Maďarský postup pro řízení o dědictví

Maďarské občanské právo dodržuje zásadu nástupnictví ipso iure: podle této zásady přechází majetek ZŮSTAVITELE ZE ZÁKONA  NA DĚDICE v okamžiku úmrtí zůstavitele. 

 

Avšak stejně je podle maďarského práva po úmrtí zůstavitele nutné nechat proběhnout dědické řízení (až na několik málo výjimek), aby se vypořádala majetková práva zůstavitele. Během tohoto řízení se jednoznačně určí, které osoby, v jakém rozsahu a z jakého titulu (například dědicové ze zákona, dědicové ze závěti, právní nástupci atd.) nabudou majetek z dědictví, a jeho dluhy.

 

Cíl tohoto postupu

Zákon XXXVIII z roku 2010 o postupu při řízení o dědictví upravuje přechod majetku, ke kterému dojde z důvodu úmrtí osoby tak, že určuje dědický (nebo jiný) nárok zainteresovaných osob na určitá aktiva, resp. jejich podíl na dědictví.

 

Oblast působnosti a rozsah

Tento postup spadá do působnosti notáře činného v oblasti občanského práva, určité úkony však provádí úředník příslušného místního orgánu veřejné moci  (takzvaný „notář příslušné místní samosprávy“). Tento postup se skládá ze dvou fází.

 

První fáze zahrnuje soupis majetku zesnulé osoby (soupis pozůstalosti), který provádí obecní úřad, druhou fázi provádí notář. V řízení o dědictví je působnost určována podle posledního místa trvalého pobytu zůstavitele, není-li tento údaj k dispozici, pak podle posledního místa bydliště zůstavitele, a pokud není k dispozici ani jeden z těchto údajů, pak podle místa úmrtí zůstavitele, a pokud není splněna ani jedna z těchto prvních tří podmínek, podle místa, kde se nachází pozůstalost. V případě, že nebude znám žádný z těchto údajů, věc spadá do působnosti Maďarské notářské komory, která jmenuje příslušného notáře na základě žádosti osoby, která má důvodný zájem o dědictví. K tomuto poslednímu případu dochází tehdy, když chce maďarský státní občan prokázat svůj dědický titul prostřednictvím „dědického osvědčení“, nebo má být maďarským notářem projednán  movitý majetek v zahraničí.

Postup obecního úřadu

Řízení o dědictví začíná okamžikem, kdy se obecní úřad dozví o úmrtí zůstavitele.

 

Obecní úřad se dozví o úmrtí ex officio tímto způsobem a v těchto případech:

a)  Jestliže maďarský státní občan nebo jiný státní občan zemře v Maďarsku, prohlásí jej za mrtvého lékař, který vystaví takzvanou „zprávu o příčině úmrtí“, kterou zašle obecnímu úřadu;

b)  V případě, že maďarský státní občan zemře v zahraničí, informuje maďarská konzulární služba maďarské Ministerstvo zahraničních věcí a příslušné maďarské úřady. Konzul zašle společně s oznámením úmrtní list nebo jinou veřejnou listinu, kterou se prokazuje skutečnost, že došlo k úmrtí;

Úmrtí ovšem smí oznámit kdokoliv, kdo má právní zájem na zahájení řízení o dědictví. K oznámení musí být připojeny dokumenty, které jsou nutné k určení působnosti, a dokumenty dokládající úmrtí, popř. kopie těchto dokumentů musí být alespoň ověřeny s uvedením důvodů, kvůli kterým je jejich připojení nepřekonatelnou složitostí;

c)  Pokud zemře v zahraničí osoba, která není maďarským státním občanem, potom – vzhledem k neexistenci jednotného unijního předpisu – se maďarské úřady oficiální cestou o úmrtí nedozvědí. V praxi v těchto případech –  tj. když zemřelá osoba zanechala nemovitost v Maďarsku – běžně zainteresované osoby oznámí úmrtí maďarským úřadům. Samozřejmě rovněž v těchto případech musí být osvědčena skutečnost, že došlo k úmrtí, a musí být uvedeny důvody, kvůli kterým je připojení příslušných dokumentů nepřekonatelně obtížné.

 

V případě neexistence kvalifikovaných dokumentů potvrzujících úmrtí nesmí být zahájeno řízení o dědictví, i když je získání těchto dokumentů nepřekonatelně obtížné.

 

Je nutné poznamenat, že řízení o dědictví se zahajuje i tehdy, když nemá dojít k soupisu pozůstalosti a projednání dědictví, tj. úmrtí lze potvrdit, ale zemřelá osoba nemá žádný majetek, a to proto, že k zahájení řízení o dědictví dochází z důvodu skutečnosti, že se obecní úřad dozví o úmrtí.

 

Soupis pozůstalosti může být povinný, nebo jej lze vyhotovit na vyžádání.

Povinné případy:

  • povaha majetku patřícího do pozůstalosti (nemovitost v tuzemsku, tuzemská společnost zapsaná v tuzemském obchodním rejstříku, členství v družstevním svazu, registrovaný majetek, movitý majetek nad osvobozený limit);

  • je ohrožen dědický zájem osoby, která je oprávněným dědicem, může jí být např. nenarozené dítě, nezletilá a zletilá osoba s různým stupněm tělesného nebo duševního postižení, osoba neznámého pobytu, fyzická osoba s omezením práva podnikání nebo pobytu v Maďarsku;

  • z důvodu rozhodnutí zůstavitele (například rozhodnutí zřídit nadaci).

 

Ve všech ostatních případech se soupis pozůstalosti provádí na vyžádání.

 

Soupis pozůstalosti provádí obecní úřad tak, že vyplní formulář, který je výslovně k tomuto účelu předepsán ze zákona. Soupis pozůstalosti musí být vyhotoven do 30 dní ode dne, kdy se obecní úřad dozví o důvodu k vyhotovení povinného soupisu pozůstalosti (např. z dokumentu, z něhož vyplývá povinnost vyhotovit soupis pozůstalosti).

 

Hodnota nemovitostí musí být uvedena shodně s potvrzením o úhradě daní a o hodnotě nemovitosti, vyhotoveném obecním úřadem.

 

V průběhu řízení o dědictví pracovníci dědického oddělení příslušného úřadu a oddělení služeb pro veřejnost hlavního příslušného úřadu (v případě, že je úmrtí zůstavitele zjištěno na základě zprávy o příčině úmrtí nebo jiného dokumentu) oznámí oprávněnému dědici (nebo oprávněným dědicům) zahájení dědického řízení a rovněž datum konání jednání za účelem vyhotovení soupisu pozůstalosti. V oznámení bude dědic dále informován o dokumentech a údajích, které jsou nutné pro sepsání pozůstalosti. K vyhotovení soupisu majetku postačuje, aby byla přítomna informovaná osoba; není nutná přítomnost všech osob, které mají nárok na dědictví.

 

Postup notáře

Po vyhotovení soupisu pozůstalosti se tento soupis zašle příslušnému notáři, který rozhodne ve věci dědictví.

 

Úkony spojené s dědictvím, které notáři v Maďarsku vykonávají, se považují za úkony soudů. Řízení o dědictví není sporným řízením.

 

Během notářského řízení o dědictví nařídí příslušný notář ústní jednání, takzvané „projednání dědictví“. K projednání dědictví tento notář svolá ex officio všechny osoby s právním zájmem (dědice ze zákona, dědice ze závěti, přeživšího manžela/manželku, osoby s nárokem na povinný díl, závětní dědice, věřitele zesnulého dlužníka atd.).

 

Pro doručování  písemností adresátovi platí následující ustanovení:

  • má-li být písemnost doručena osobě s bydlištěm v Maďarsku, zajistí notář doručení písemnosti poštou;

  • jestliže má osoba, které je písemnost zasílána, bydliště v členském státě Evropské unie, použije se přiměřeně Evropské nařízení o doručování písemností (Nařízení č. 1393/2007/ES);

  • pokud mají osoby, kterým je zasílána písemnost, bydliště v jiném zahraničním státě, použijí se pro způsob doručování ustanovení mezinárodních dohod o přeshraničním doručování (zejména Haagská úmluva z roku 1965 a dvoustranné smlouvy).

 

Zvláštní formu doručování písemností představuje doručování písemností oznámením, kdy Maďarská notářs­ká  komora zveřejní oznámení na inter­netu (http://mokk.hu/index.php?action =hagyatek), a poté informuje notáře elektronicky o oznámení do 15 dní poté, počítáno ode dne následujícího po prvním dni zveřejnění. Právní účinky doručení na základě oznámení se váží na dokončení elektronického přenosu uskutečněného notářskou komorou.

 

V písemnosti musí být uveden notář, který vede řízení, číslo spisu, předmět řízení, datum a místo určeného jednání (projednání) a další informace. Pokud se někdo navzdory řádnému doručení písemnosti k jednání nedostaví, nebrání to tomu, aby se jednání uskutečnilo a aby bylo rozhodnuto o dědictví.

 

Rozhodnutí notáře je rozhodnutím o „potvrzení dědictví“. Tento pojem nelze chápat tak, že notář předává dědictví fyzicky, ale tímto rozhodnutím se potvrzuje dědické právo, nárok, velikost podílu a okruh osob, které jsou účastníky dědického řízení. Proti tomuto rozhodnutí může být podáno odvolání k soudu druhé instance, tj. rozhodnutí notáře má povahu rozhodnutí v řízení v první instanci.

 

Je nutné uvést, že o dědictví nerozhoduje notář. Maďarské dědické právo se řídí dědickým systémem „ipso iure“, tj. dědic se stává dědicem v okamžiku úmrtí zůstavitele.

 

Rozhodnutí o nabytí dědictví je však věrohodným dokladem o provedení dědického řízení, tudíž například vlastnické právo dědice může být zapsáno do katastru nemovitostí, případně finanční ústav vydá zůstatek na účtu vedený na jméno zůstavitele, pokud již notář rozhodl v této věci.

 

Je důležité připomenout, že notář vede řízení o dědictví a rozhoduje ve věci dědictví i tehdy, když nevznikl žádný rozpor mezi osobami s právním zájmem k dědictví a tyto osoby se dohodly na všech otázkách. V takovém případě notář vydá rozhodnutí o nabytí dědictví na základě souhlasu stran, pokud je nabytí dědictví bez překážek.

 

Notář má nárok na úhradu poplatku a nákladů za projednání řízení o dědictví, které se určují podle hodnoty zděděného majetku. Dědicové hradí poplatek za dědické řízení společně. Pokud není v řízení žádný majetek, činí poplatek 2 000 forintů, tj. přibližně 7 eur.

Zpět