Dědické právo podle nového občanského zákoníku

JUDr. Karel Wawerka, emeritní notář

 

Nakladatelství Leges vydalo těsně před Vánocemi 2015 publikaci Daniely Kovářové „Dědické právo podle nového občanského záKoníku“. Daniela Kovářová je širší veřejnosti známa jako bývalá ministryně spravedlnosti v letech 2009 až 2010. Jako advokátka, autorka i pedagogická činitelka se zaměřuje na oblast práva rodinného a s ním do značné míry souvisejícího práva dědického.

Kniha patří k řadě publikací, které se dotýkají zásadních změn v dědickém právu hmotném i procesním, jež vstoupily v život počátkem roku 2014. Jak je již zřejmé z názvu knihy, jedná se o praktickou příručku. Je tedy určena širší neprávnické i právnické veřejnosti.

 

Přístup autorky k otázkám dědického práva je originální a původní v tom smyslu, že sleduje chronologickou následnost majetkových otázek spjatých se smrtí zůstavitele. Svědčí o tom názvy jednotlivých kapitol, které následují po úvodu věnovaném základům nového dědického práva. Jsou to kapitoly  „Když se člověk připravuje na smrt“, „Smrt a doba bezprostředně po ní“, „Řízení o pozůstalosti“ apod.

 

Autorka se tedy věnuje celému okruhu otázek dědického práva důsledně v chronologické návaznosti událostí tak, jak je z hlediska jednotlivce přináší čas za sebou. Pochopitelně v době před úmrtím takového jedince se obrací spíše k lidem, kteří uvažují o potřebě pořídit poslední pořízení, tedy k pořizovatelům, zatímco popis úpravy týkající se období po úmrtí takového jedince je určen spíše zůstavitelovým dědicům  a odkazovníkům.

 

Daniela Kovářová v publikaci uvádí základní přehled o nové právní úpravě. Přitom se často věnuje otázkám, vznikajícím při neradostných událostech v rodině. Odpovědi jsou praktické a potřebné, tedy např. na místní příslušnost soudu, postavení notářů jako soudních komisařů, jak je notář v řízení o pozůstalosti odměňován.  Nezapomíná ani na problémy spjaté s pohřbem či osudem těla zůstavitele a popisuje i praktický postup dědiců po smrti zůstavitele (např.  který soudní notář záležitost vyřizuje).

 

Všímá si např. otázek bydlení po smrti jednoho z manželů. Výslovně upozorňuje na problém velmi rozšířených tzv. nesezdaných soužití, kdy při úmrtí jednoho z aktérů takového soužití může v řízení o pozůstalosti očekávat zklamání v případě, že zůstavitel v jeho prospěch nepořídil pro případ smrti. 

 

Kniha obsahuje i vzory listin (zejména závětí) a procesních úkonů v řízení o pozůstalosti. Pouze informativně mohou sloužit vzory notářských zápisů o dědické smlouvě, neboť každý notář jistě čerpá při řádné formulaci takových notářských zápisů ze svých vlastních zdrojů a poznatků.

 

Lze tedy shrnout, že publikace  je zpracována poutavě (včetně vtipných ilustrací známého ilustrátora Jiřího Slívy na přebalu knihy) a uspokojí každého, kdo potřebuje bližší informace o platném dědickém právu hmotném i procesním a praktické rady o postupu v situacích, kdy se rodiny dotkne úmrtí jednoho z jejích členů. Jako v dobrém slova smyslu populárně laděný zdroj informací může  tedy jistě dobře posloužit  i v jednotlivých notářských kancelářích.

 

 

Zpět