Křest knihy Tomáše Oulíka

JUDr. Karel Wawerka, emeritní notář

14. prosince 2015 se konal křest v pořadí již třetí knihy poetických textů našeho kolegy – notáře v Praze JUDr. Tomáše Oulíka. Autor je už notářské i nenotářské veřejnosti znám i ze svých předchozích publikací. V našem časopise jsme referovali o jeho knihách „V mracích“ z roku 2005 a „Blbý princ“ z roku 2009. Čtenáři našeho časopisu měli dokonce možnost přímo se seznámit s jeho texty.

Tomáš Oulík ovšem není notářům znám jen ze svých poeticko-literárních prací, ale rovněž také z mnoha vtipných komentářů k aktuálním otázkám notářské práce a notářského stavu publikovaných dlouhá léta v našem časopise.  

Křest třetí knihy Tomáše Oulíka „Pták v úlu“ se konal tentokrát na půdě Notářské komory ČR. Knihu představil herec Karel Polišenský a poté i samotný autor. Ten zdůraznil, že předmětem značného zájmu je přímo název knihy. Prohlásil, že název lze vykládat jakkoli, ve všech nabízejících se eventualitách. Jisté ovšem je, že na přebalu můžeme sledovat nakresleného čápa uvízlého ve včelím úlu. Ostatně Jana Slavíková, autorka sympatických ilustrací vzdáleně připomínajících vtipné kresby dnes již zemřelého ilustrátora Vladimíra Jiránka, byla na křtu knihy také přítomna. Kulturní vložku znamenitě zvládl známý „zpívající právník“ Ivo Jahelka, advokát v Jindřichově Hradci.

A nyní k tomu hlavnímu, tj. ke knize samotné

Ve srovnání s předchozími díly Tomáše Oulíka je zřejmé, že tentokrát autor věnuje větší prostor než v minulosti svým krátkým, poetickým a vtipným aforismům. Nedílnou součást těchto mini epigramů a často i krátkých poetických zamyšlení představují kresbičky Jany Slavíkové, které v publikaci často na text bezprostředně navazují a doplňují pointu. 

Kniha se člení na čtyři části.

První z nich nese název „Úly za plotem“ a shrnuje většinu krátkých epigramů, jejichž názvy (např. „V naší kotlině“, „Českej sen“, „U lobbistů“, „Z Rittigových magistrátních sonetů“, „Vinařice“, „Bory“, „Valdice“, „Mírov“, „Tschechei“) napovídají autorův sarkastický, ale i poetický pohled na současnou českou skutečnost.

Celá první část končí uceleným textem Notář 2024, který do absurdna dovádí představu superelektronické budoucnosti notářského povolání. Strašidelná úvaha navazuje na podobně laděnou prózu „Notář 2014“ zařazenou v autorově první knize.

Druhá část nejnovější knihy se jmenuje „Křídla ptáků“. Zde nabývají aforismy více poetické než satirické podoby. Příznačně meditativní jsou  krátké prózy, jež se objevují v části třetí nazvané symptomaticky „Uvnitř“;  jsou možná nejlépe charakterizovány havlovským názvem jedné z nich „Odcházení“.

Konečně v části poslední nesoucí název „Cesty ven“ nacházíme nesporně vyznění celého autorova úsilí. Trochu nostalgické a trochu pozitivní. Nostalgické je povzdechnutí ve veršíku s názvem „Život“. Cituji: „Běžíš seč můžeš. Přesto ti dýchá na záda chrt.“ Povzbudivé je veršování o „nepřátelských“ agentech, kteří „prodlužují kocoviny, vymýšlejí stresy, ucpávají cévy“ a o „mých“ agentech, kteří „vzdorují chaosem, objevují dobrá vína, vymýšlejí žerty, koukají po holkách“. Maně čtenáře napadne příbuznost s proslulým šansonem  Jiřího Suchého „Kamarádi“.     

A tak se i náš kolega – notář – statečně potýká se světem. Obdivuhodná je jeho nápaditost a chuť poeticky vyjádřit to, co se dotýká nás všech.

• Štítky:
• 2016