někdy v roce 2000 byl jedním ze dvou spoluautorů předlohy, kterou k nám měl být zaveden francouzský systém obchodního rejstříku. Pro mě je tudíž docela příjemné, že po 15 letech začínají vést rejstříky soukromé osoby, podobně jako ve Francii. Jen věřím, že notářský stav nezklame důvěru, kterou v něj v tomto ohledu vkládáme. Jako ve všem totiž vždy existuje riziko zneužití. Věřím však, že kontrolní mechanismy, které Notářská komora má, budou fungovat, a k žádnému zneužití nedojde. Již dnes pochopitelně také víme, že zřejmě budeme muset v další fázi ještě napravovat různé drobnosti, ale to není nic nezvládnutelného. Jde o takové problémy, jako je povinnost vázaného účtu i tam, kde se skládají nepatrné částky, přidělování spisové značky, čísla zápisu a podobně To vše znamená, že si dotyčný neodnese výpis z obchodního rejstříku okamžitě, což bude poměrně obtížné vysvětlitelné veřejnosti. Systém bychom měli změnit tak, aby si každý mohl výpis odnést okamžitě. Další věcí je také propojení s živnostenským rejstříkem, které zatím nefunguje. Zkrátka je před námi ještě celá řada věcí, které bude potřeba v další fázi zlepšit. Když se nám to všechno povede, myslím, že to opravdu může být velice pěkný systém, který bude veřejnosti dobře sloužit.

Notářská komora si je vědoma, že ta očekávání, jak ze strany ministerstva, tak ze strany podnikatelské praxe, jsou značná a my musíme zabezpečit řádný výkon této činnosti. Myslíte si, že by toto mohl být vzor pro nějaké další činnosti, kterými by mohli notáři pomoci státu, podnikatelskému prostředí a veřejnosti?

Jsem si vědom toho, že dlouhodobě se čas od času diskutuje o tom, zda by nebylo na místě zavést notářskou podobu smluv týkajících se nemovitostí s jejich současným zápisem do katastru ze strany notářů. To je myšlenka, která má z mého pohledu řadu pozitiv. Řekněme, že obchodní rejstřík bude dobrý test, zda se lze podobným, případně stejným směrem vydat i v obdobných oblastech. Uvidíme, nakolik notáři tento úkol zvládnou. Pokud ho zvládnou, může to být skutečně vzor. A možná by to pak stálo za to, protože je třeba si říci, že jsme v 21. století a společnost se proměňuje. A tak, jak se proměňuje společnost, tak ta klasická notářská činnost v některých ohledech poněkud ztrácí opodstatnění. Myslím, že by si notáři měli hledat trochu novou roli ve společnosti. Když to vezmu úplně od začátku, tak notář byl kdysi ten, kdo uměl psát. To už dnes umí leckdo. Pochopitelně pak se jeho role vyvíjela a dnes jsme v souvislosti s digitalizací opět někde jinde, někde dál. A možná, že rolí notáře v 21. století může být právě to, že by se z něj a jeho činnosti stal tak trochu vstupní bod do veřejných registrů. A byl by to právě notář, který by zajišťoval a hlídal, že se skutečně zapisuje to, co se zapisovat má.

Měli jsme nedávno možnost na toto téma diskutovat s předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Ing. Karlem Večeřem a on byl v zásadě pro. Argumentuje mimo jiné současnou 20denní lhůtou, která zdržuje přibližně milion řízení ročně, a která by mohla odpadnout, pokud bude podkladem pro zápis veřejná listina. Ta by mohla být doručena notářem přímo katastrálnímu úřadu, ať již tím, že ji bude notář předávat elektronicky, jako to nyní činíme například v dědických řízeních, anebo že by Notářská komora vedla elektronickou sbírku listin, do které by si samy „sahaly“ příslušné katastrální úřady. Tím by odpadla možnost falzifikace, zneužití apod., jimiž bylo zavedení oné 20denní lhůty odůvodněno.

Myslím si, že to by bylo asi skutečně rozumné. Nemám to samozřejmě promyšlené, ale faktem je, že těch 20 dnů trápí všechny zúčastněné.

Dalším z témat, kterému se dlouhodobě věnujete, je boj proti obchodu s chudobou, který i my vnímáme jako velký problém. Můžete nastínit své kroky nebo vize v tomto směru?

Toto téma se v zásadě notářského stavu tolik netýká. Týká se spíše úpravy činnosti exekutorů. Poslední věc, která prošla sněmovnou, tedy to, že exekutor bude povinně nahlížet do majetkové evidence, je něčím, co by asi mohli přivítat i notáři. Toto opatření může postupně značně zpopularizovat úpravy majetkového režimu, které bych popravdě lidem docela doporučoval. Mě poněkud mrzí, když zaslechnu, že je velice drahé takovou smlouvu uzavřít. Pokud já vím, tak zas tak drahé to není.

Jistě záleží na relacích, co je pro koho jak drahé, ale typicky např. u tzv. předmanželské smlouvy, v níž není specifikován žádný konkrétní majetek, který by se vypořádával, činí odměna notáře 3000 Kč.

To jsem si tak představoval. Jsem rád, že nemám nějaké falešné představy. Toto je tedy něco, co se notářů týká. Dále se jich týkají zápisy se svolením k vykonatelnosti. Jsem poměrně pevně přesvědčen, že v rámci této moci, která je notáři svěřena, by měl také hlídat to, že nepůjde o nějaké lichevní právní jednání. Přemýšlím o tom, a budu o tom s komorou více hovořit, zda by s touto agendou neměla být spojena i případná kárná pravomoc, buď ministerstva, nebo komory.

Ano, mohu Vás ujistit, že komora se tím zabývá a jsme připraveni vést tuto debatu. Jsme si vědomi toho, že lidé se mohou stát oběťmi nekalých spotřebitelských a nebankovních půjček.

Představuji si notáře jako toho, kdo alespoň částečně hlídá právní postavení informačně i silově znevýhodněné strany, ať již jde o spotřebitele či jakéhokoliv řadového občana, který se může nacházet v nějakém právně asymetrickém vztahu. Pokud právo požaduje, aby se šlo k notáři, notář by měl nejenom ohlídat, že se opravdu stal nějaký skutkový děj, který se před ním odehrál, ale také to, že nedošlo k jakémukoliv zneužití práva. Měl by konkrétnímu občanovi vysvětlit, co že to vlastně dělá a jaké to pro něj bude mít důsledky. To jsou věci, které se na západ od našich hranic považují za samozřejmý úkol notáře. Dokonce i v teorii se hovoří o tom, že tato povinnost je vlastně podstatou skutečnosti, proč se těmto úkonům tato konkrétní forma dává, a je zajímavé, že se o tom u nás prakticky vůbec nehovoří. Vím samozřejmě, že to někteří notáři dělají, ale jiní si toho možná zatím nejsou až tak vědomi.

Naprosto s Vámi souhlasím, nestranná poučovací povinnost notáře je stěžejní atribut jeho činnosti. Poučení účastníků o důsledcích právního jednání je předpokladem pro sepsání notářského zápisu. Je pravda, že to veřejnosti není příliš známo, ale o to více záleží na jednotlivých notářích, aby tuto „osvětu“
prováděli.

Také to značně pozvedá vážnost vaší profese. Vždyť jde přece také o to, aby si lidé nemysleli, že notář je nějaká drahá sekretářka, či dokonce mimořádně drahá sekretářka a pochopili, že je jakýmsi ombudsmanem, který se jich zastane, pokud to potřebují.

Pokud účastník přijde za notářem ve věci, která vyžaduje formu notářského zápisu, je mým cílem, aby odcházel s tím, že ví, proč zákonodárce tento požadavek stanovil. A ještě více bych si přál, aby za notářem chodili lidé i ve věcech, které nepotřebují formu notářského zápisu, ale oni si ji sami dobrovolně zvolí, protože jsou si vědomi toho, že u něj naleznou komplexní poradu, a že jejich smlouva bude pro obě strany vyvážená.

Notářská komora České republiky velmi vítá skutečnost, že jsme se podle změněných legislativních pravidel vlády stali připomínkovým místem. Rádi bychom se aktivně zapojili jednak do agend, které se nás týkají, a také vám nabízíme naši otevřenost pro další témata, v nichž byste spatřovali roli notářství.

Také jsem rád, že se komory staly připomínkovým místem. Doufám, že tím skončí občasný nepříjemný pocit, když se ta či ona komora cítí opomenuta v nějakém legislativním řízení. Také vždy bude mít ve fázi, která je k tomu určena, možnost transparentně se vyjádřit. Jsou samozřejmě i návrhy, které je na místě konzultovat s některou z komor ještě v ranější fázi, ale v tomto případě se odvažuji si ponechat onu diskreci, kdy ano, a kdy ne. Pro všechny strany je v každém případě dobré, že možnost vyjádřit se k danému tématu budou mít komory automaticky. Každý si bude moct přečíst, jak se k tomu která komora vyjádřila, a každý si bude moct přečíst, co s tím ministerstvo
udělalo.

Když se vrátím k tématu českého obchodního rejstříku, napadá mě otázka na téma Evropské jednočlenné společnosti. V současné době je projednáván návrh evropské směrnice, který si klade za cíl zatraktivnit, zjednodušit a umožnit online založení jednočlenné obchodní společnosti. Mám obavy, aby to nenabouralo náš spolehlivý transparentní systém obchodních rejstříků. Jaký je Váš názor na tyto trendy z anglosaského práva?

Já jsem o tom nedávno hovořil v Bruselu s komisařkou Jourovou a skutečně se domnívám, že celý tento projekt je poněkud překonaný, a žije z jakési setrvačnosti. Já ho příliš nepodporuji. Souhlasím s Vašimi obavami; jsou, dle mého soudu, celkem oprávněné. Cítil jsem, že ani pro paní komisařku to dnes není úplná priorita. Aniž bych za ni chtěl mluvit, cítím, že dnes je pro ni hlavní prioritou úprava kupní smlouvy při elektronických nákupech zboží, což já nesmírně podporuji. Myslím si, že to je něco, co skutečně světu pomůže. A že místo toho plýtvat silami na prosazování tohoto projektu není úplně rozumné.

My jsme měli možnost se s paní komisařkou také potkat a z jejích slov vyplynulo, že hodlá své síly napnout tímto směrem. Na závěr si dovolím trochu osobnější otázku: jak budete trávit Velikonoční svátky? Najdete si také čas na odpočinek?

Určitě si na odpočinek čas najdu, zároveň se těším, že si prostuduji řadu materiálů, ke kterým jsem se přes týden nedostal. Už jsem nasliboval spoustě lidí, že si něco přečtu, až budu mít klid, teď o víkendu o Velikonocích, a mám trochu pocit, zda jsem už toho nenasliboval více, než kolik se do těch Velikonoc vejde. Pokud se vydaří počasí, tak se možná dostanu i k projížďce na kole.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám hodně energie, zdraví a úspěchů při plnění náročných úkolů, které jste si ve své funkci vytyčil.

Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory České republiky

Foto Ondřej Hošt

 

JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. (*1979)

 

•  Od 12. 3. 2015 ministr spravedlnosti ČR

•  Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze

•  V letech 2002–2007 působil v advokátní kanceláři Císař, Češka, Smutný a spol., následně jako advokát
v Linklaters, v.o.s. a ve spol. Vrána & Pelikán, advokátní kancelář s.r.o., kterou později také spoluvlastnil.

•  Od roku 2004 externí spolupracovník katedry občanského práva PF UK.

•  V roce 2014 působil krátce jako ředitel právní sekce Ministerstva financí ČR.

Zpět