Kmenový list – některé zkušenosti z praxe

Mgr. David Kittel

 

Díky kmenovému listu mohou konečně i společníci společnosti s ručením omezeným držet své podíly pevně ve svých rukou, snadněji je převádět i prokazovat jejich vlastnictví. Zkušeností s vydáváním takového cenného papíru pomalu přibývá a s nimi i praktické problémy, které je třeba řešit.

C

 

o je kmenový list, co představuje, jaké jsou jeho výhody a limity? Jak se kmenový list převádí nebo zastavuje a může být jako zástava zapsán do rejstříku zástav? Jaké jsou předpoklady pro vydání kmenového listu a co by měla obsahovat společenská smlouva společnosti, která hodlá kmenové listy vydat? Co se stane, pokud vlastník tohoto cenného papíru zemře? A jaký vliv má kmenový list na prokazování vlastnictví podílu ve společnosti? To jsou hlavní otázky, které si klade za cíl zodpovědět tento článek.

 

KMENOVÝ LIST JAKO CENNÝ PAPÍR

Kmenový list je druh cenného papíru stanovený zákonem č. 90/2012 Sb., zákonem o obchodních korporacích (dále též jen „ZOK“), který představuje podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným. Představuje tedy účast společníka ve společnosti s ručením omezeným a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.1 Cenným papírem je podle § 514 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „NOZ“), listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit, ani převést.2 Po vydání kmenového listu tak může společník vykonávat práva vyplývající z účasti ve společnosti (společnická práva), nebo svůj podíl převést či zatížit pouze skrze kmenový list. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír,3 imobilizaci listinného kmenového listu ale zákon nezakazuje;4 tento článek ji však úmyslně opomíjí.

 

PŘEVOD KMENOVÉHO LISTU

Kmenový list je cenným papírem na řad5 a vlastnické právo k němu se převádí rubopisem,6 smlouvou (uzavřenou uzavřenou v libovolné formě, i ústní) a jeho předáním nabyvateli, a to k okamžiku předání.7 Nabytím kmenového listu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě. K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje navíc i oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti.8 Po prokázání změny v osobě společníka má společnost (jednatel) povinnost zapsat tuto změnu bez zbytečného odkladu do seznamu společníků.9 Dokud nabyvatel kmenového listu kmenový list společnosti nepředloží, nemůže s ním společnost jako se společníkem jednat, a takový nabyvatel se pak vystavuje rizikům, jakými jsou nepozvání na valnou hromadu či neoslovení s návrhem na rozhodnutí per rollam, ale i neumožnění účasti na valné hromadě či neúčinnost jeho rozhodnutí jako jediného společníka.

Obchodování s kmenovým listem je omezené, neboť § 134 odst. 4 ZOK zapovídá jeho veřejné nabízení nebo přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo jiném veřejném trhu.

 

ZASTAVENÍ KMENOVÉHO LISTU

Vydáním kmenového listu přestává být podíl způsobilou zástavou a zástavní právo lze zřídit jen ke kmenovému listu.10 Ustanovení § 1320 odst. 1 a § 1321 až 1327 NOZ o zastavení podílu v korporaci se v případě, že je podíl představován kmenovým listem, nepoužijí.11 Zatímco zástavní právo k podílu, který kmenovým listem představován není, lze zřídit pouze za podmínek, za nichž lze podíl převést,12 a zástavní právo vznikne zápisem do obchodního rejstříku, kmenový list je zastavitelný neomezeně a nepodmíněně (neboť může být vydán pouze k podílu, který je volně převoditelný) a zástavní právo ke kmenovému listu se do obchodního rejstříku nijak nezapisuje.13 Podle § 1328 odst. 1 a 2 NOZ stanovícího postup zastavení cenného papíru vznikne zástavní právo odevzdáním kmenového listu zástavnímu věřiteli (nebo třetí osobě k opatrování) po uzavření zástavní smlouvy (v libovolné formě, i ústní; v případě odevzdání kmenového listu třetí osobě k opatrování pak ve formě písemné) a po vyznačení zástavního rubopisu14 na kmenovém listu.15 Zástavní právo ke kmenovému listu tudíž není veřejně zjistitelné.

Protože je kmenový list movitou věcí,16 s níž lze obchodovat, nabízí se otázka, zda lze, jako u ostatních takových věcí, vznik zástavního práva odevzdáním kmenového listu zástavnímu věřiteli (nebo třetí osobě k opatrování) nahradit zápisem do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, pokud to bude ujednáno v zástavní smlouvě sepsané ve formě notářského zápisu, a tím i zlepšit publicitu zástavního práva? Odpověď je nutno hledat ve vztahu úpravy vzniku zástavního práva k movitým věcem v § 1317 až 1319 NOZ a úpravy vzniku zástavního práva k cenným papírům v § 1328 NOZ, které jsou obě kogentní.17 Pokud by § 1328 NOZ pouze doplňoval obecnou úpravu vzniku zástavního práva k movitým věcem, vznik zástavního práva ke kmenovému listu zápisem do rejstříku zástav by možný byl. Jestliže by však § 1328 NOZ byl speciální úpravou vzniku zástavního práva k movitým věcem, jimiž jsou cenné papíry (nahrazující § 1317 až 1319 NOZ), potom by byl možný vznik zástavního práva zápisem do rejstříku zástav pouze v případě cenného papíru na doručitele, kterým ale kmenový list není. Domnívám se, že platí druhá možnost, a tudíž vznik zástavního práva ke kmenovému listu zápisem do rejstříku zástav možný není,18 neboť byl-li by úmysl zákonodárce opačný, doplnil by do ustanovení § 1328 odst. 1 NOZ obdobnou větu, jakou je poslední věta § 1335 odst. 2 NOZ v případě zastavení movité věci, jíž je pohledávka, výslovně umožňující stranám zástavní smlouvy ujednat si vznik zástavního práva zápisem do rejstříku zástav.19

 

VYDÁNÍ KMENOVÉHO LISTU

Emitentem kmenového listu může být pouze společnost s ručením omezeným. Právní jednání činí za společnost jednatel nebo jednatelé způsobem, jakým jednají za společnost navenek.

Společnost může vydat kmenový list k podílu pouze tehdy, určí-li její společenská smlouva,20 že podíl může být představován kmenovým listem, a zároveň pokud je podíl, k němuž má být kmenový list vydán, neomezeně a nepodmíněně převoditelný. Vzhledem k současné podobě zákona o obchodních korporacích je proto jedním z nutných předpokladů vydání kmenového listu náležitá zvláštní výslovná úprava ve společenské smlouvě, o níž rozhodují zakladatelé (při založení společnosti), společníci nebo valná hromada.

Vydání kmenového listu může být připuštěno obecně pro všechny podíly ve společnosti (např. ustanovením „Podíl společníka může být představován kmenovým listem.“), či jen pro konkrétní druhy podílů (např. ustanovením „Podíl s pevným podílem na zisku může být představován kmenovým listem.“),21 nebo jen pro konkrétní podíly bez ohledu na jejich druh (např. ustanoveními „Podíl číslo 1 může být představován kmenovým listem.“ či „Volně převoditelný podíl může být představován kmenovým listem.“).

Neomezenost a nepodmíněnost podílu, který může být představován kmenovým listem, musí být ve společenské smlouvě zvlášť výslovně vyjádřena. Dispozitivně totiž § 208 ZOK podmiňuje převod podílu na jiné osoby než společníky souhlasem valné hromady. Jakkoli ZOK v § 137 odst. 2 rozlišuje pojmy „neomezenost“ a „nepodmíněnost“ převodu podílu, praxe (a ani ZOK na jiných místech) tak striktně většinou nečiní a vystačí si s různými pojmy vyjadřujícími volnou převoditelnost podílu, tedy kvalitu podílu určující možnosti jeho volního převodu mezi živými (inter vivos). K požadavku na neomezenost přechodu podílu na dědice nebo právního nástupce společníka, který zemřel (fyzická osoba) nebo zanikl (právnická osoba) s právním nástupcem, jako k dalšímu předpokladu vydání kmenového listu, zákon mlčí. Nabízí se proto otázka, zda lze vydat kmenový list i k podílu, který je sice volně převoditelný, ale jeho přechod na dědice nebo právního nástupce bude ve společenské smlouvě zakázán nebo omezen, což umožňuje § 42 odst. 1 ZOK? Z principu legální licence, kdy zákon vydání kmenového listu v takové situaci výslovně nezakazuje, by se dalo soudit, že zákaz nebo omezení přechodu podílu není pro vydání kmenového listu překážkou. Avšak již ne právě jasná úprava vypořádacího podílu v § 212 až 215 ZOK podporuje nevhodnost takového postupu. Zatímco po smrti vlastníka kmenového listu představujícího podíl, jehož přechod není zakázán ani omezen, by součástí pozůstalosti byl bezesporu kmenový list, který by jako dědictví přešel na dědice, po smrti vlastníka kmenového listu představujícího podíl, jehož přechod je zakázán nebo omezen a jehož účast ve společnosti by smrtí zanikla, by součástí pozůstalosti pravděpodobně byla namísto kmenového listu pohledávka za společností na vyplacení vypořádacího podílu. Osud kmenového listu v takovém případě je ale zcela nejasný. Zákon nestanoví žádnou povinnost dědiců odevzdat (vrátit) kmenový list společnosti poté, co společník společnosti zemřel a přechod jeho podílu byl zakázán nebo omezen, pročež smrtí ztratil účast na společnosti. De lege ferenda by řešením mohlo být stanovení povinnosti dědiců odevzdat (vrátit) kmenový list společnosti (obdobně jako v jiných případech zániku účasti společníka ve společnosti, při nichž se podíl považuje za uvolněný) a následků prodlení se splněním takové povinnosti. Ještě lepší řešení ovšem shledávám v zákazu vydávat kmenové listy také v případě, že přechod podílu je zakázán nebo omezen. Výše napsané neplatí pro jednočlennou společnost, v níž se k omezení nebo zákazu přechodu podílu určeného v zakladatelské listině nepřihlíží, a tedy kmenový list bude součástí pozůstalosti po zemřelém společníkovi.22

Kmenový list je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.23 Mezi náležitosti kmenového listu patří jednak náležitosti podílu, k němuž má být kmenový list vydán  (§ 137 ZOK), jednak obsahové náležitosti listiny, která má být kmenovým listem (§ 138 ZOK).  Stanovený způsob vydání vyplývá z formy cenného papíru, kterým kmenový list je, a zahrnuje tak zejména uzavření smlouvy o vydání kmenového listu mezi společností a společníkem a odevzdání kmenového listu společníkovi. Jelikož kmenový list představuje podíl ve společnosti, prvním nabyvatelem kmenového listu může být jen společník mající účast ve společnosti, tedy podíl. Jsem proto toho názoru, že kmenový list může být vydán až po vzniku společnosti (tj. po zápisu společnosti do obchodního rejstříku). Splacení emisního kurzu podílu podmínkou pro vydání kmenového listu není.

Za problematickou obsahovou náležitost listiny, která má být kmenovým listem, považuji „označení podílu, k němuž je kmenový list vydán“.24  Mám za to, že tuto náležitost nelze zaměňovat s označením „druhu“ podílu,25 byť jsem toho názoru, že také „označení druhu podílu“ by mělo být na kmenovém listu uvedeno. Kmenový list může představovat pouze jeden podíl. Ve společnosti přitom může být více podílů stejného druhu, na které připadají stejné vklady, dokonce patřící stejnému společníkovi. Označení společníků, různých druhů jejich podílů i vkladů připadajících na jejich podíly je pak povinnou náležitostí společenské smlouvy (na rozdíl od stanov akciové společnosti). Mezi kmenovým listem a podílem, proto musí být jednoznačné a trvalé spojení nedovolující žádné pochybnosti o tom, který konkrétní podíl kmenový list představuje. Označení podílu není povinnou náležitostí společenské smlouvy, pouze jednou z náležitostí seznamu společníků (zákon zde navíc rozlišuje „označení podílu“ a „označení druhu podílu“). Pokud společník může vlastnit pouze jeden podíl ve společnosti, lze jej označit přivlastňovacím způsobem jako podíl konkrétního společníka (např. podíl Jana Nováka). Takové označení je však pro potřeby kmenového listu nedostačující, neboť změní-li se převodem kmenového listu společník, změní se i označení podílu.

Dále považuji za problematickou skutečnost, že bez výslovné úpravy ve společenské smlouvě společník nemůže vlastnit více podílů ve společnosti,26 a zároveň současná právní úprava neobsahuje pravidlo podobné tomu v § 114 odst. 2 větě druhé zrušeného obchodního zákoníku27 o spojení podílů v případě, že společník nabude další podíl ve společnosti. Přesto praxe vyvozuje, že ke spojení podílů stejného druhu dojde i bez takového pravidla v zákoně nebo ve společenské smlouvě; u podílů různých druhů se ale na obdobné závěry spoléhat nelze. Současná právní úprava neobsahuje ani pravidlo pro případ, že kdy společník, jehož podíl je představován kmenovým listem, nabude další kmenový list, představující další podíl ve společnosti, aniž je společenskou smlouvou určeno, že společník může vlastnit více podílů ve společnosti.

Domnívám se proto, že má-li společenská smlouva umožnit, aby byl podíl společníka představován kmenovým listem, je namístě v ní také výslovně označit každý podíl (např. číslem nebo písmenem abecedy) a současně s tím odstranit zásadu jediného podílu určením, že „Společník může vlastnit více podílů.“, popřípadě že „Společník může vlastnit více podílů, a to i různého druhu.“, čímž majitelé kmenových listů i společnost předejdou uvedeným problémům. Zároveň se ve společnosti vytvoří pevná struktura podílů podobně jako v akciové společnosti, kterou považuji pro účely společnosti s ručením omezeným s kmenovými listy za vhodnější.

 

HROMADNÝ KMENOVÝ LIST

Kmenové listy, které lze považovat za zastupitelné cenné papíry,27 mohou být nahrazeny hromadnou listinou. Náležitosti hromadného kmenového listu stanoví § 138 ZOK a § 524 odst. 1 NOZ. Jsem toho názoru, že společnost může vydat hromadné kmenové listy, aniž by před tím ve společenské smlouvě upravila možnost vydání hromadných kmenových listů či určila podmínky pro výměnu hromadného kmenového listu za jednotlivé kmenové listy nebo jiné hromadné kmenové listy,28 neboť § 524 NOZ výslovně stanoví obecnou možnost nahradit zastupitelné cenné papíry hromadnou listinou, a zároveň právo vlastníka takové hromadné listiny na její výměnu za jednotlivé cenné papíry s tím, že emitent může určit bližší podmínky pro takovou výměnu (v případě společnosti s ručením omezeným například ve společenské smlouvě).

 

ZÁPIS KMENOVÉHO LISTU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

Jedním ze zapisovaných údajů do obchodního rejstříku u společnosti s ručením omezeným je také údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list.29  Znamená to tedy, že tento údaj se bude k podílu konkrétního společníka zapisovat vždy, buď jako „nebyl vydán“, či „byl vydán“.

 

PROKAZOVÁNÍ ÚČASTI NA SPOLEČNOSTI

V souvislosti s výkonem práv společníka je zásadní v konkrétním případě zjistit, zda osoba, jež je hodlá vykonávat, je skutečně společníkem společnosti. Obecně jsou údaje o společnících zjistitelné z výpisu z obchodního rejstříku, ze společenské smlouvy, ze seznamu společníků, z prohlášení společnosti (jednatele), z jiných právních skutečností a listin, anebo z kombinace některých těchto možností. Zápisy společníků do obchodního rejstříku, společenské smlouvy i do seznamu společníků jsou deklaratorní. Přeneseně řečeno i prohlášení společnosti (jednatele) o svých společnících je deklaratorní. Jinou právní skutečností či listinou pak může být smlouva o převodu podílu, rozhodnutí soudu, usnesení o udělení příklepu v dražbě apod. Byl-li vydán kmenový list, bez něhož nelze práva vyplývající z podílu uplatnit, ani převést, je zjištění společníka snazší. Je jím zpravidla ten, kdo je uveden na líci kmenového listu jako společník, a byl-li kmenový list indosován ten, komu svědčí poslední z nepřetržité řady rubopisů. Pokud osobě, která tvrdí, že je společníkem, žádný z těchto údajů na kmenovém listu nesvědčí, nebo řada rubopisů byla přerušena, musí dokázat, že ke změně vlastnictví kmenového listu došlo jinak než převodem (např. usnesením o dědictví), nebo že u této osoby došlo ke změně identifikačních údajů (např. listinou prokazující změnu jména či příjmení).

Zápis v obchodním rejstříku o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list, je i přes svou deklaratorní povahu důležitým vodítkem k volbě způsobu zjišťování společníků společnosti. Je-li zapsán údaj „byl vydán“, je primárním důkazem o vlastnictví podílu kmenový list, ledaže se prokáže, že zápis neodpovídá skutečnosti.

Ani předložení kmenového listu osobou, jíž svědčí údaje na tomto cenném papíru, nemusí být nezvratným důkazem o tom, že tato osoba je společníkem. Podle § 152 ZOK má totiž společník povinnost kmenový list odevzdat společnosti, buď stanoví-li tak zákon,30 anebo po výzvě společnosti na základě rozhodnutí valné hromady.31 V případě prodlení s odevzdáním pak může být nevrácený kmenový list prohlášen společností (jednatelem) za neplatný. Kmenové listy, které mají být vydány namísto kmenových listů prohlášených za neplatné, následně společnost prodá, nebo o vklady připadající na dotčené podíly sníží základní kapitál. Zneplatnění kmenového listu je společnost povinna oznámit jeho držiteli a zveřejnit alespoň v Obchodním věstníku,32 do obchodního rejstříku se tato skutečnost ale nezapisuje.

SHRNUTÍ

Kmenové listy přibližují v některých ohledech společnost s ručením omezeným více společnosti akciové. Jejich vydání zjednodušuje převody podílů a usnadňuje prokazování jejich vlastnictví. Není však vhodné pro každý případ, a dovolím si soudit, že vzhledem k zákonnému požadavku na volnou převoditelnost podílu, který by měl kmenový list představovat, bude o vydání těchto cenných papírů uvažovat jen zlomek společností, a z nich spíše společnosti jednočlenné.

Z výše podaného výkladu pak plyne několik závěrů: Společnost, která hodlá vydat kmenový list, to musí ve své společenské smlouvě výslovně umožnit, stejně jako volnou převoditelnost podílů, a zároveň by měla zvážit zavedení výslovného označení podílů a umožnění společníkům vlastnit více podílů ve společnosti, případně i různého druhu. Zemře-li společník, potom je kmenový list součástí pozůstalosti a jako dědictví připadne dědicům, pokud není zakázáno nebo omezeno dědění podílu společenskou smlouvou. Zákaz nebo omezení přechodu podílu na dědice nebo právního nástupce je pak spojen nejen s praktickými problémy, ale i s otázkou, zda je vůbec možné v takovém případě kmenový list vydat. Po vydání kmenového listu nelze zřídit zástavní právo k podílu, nýbrž jen k tomuto cennému papíru. Takové zástavní právo se nezapisuje do obchodního rejstříku, a není tudíž veřejně zjistitelné. Zapsat kmenový list jako zástavu do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky není možné.

 

1   § 31 ZOK.

2   § 514 NOZ.

3   § 137 odst. 3 ZOK.

4   Imobilizací cenného papíru podle § 2413 NOZ rozumí uschování cenného papíru do hromadné úschovy jejich emitentem.

5   § 137 odst. 3 ZOK.

6   Náležitosti rubopisu stanoví zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.

7   § 1103 odst. 2 NOZ.

8   § 210 odst. 2 ZOK.

9   § 139 odst. 4 ZOK.

10 § 1320 odst. 2 NOZ.

11 Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1083.

12 § 32 odst. 3 ZOK, § 1320 odst. 1 NOZ.

13 § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVRO“).

14 Zástavní rubopis musí obsahovat doložku „k zastavení“ nebo jiná slova stejného významu, označení zástavního věřitele a podpis zástavce.

15 § 1328 odst. 1 a 2 NOZ.

16 § 498 NOZ.

17 § 978 NOZ.

18 Obdobně se k této variantě se kloní i V. Ježek (Marek, R., Ježek, V.: Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 199). Naopak B. Havel zápis zástavního práva ke kmenovému listu do rejstříku zástav připouští, aniž svůj názor nějak zdůvodňuje (Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 277).

19 „To neplatí, pokud si strany ujednaly zápis zástavního práva do rejstříku zástav.“

20 Co platí pro společenskou smlouvu, platí i pro zakladatelskou listinu.

21  Označení druhu podílu je povinnou náležitostí společenské smlouvy, připouští-li smlouva vznik různých druhů podílů  (§ 136 ZOK).

22 § 14 ZOK.

23 § 520 odst. 1 NOZ.

24 § 138 odst. 1 písm. e) NOZ.

25 Jak činí např. J. Pokorná (Lasák, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 883.)

26 § 135 odst. 2 ZOK

27  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

27 § 516 odst. 1 NOZ

28 Na rozdíl od závěrů dovozených pro obdobný případ v poměrech akciové společnosti Nejvyšším soudem České republiky v jeho rozhodnutí č. j. 29 Cdo 5293/2009, jež však činil na základě dřívější, odlišné právní úpravy, pročež tyto závěry ani jejich odůvodnění nelze za současné právní úpravy použít.

29 § 48 odst. 1 písm. j) ZVRO.

30 Např. § 151 odst. 3 ZOK, § 165 ZOK, § 202 až 206 ZOK, § 226 ZOK, § 230, § 230 ZOK, § 235 ZOK a § 242 ZOK.

31 Obdobné použití § 542 ZOK na základě § 154 odst. 5 ZOK.

32 § 776 ZOK.