Notář a mezigenerační transfer majetku
Mgr. David Kittel, notářský kandidát, trvalý zástupce JUDr. Marie Kuželkové, notářky se sídlem v Plzni
Při mezigeneračním transferu majetku si jeho majitel s vědomím své smrtelnosti určuje právní nástupce buď pro konkrétní majetek, nebo univerzálně. Motivem mu bývá jak zabezpečení blízkých osob, tak zabezpečení majetku samotného výběrem vhodného právního nástupce.
Slovo mezigenerační vyjadřuje fakt, že takové nakládání s majetkem se děje zpravidla ve vztahu k mladší generaci, a sice k dětem a potomkům. Může se však dít i ve vztahu k manželovi, partnerovi či k jiným blízkým osobám a vyloučeno není ani k osobě zcela cizí.
ZÁKLADNÍ OSUD MAJETKU PO SMRTI MAJITELE
Mezigenerační transfer majetku (dále jen „MTM“), označovaný též jako mezigenerační transfer kapitálu, může majitel z povahy věci učinit pouze za svého života. Jestliže zůstane v této záležitosti nečinný a zemře, osud jeho majetku je zpravidla následující: Majetek se až na zákonem stanovené výjimky stane součástí pozůstalosti majitele, o níž se vede soudní řízení, ve kterém úkony soudu provádí notář jako pověřený soudní komisař. Je-li majetek ve společném jmění manželů, připadne pozůstalému manželovi, nebo je zařazen do pozůstalosti až podle výsledku vypořádání společného jmění. Jestliže je majetek v pozůstalosti nepatrné hodnoty, vydá se tomu, kdo se postaral o majitelův pohřeb a řízení se zastaví. Není-li majetek v pozůstalosti nepatrné hodnoty, potom majetek přechází jako dědictví na dědice podle výsledku řízení o pozůstalosti. Posloupnost dědiců i jejich podíly na pozůstalosti stanoví zákon,1 přičemž to, kdo se nakonec stane dědicem a jaké dědictví nabude, záleží prakticky na tom, jak se dědicové dokážou, nebo nedokážou mezi sebou dohodnout. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné posloupnosti, potom dědictví připadne státu. Odlišný postup se uplatní poté, kdy je pozůstalost předlužená, je nařízena likvidace pozůstalosti a majetek slouží k uspokojení zůstavitelových věřitelů.2
ZPŮSOBY TRANSFERU
MTM je právním jednáním, které za svého života činí majitel majetku, jenž se nechce spoléhat na zákonnou dědickou posloupnost. Může spočívat buď v právním jednání, kterým se majetek převádí na právního nástupce již za života majitele (inter vivos), anebo v právním jednání, kterým se určuje, na jakého právního nástupce má majetek přejít po smrti majitele (mortis causa) a jakým způsobem, tedy zda přechodem jako na dědice, nebo převodem jako na odkazovníka. Mohou existovat i způsoby MTM smíšené.
Zamýšlený právní nástupce může majetek nabýt po majiteli přímo (MTM přímý), anebo přes prostředníka (MTM nepřímý). Jako prostředník se zde rozumí nejen osoba v právním smyslu, ale i prozatímní vyčlenění majetku do svěřenského fondu. Jedním z motivů pro nepřímý MTM může být dočasný nedostatek na straně zamýšleného právního nástupce, jakým je nezletilost,3 nezkušenost, nepřipravenost apod.
Použít libovolný způsob MTM pro daný majetek někdy omezuje zákon, když zakazuje jeho převod za života,4 anebo když stanoví, že se nestává součástí pozůstalosti, pokud může po smrti přejít na určitou osobu.5 Omezení pro použití toho kterého způsobu MTM mohou vyplývat i z majetku samotného.6
TRANSFER MEZI ŽIVÝMI
Typický způsob MTM mezi živými je převod vlastnického práva k věci. Má-li být převod věci bezúplatný, sepíše notář notářský zápis o darovací smlouvě mezi dárcem a obdarovaným.7 O úplatném převodu vlastnického práva k věci sepíše notář notářský zápis o kupní smlouvě mezi prodávajícím a kupujícím.8 Podle toho, o jakou věc se jedná, pak může zákon vyžadovat i navazující právní jednání nutná k uskutečnění převodu vlastnického práva, typicky zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí v případě převodu nemovité věci zapsané v tomto veřejném seznamu.9
Jako vedlejší opatření při MTM mohou být v notářském zápisu společně se smlouvou o převodu vlastnického práva k věci uzavřeny další smlouvy, které zaopatří převodce ztrácejícího vlastnické právo k věci na dobu života nebo na dobu jinou, například smlouva o zřízení věcného břemene (zejména služebnosti užívacího nebo požívacího práva, typicky doživotního bezplatného práva užívání převáděné nemovité věci), smlouva o výměnku (kterou si vlastník převáděné nemovité věci vymíní na nabyvateli pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření), či smlouvy o důchodu (kterou se plátce zaváže platit příjemci pravidelné peněžní dávky – důchod).10
Jako nepřímý způsob MTM mezi živými se nabízí vytvoření svěřenského fondu vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele a jeho svěřením správci za účelem prospěchu určité osoby.11 Součástí notářského zápisu o smlouvě o vytvoření svěřenského fondu bude statut svěřenského fondu, v němž může určit obmyšlenou osobu, které bude ze svěřenského fondu plněno či která bude mít na vyčleněný majetek právo po uplynutí doby trvání svěřenského fondu nebo po dosažení účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen. Vznikem svěřenského fondu vznikne oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, kdy vlastnická práva vykonává správce. Jakkoli svěřenský fond nabízí nepřeberné možnosti při MTM, jeho teprve nedávné zavedení do českého právního řádu a s tím spojené malé dosavadní zkušenosti vybízí při jeho používání k větší obezřetnosti.
Jako další nepřímý způsob MTM přichází do úvahy zřízení tzv. rodinné nadace se soukromým účelem a vložení majetku do této nadace, která je na rozdíl od svěřenského fondu právnickou osobou, navíc vhodnou spíše pro MTM rozsáhlého objemu.12
TRANSFER PRO PŘÍPAD SMRTI
Přímý způsob MTM pro případ smrti spočívá buď v právním jednání, kterým majitel povolá svého dědice, čímž modifikuje, anebo zcela vyloučí zákonnou dědickou posloupnost, nebo v právním jednání, kterým majitel určí svého odkazovníka tím, že nařídí určité osobě, aby mu vydala majetek – předmět odkazu.13 O těchto právních jednáních sepíše notář notářský zápis; pro některá právní jednání zákon formu veřejné listiny přímo vyžaduje.14 Všechny listiny sepsané notářem se evidují v neveřejné Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky, ve které je každý notář pověřený jako soudní komisař k provedení úkonů soudu v řízení o pozůstalosti povinen v úvodu řízení lustrovat. Právní jednání učiněná notářským zápisem tak vždy budou v řízení o pozůstalosti brány v potaz.
Své dědice může majitel povolat v dědické smlouvě nebo v závěti, zároveň jim může určit podíly na pozůstalosti nebo jim přidělit z pozůstalosti jednotlivé věci.15 Své odkazovníky a věci, které jim mají být vydány, může určit v dědické smlouvě, v závěti nebo v dovětku.16 Za dědickou smlouvu se považuje i část smlouvy o manželském majetkovém režimu (například tzv. předmanželské smlouvy), v níž jsou uspořádány majetkové poměry pro případ zániku manželství smrtí, jestliže má její náležitosti.17 Zatímco dědic nabude majetek a společně s ostatními dědici odpovídá i za dluhy zůstavitele,18 odkazovník nabude jen majetek a za dluhy zůstavitele zásadně neodpovídá.19 Dědic se stává majitelem majetku na základě rozhodnutí soudu v řízení o pozůstalosti, odkazovník se stává majitelem majetku na základě jeho vydání osobou k tomu povinnou (do té doby má jen pohledávku na vydání tohoto majetku).
Namísto určení, kdo se má stát jeho dědicem, může majitel pořídit i tzv. negativní závěť, kdy určí, kdo se dědicem, kterému by jinak svědčila zákonná dědická posloupnost, stát nemá.20
Dohodnout se s potenciálním dědicem na jeho vyloučení z jeho dědického práva může majitel i uzavřením smlouvy o zřeknutí se dědického práva, které může být provedeno bez dalšího, nebo ve prospěch dědice jiného.21
Upravit výši dědického podílu dědice může majitel také přikázáním započtení na dědický podíl, kdy přikáže, jaká plnění (která například dědic obdržel od majitele za jeho života) se mají na jeho dědický podíl započítat.22
Potomkům jako nepominutelným dědicům zůstavitele náleží z pozůstalosti povinný díl, pokud by je majitelovo pořízení pro případ smrti jako dědice nebo odkazovníky opomíjelo. Prohlášením o vydědění může majitel právo svého potomka na povinný díl vyloučit, nebo zkrátit. Aby vydědění dosáhlo kýženého výsledku, musí být činěno ze zákonem vymezených důvodů.23 Je-li s potomkem uzavřena smlouva o zřeknutí se dědického práva, potom platí, že se potomek zříká i svého práva na povinný díl; smlouvou se může potomek zříci i jen samotného práva na povinný díl, aniž by se tím zříkal svého dědického práva.
Jako řešení MTM pro případ smrti nepřímým způsobem se obdobně jako za života nabízí svěřenský fond nebo tzv. rodinná nadace. V takovém případě se svěřenský fond nebo nadace vytvoří, resp. založí pořízením pro případ smrti a zároveň se povolá za dědice nebo určí za odkazovníka.24
Za nepřímý MTM lze považovat i povolání dědice nebo určení odkazovníka jako svěřenského nástupce, který nabude majetek až po smrti předního dědice nebo odkazovníka, případně po splnění jiných podmínek.25
TRANSFER SMÍŠENÝ
MTM lze učinit i právním jednáním, které balancuje na hraně mezi MTM mezi živými a MTM pro případ smrti. Příkladem je darovací smlouva pro případ smrti (darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije), která se posuzuje jako odkaz, avšak vzdal-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydal-li o tom obdarovanému listinu, posuzuje se jako darování.26
VEDLEJŠÍ OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S TRANSFEREM
Kromě zmíněných zaopatřovacích vedlejších opatření jsou pravidelnou součástí MTM i vedlejší opatření jiná, zejména právní příprava nebo úprava majetku před transferem (například změna akcií v akciové společnosti nebo podílů ve společnosti s ručením omezeným jako štěpení akcií, změna druhu akcií, rozdělení podílů či změna druhu podílů), vytvoření majetku nového (například práva stavby), smluvení manželského majetkového režimu odlišného od zákonného a případné vypořádání společného jmění manželů (neučiní-li transfer majetku, který tvoří součást společného jmění manželů, oba manželé společně, nebo jeden manžel za souhlasu druhého), povolání správce pozůstalosti,27 povolání vykonavatele závěti28 apod.
ZÁVĚREM
Tento článek představil základní způsoby MTM a právní jednání, o nichž může notář sepsat notářský zápis. Roli v rozhodování, jaké řešení bude nakonec zvoleno a jakou bude mít podobu, hraje zejména osobní stav majitele (především případný manželský majetkový režim), rozsah a skladba majetku, práva třetích osob váznoucí na majetku (například zástavní právo či zákaz zcizení), náročnost správy majetku (například v případě závodu či obchodních společností), výše a podoba dluhů majitele (například hypoteční úvěr, úpadek), osoby zamýšlených právních nástupců (jejich příbuzenský vztah k majiteli, jejich osobní či profesní kvality), daňové zatížení a vůbec celkové transakční náklady na zvolený způsob transferu. Významné pro majitele je i to, zda učiní právní jednání dvoustranné (smlouvu), nebo jednostranné (závěť, dovětek, prohlášení o vydědění a přikázání započtení na dědický podíl), neboť jednostranné právní jednání může kdykoliv za svého života sám změnit či zrušit.
Zejména při MTM pro případ smrti jsou zkušenosti notáře jako soudního komisaře velmi cenné, zvláště pak při odborném formulování projevu vůle majitele do notářského zápisu s ohledem na jeho význam v řízení o pozůstalosti, kterého se zemřelý již nemůže aktivně zúčastnit.
1 § 1633 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).
2 § 195 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
3 Problém nezletilého právního nástupce může spočívat i v osobě jeho zákonného zástupce.
4 Například majetková práva autorská či majetková práva výkonného umělce – § 26 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
5 Například družstevní podíl v bytovém družstvu, který je ve společném jmění manželů, přechází smrtí na pozůstalého manžela – § 737 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
6 Například u podílu ve společnosti s ručením omezeným může být společenskou smlouvou vyloučen jeho přechod na dědice.
7 § 2055 a násl. NOZ.
8 § 2079 a násl. NOZ.
9 Např. § 1099 až 1108 NOZ.
10 § 1257 a násl. NOZ, § 2707 a násl. NOZ a § 2701 a násl. NOZ.
11 § 1448 a násl. NOZ.
12 § 306 a násl. NOZ.
13 Tento článek pojímá pořízení pro případ smrti v širším smyslu, než tak činí § 1491 NOZ.
14 Dědická smlouva, smlouva o zřeknutí se dědického práva nebo povinného dílu, statut svěřenského fondu, nadační listina. Veřejnou listinou se v těchto případech rozumí notářský zápis.
15 § 1582 a násl. NOZ a § 1494 a násl. NOZ.
16 § 1582 a násl. NOZ., § 1494 a násl. NOZ a § 1498 NOZ.
17 § 718 odst. 2 NOZ.
18 § 1701 a násl. NOZ.
19 Nestačí-li však pozůstalost k úhradě všech dluhů zůstavitele a jiných povinných výdajů, odkazy se poměrně sníží.
20 § 1649 odst. 2 NOZ.
21 § 1484 NOZ.
22 § 1658 a násl. NOZ.
23 § 1642 a násl. NOZ.
24 § 1452 NOZ a § 311 NOZ.
25 § 1512 a násl. NOZ a § 1601 NOZ.
26 § 2063 a § 1594 odst. 2 NOZ.
27 § 1556 a násl. NOZ. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny.
28 § 1553 a násl. NOZ.
- Štítky:
- 2015