Úhelný kámen

JUDr. Martin Šešina, emeritní notář

 

Zajímáte se o architekturu? Mimochodem, myslíte, že architektura patří do kategorie umění, nebo jde o řemeslo jako každé jiné? Já si myslím, že je to umění, umění, na které hledí celé generace třeba sto, dvě stě, i tisíc a více let. Stačí se jet podívat na krásu antických chrámů do Řecka nebo do Říma na Koloseum. Nu, my dnes zůstaneme jen u dvou stavebních článků. Jde o úhelný kámen a svorník. Úvodem trochu definic.

 

Úhelný kámen je kámen, který se kladl zpravidla do rohu budovy (například hradu, věže), kde se stýkají dvě zdi. Má velký význam, protože tyto zdi spojuje a váže jeve katolické v dnešní společnosti, o tom, že se má stát úhelným kamenem, stmelujícím naši společnost v nových časech.

Také svorník je stavební prvek, používaný zejména v gotické architektuře. Nachází seve vrcholu žebrové klenby v průsečíku klenebních žeber. Svádí tlaky klenebních žeber. Bývá také často dekorován reliéfem s erbem stavebníka či malbou. Svorníky jsou zabudovány zejména do kleneb kostelů a jsou proto ve veliké výšce. Chcete-li svorník vidět zblízka, můžete se na něj jet podívat do kláštera v Milevsku v jižních Čechách, opravdu krásný svorník můžete vidět v galerii Jozefa Kollára v Banské Štiavnici. Je na něm vytesána postava Panny Marie a jejího syna Ježíše. Postavy jsou provedeny v barvách, které jsou svěží i dnes, po více než pěti stech letech. Krásný svorník je zabudován do klenby předsíně kostela v bazilice svatého Mikuláše v Trnavě. Je na něm vytesána hlava Ježíše a provedena též v barvách.

Co mají úhelný kámen a svorník společného? Váží celou stavbu, drží ji pohromadě. Bez nich by se stavba zřítila.

A nyní, proč o tom mluvím? V době, kdy se u nás mění radikálně občanské právo, kdy máme nový občanský zákoník, je třeba se zamyslet právě nad tím, co je uloženo v jeho základech, co jeho jednotlivá ustanovení váže, co jej „drží pohromadě“. V těchto souvislostech mne právě napadají přirovnání o úhelném kameni a také o svorníku.

I nový občanský zákoník můžeme chápat jako stavbu, majícíspoustu paragrafů, pro naše přirovnání cihel, jež spolu musí být vzájemně provázány idejemi, základními zásadami, v našem pojetí úhelnými kameny či svorníky. Ty ji drží pohromadě, dávají celému dílu smysl, posunují jej oproti dřívějšímu slohu výše. Které úhelné kameny, či svorníky této nové stavby to například jsou? Mám na mysli zejména následující ustanovení.

§ 1 –  Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou (zde bych doplnil slovo „pouze“) ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

§ 2 – (1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

§ 574 – Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

§ 1494 – (2) Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele.

Co říci na závěr? Mějme stále na paměti tyto (a další zde nejmenované) úhelné kameny a svorníky nové zákonné úpravy. Jsou zásadní, drží zákoník pohromadě a jsou to především ony, jež od základu mění naše občanské právo. Řiďme se proto jimi při naší činnosti, vědomi si toho, že jejich přehlížení ohrožuje celou stavbu a vrací nás do časů, kdy jsme, často ke škodě věci, každé zákonné ustanovení posuzovali podle zásady paragraf – šavle bez možnosti výkladu, který by obstál také před zdravým rozumem a spravedlností, ve smyslu, v jakém je pojímá naše veřejnost.