Notářství v Rakousku

České a rakouské notářství je tradičně úzce propojeno. Nejen proto, že Rakouská notářská komora poskytla pomoc při zakládání Notářské komory České republiky. Přesto jsou některé právní instituty obou notářství velmi odlišné. Jedním z institutů, který by mohl inspirovat české notáře, je po desetiletí fungující Notartreuhandbank (Notářská svěřenecká banka). Pane prezidente, jak byla tato banka zřízena a jak funguje?

Notartreuhandbank byla založena téměř před dvěma desítkami let. Prosazování záměru nebylo na začátku jednoduché. Specializovaná banka, provozovaná výhradně elektronicky pod záštitou odpovědnosti dvou velkých bank (Raiffeisenbank a UniCreditbank) s ohlašovací povinností vůči klientům a Notářské komoře, jejíchž služeb museli všichni rakouští notáři povinně využívat, byl průkopnický čin. A od samého začátku všechno fungovalo. Nebylo tehdy snadné vysvětlit kolegům, že v této oblasti nemohou dále spolupracovat se svými domovskými bankami. Také já, jmenovaný do notářského úřadu v roce 1995, jsem tím byl postižen. Úspěch se nakonec dostavil nikoli díky násilnému prosazování myšlenky, ale prostřednictvím uživatelsky přátelského systému pro notáře a díky bezpečnosti transakcí pro klienty a financující banky. Tím byla také významně posílena pozice notářů při převodech nemovitostí. Příjmy z provozu banky mohou být navíc použity na financování Notářské komory. V současnosti je zakládání banky jistě složitější a také úrokové sazby jsou méně příznivé, ale základní model by mohl být použit i dnes například v České republice, byť třeba trochu jinak.

Další zvláštností v porovnání s kompetencemi českých notářů je výběr daně rakouskými notáři v určitých případech. Jak ta činnost funguje? A jak jí bylo dosaženo?

Začalo to tím, že výběr daně z nabytí nemovitosti a při založení společnosti finančním úřadem trval dlouho a blokoval zápis do registru. Řekli jsme si, že to také zvládneme, navíc rovnou vybereme soudní poplatek a odlehčíme tak dvěma úřadům. Dnes jsme i v této oblasti odborníky a často řešíme i velmi složité a urgentní případy. Samozřejmě, že následně podléháme kontrole finančního úřadu.

Výběr daní notářem je dobrým příkladem toho, jak mohou notáři zmírnit zatížení státu. Například v České republice notáři nedávno získali pravomoc provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku. Kam by se, pane prezidente, dle Vašeho názoru mohla dále rozšířit činnost notářů?

K uvedené kompetenci vám mohu jen gratulovat. Také bychom jí rádi dosáhli, při jejím prosazování bychom ale riskovali ztrátu důležitého spojence v soudnictví. Nicméně cesta přímého zápisu co největšího množství věcí do rejstříku je správná. V budoucnu bychom mohli převzít další úkoly soudnictví, například případy rozvodů dohodou.

Jsou všichni rakouští notářští kandidáti organizováni ve spolku kandidátů (tzv. Kandidatenverein)? Jaké je postavení této skupiny ve stavovské organizaci? Jsou nějak organizováni také další zaměstnanci notářů? Existuje nějaká souvislost s Rakouskou notářskou akademií?

Kandidátské spolky měly již v dobách monarchie velkou tradici. Rakouský spolek pořádal až do vytvoření Rakouské notářské akademie školení pro celý stav a do systému dalšího vzdělávání je zapojen i dnes. Zástupci notářských kandidátů jsou také přítomni v Notářské komoře, a to fyzicky i hlasem. Další zaměstnanci notáře nejsou nijak organizováni, Rakouská notářská akademie je však zodpovědná za jejich vzdělávání.

Notáři v Rakousku jsou velmi populární a těší se velké důvěře ze strany veřejnosti. S notáři bývají konzultovány nejrůznější záležitosti, ačkoli nevyžadují notářské ověření. I v případech, kdy forma notářského zápisu není vyžadována zákonem, lidé vyhledávají pomoc notáře. Čím si myslíte, že to je?

Rakouské notářství má vedle sepisování notářských listin dva další důležité základy – soudní komisariát a sepisování soukromých listin, poradenství a zastupování stran mimo civilní proces. To dělá našeho notáře vysoce flexibilním.

Jaké jsou očekávané novinky v rakouské právní úpravě? V současné době je projednávána reforma dědického práva, je to tak?

V roce 2005 proběhla reforma dědického řízení, nyní se reformuje hmotné dědické právo. Zákon již existuje a vstoupí v platnost v roce 2017. Součástí reformy je také provedení evropského nařízení o dědictví. Modernizace, zjednodušení a zohlednění právní tradice jsou zárukou úspěchu reformy. S projednáním pozůstalosti přichází totiž do styku mnoho lidí, kteří nejsou právníci. Samozřejmě určité detaily budou muset být upraveny následně, přesto jsme s dosavadním výsledkem spokojeni.

S reformou občanského práva v České republice si zpět do právní úpravy našel cestu starý institut ústní závěti. Je možné v Rakousku učinit pořízení pro případ smrti ústně?

Od roku 2005 byl institut ústní závěti omezen na mimořádné události a nehraje dále žádnou roli. Předtím na něj bylo nahlíženo kriticky kvůli riziku zneužití.

V současné době byla v České republice velkým tématem nová jednoduchá úprava založení společnosti s ručením omezeným, přičemž náklady na založení společnosti by v souladu s evropskými předpisy neměly přesahovat 100 eur. Jak bude vypadat právní úprava v Rakousku? A jak ji hodnotíte?

Právě se nacházíme uprostřed nepříjemné diskuse. Práce notáře by měla být nahrazena mobilním podpisem. To by byla porážka právní jistoty. S použitím našich argumentů budeme bojovat až do konce procesu. Zůstáváme i nadále  optimističtí.

Existuje v Rakousku doktrína nedostatečného základního kapitálu? Jsou v zákoně nebo v judikatuře upraveny důsledky situace, kdy byla společnost založena s mnohem nižším základním kapitálem, než vyplývá z podnikatelského záměru? Přichází potom v úvahu odpovědnost společníků? A je to uplatňováno v praxi?

Judikatura tu je, poučujeme o tom společníky při každém založení společnosti. Nakonec má poslední slovo insolvenční správce.

Jak vypadá vztah rakouského notářství s ostatními právnickými profesemi? Jak se rozvíjí vzájemná spolupráce?

S advokáty máme v současné době velmi dobrou diskusní základnu. Vždy však záleží na prezidentovi Komory, a tak se situace může rychle změnit.

Co považujete za největší úspěch rakouského notářství v posledních letech? Jaké jsou v současnosti jeho největší výzvy? Jak hodnotíte spolupráci notářů v Evropské unii a jak vidíte vývoj notářství v Evropě?

Úspěchem byly jistě Rakouská svěřenecká banka, archiv dokumentů v digitální podobě a elektronická komunikace se soudy. Tyto úspěchy by měly být přeneseny také do ostatních notářství v Evropě. Pro budoucnost bude důležitá schopnost poskytnout odborné právní poradenství, zejména pokud jde o použití cizího práva. Při hodnocení výstupů evropských notářů je třeba hovořit stejnou řečí.

Pane prezidente, věnujete se široké škále aktivit – přednášíte, vedete notářský úřad v Hollabrunnu, posledních pět let působíte v čele Rakouské notářské komory. Jaké jsou Vaše plány na příštích pět let?

Jednoduše pokračovat.

Přesto si dokážete najít čas například na dobrodružné cesty vlakem po celém světě. Jaké jsou Vaše cíle v této oblasti?

Mám tři priority. Putování vlakem a horské túry, které mě často přivádějí do sousedních zemí. Dále mám také velký zájem na rozvíjení své kanceláře. Při putování musí člověk vše dobře a dlouho dopředu naplánovat, stejně jako v notářství. Železnice je pro mě svědkem historie, když má člověk potřebné znalosti. Proto se zaměřuji opět více na Evropu. V únoru vždy podnikám cesty s přáteli na rumunské lesní dráze. Mimochodem, již i čeští fanoušci odhalili, jak je to tam v zimě krásné.

Vážený pane prezidente, mám ještě poslední obligátní otázku: Co Vás vedlo k tomu stát se notářem? A co se Vám na notářské činnosti líbí nejvíce?

Stejně jako u mnoha právníků mě k mému povolání přivedla náhoda. Zejména se mi líbí objektivní, nestranné poradenství a užití speciální formy. Děláte-li to dobře, všichni si uvědomují právě onu důležitost formální stránky. Navíc se v notářství setkávám s lidmi z různých sociálních vrstev a mohu si se všemi promluvit.

Pane prezidente, velmi Vám děkuji za to, že jste si udělal čas na tento krátký rozhovor. Moc si vážíme úzké spolupráce mezi našimi notářstvími a věříme, že se bude nadále rozvíjet.

JUDr. Daniela Machová,

notářská kandidátka JUDr. Heleny Divišové,

notářky se sídlem v Hradci Králové

členka Mezinárodní komise prezidia

Notářské komory České republiky

 

Oficiální název státu: Rakouská republika

Hlavní město: Vídeň

Rozloha: 83 878,99 km2

Počet obyvatel: 8 579 000

Hustota zalidnění: 98 ob. / km²

Měna:
Euro

Náboženské složení:

   římsko katolické: 63 %

   evangelické:  3,7 %

   islámské: 6,7 %

   ortodoxní křesťanské: 5,8 %

   židovské: 0,1%

   bez vyznání: 12 %

Nezaměstnanost: 5,6 %

Inflace: 1,6 %

Notáři v Rakousku: 490