„Daňové právo je postaveno na principu autoaplikace a na důvěře státu v daňové subjekty, že si daň samy správně vypočítají, přiznají ji a zaplatí,“

JUDr. et Ing. Ondřej Klička, člen redakční rady Ad notam, notář v Praze

 

Vážený pane docente, velice Vám děkuji, že jste si našel čas v tomto období, kdy vrcholí práce na podání daňových přiznání, a poskytl rozhovor pro náš časopis. Naši čtenáři to jistě ocení.

 

Jste uznávaným odborníkem v oblasti finančního práva. Vaší specializací je daňové a rozpočtové právo, působíte na Ministerstvu financí, jste členem řady komisí a mimo jiné též místopředsedou pracovní komise Legislativní rady vlády. Učíte také na Právnické fakultě Karlovy univerzity, kde jste členem katedry finančního práva a finanční vědy. Mají dnes studenti zájem o věci veřejné?

 

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a obávám se, že není na ni možné odpovědět obecně. U některých studentů vidím zájem velmi velký, u jiných naopak prakticky žádný. Uvedu příklady z obou skupin. Mám doktoranda, který se velmi zajímá o dění na fakultě, je akademickým senátorem, členem řady komisí a snaží se svou činností přispívat ke zlepšení akademického prostředí. Na druhou stranu jsem na zkoušce měl studenta, který nevěděl, že je rozpuštěna Poslanecká sněmovna.

 

Kde je podle Vás zdravá rovnováha mezi kontrolou ze strany státu a omezením byrokratické zátěže pro daňové subjekty?

 

Nalézt takovou rovnováhu je velmi těžké. Příčinou jejího hledání je však samotná povaha daňového práva. Daňové právo je totiž postaveno na principu autoaplikace, na důvěře státu v daňové subjekty, že si daň samy správně vypočítají, přiznají ji a zaplatí. Čím více je tato důvěra zklamávána, tím více stát přistupuje ke kontrolám a byrokratickým opatřením, které mají za cíl omezit daňové úniky. Jinými slovy, pokud by všichni přiznávali a platili daně, jak mají, tak by stát patrně nezaváděl kontrolní hlášení, evidenci tržeb a další nástroje pro boj s daňovými úniky.

 

Nyní byl přijat zákon o elektronické evidenci tržeb. Jeho účinnost je již jen otázkou času. Jste principiálně zastáncem EET?  Jaké jsou s EET zkušenosti v zahraničí?

 

Primárně jsem zastáncem toho, aby daně platili všichni, kdo je platit mají, a ve správné výši. Evidence tržeb k tomu má přispět, takže principiálně jsem spíše jejím zastáncem. Byl bych velmi rád, pokud by evidence tržeb přispěla k tomu, aby si lidé uvědomili, že pokud na otázku „s dokladem nebo bez“ odpovídají „bez“, přispívají k tomu, že dotyčný s největší pravděpodobností nezaplatí z předmětné transakce žádnou daň. Co se týče zahraničních zkušeností, tak určitý typ registračních pokladen nebo evidence tržeb má zaveden řada zemí. Naše úprava má vzor v Chorvatsku, kde systém elektronické evidence tržeb v zásadě funguje.

 

Jakými nedostatky podle Vás trpí nová právní úprava?

 

Někteří vytýkají zákonu o evidenci tržeb, že neobsahuje povinnost zákazníka převzít účtenku, jako je tomu právě v Chorvatsku. Ovšem nutit pod hrozbou sankce osoby, aby si braly účtenky, by podle mého názoru nefungovalo. Lidé by měli vyžadovat účtenky dobrovolně.

 

Oblastí, která je v současně době velkou neznámou, je IT řešení projektu. Zda bude evidence tržeb povedeným projektem, totiž bude hlavně záležet na IT provedení evidence tržeb.

 

Přijetí zákona o EET provázely extrémně rozsáhlé obstrukce opozice v Poslanecké sněmovně. Nelze samozřejmě předvídat případný postoj Ústavního soudu v tomto konkrétním případě, ale jaký je Váš osobní, obecný názor na obstrukce? Kde je hranice politické korektnosti?

 

Myslím si, že procesní pravidla přijímání zákonů by měla být nastavena tak, aby většina byla schopná přijmout zákon, samozřejmě při respektování práv menšiny. Bohužel současné znění jednacího řádu Poslanecké sněmovny a praxe vyvinutá na jeho základě umožnuje obstrukcemi menšině zcela bránit většině v přijetí zákona. Opozice by dnes fakticky mohla blokováním třetího čtení zcela paralyzovat činnost Poslanecké sněmovny.

 

V případě evidence tržeb proto většině, která chtěla právní předpis prosadit, nezbývalo než porušit jednací řád Poslanecké sněmovny. Bude na Ústavním soudu, aby posoudil, zda takové porušení vedlo k protiústavnímu přijetí zákona o evidenci tržeb.

 

I když média dlouhodobě o EET informovala, můžete prosím stručně popsat systém fungování EET?

Již dnes má podnikatel, poplatník daně z příjmů, povinnost vést evidenci příjmů. Zákon o evidenci tržeb pouze přináší nový způsob, jehož prostřednictvím budou plynout data od daňových subjektů ke správci daně on-line, zatímco dnes musí správce daně složitě data získávat ex post (například pomocí daňové kontroly).

 

Ve své podstatě by systém měl fungovat tak, že podnikatel zašle datovou zprávu o přijaté tržbě správci daně. Ze systému správce daně dorazí potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky. Podnikatel účtenku vytiskne a zákazník by měl účtenku převzít. Podpořit přijímání účtenek může účtenková loterie, se kterou zákon rovněž počítá. Skutečnost, zda tržba je evidována v systému správce daně, si pak zákazník bude moci ověřit na internetu.

 

Kdy se povinnosti vyplývající z EET dotknou též notářů? Naše čtenáře bude jistě zajímat, co si musí notář do své kanceláře pořídit, aby vyhověl nové právní úpravě, případně jaké nové oznamovací (ohlašovací) povinnosti musí vůči státu splnit?

 

Vzhledem k tomu, že zákon nabude účinnosti od 1. 12. 2016, tak povinnost evidovat tržby podle tohoto zákona na notáře dopadne od 1. 3. 2018. Notář bude od tohoto dne subjektem evidence tržeb, a bude tedy mít povinnost tržby zakládající rozhodný příjem podle nového zákona evidovat.

 

Nejprve bude nutné požádat o autentizační údaje, které budou sloužit k přístupu do systému správce daně. Následně již prostřednictvím tohoto systému oznámí správci daně provozovny, kde přijímá tržby.

 

Dále bude třeba pořídit si zařízení či několik zařízení, která budou napojena na systém finanční správy a komunikovat s ním, tj. budou odesílat informace o tržbě, přijímat unikátní kód účtenky a budou schopna tisku účtenek s tímto kódem.

 

Jak byla vyčíslena předpokládaná finanční zátěž pro jednotlivé daňové subjekty v souvislosti s EET?

 

Bohužel na tuto otázku není možné odpovědět jinak, než že náklady budou u jednotlivých daňových subjektů různé. Závisí totiž na současném vybavení podnikatele, u některých může být již současné vybavení kompatibilní s evidencí tržeb, někteří ho budou moci pouze upravit, jiní budou muset pořídit vybavení nové. Lze předpokládat, že nové elektronické zařízení by mohlo stát v řádu tisíců korun. Dále je nutné zohlednit náklady na připojení k internetu, i když většina podnikatelů již na internet připojena je, takže i tyto náklady budou individuální.

 

V této souvislosti návrh zavádí slevu na dani pro fyzické osoby (tj. i notáře), které si budou moci ve zdaňovacím období, kdy začnou tržby evidovat, jednorázově snížit daň o paušální částku ve výši 5 000 Kč.

 

Můžeme se vrátit k Vaší kariéře pedagogické? Jistě vzpomínáte na dobu, kdy jste byl studentem. Student má zpravidla jiný názor na výuku než kantor. Co Vás vedlo k tomu, že jste se sám ujal úkolu právo vyučovat?

 

U mě tomu rozhodně nebylo tak, že bych již při studiu na střední či vysoké škole jasně věděl, že chci být pedagogem. Dostal jsem se k učení vlastně shodou několika okolností a dnes jsem tomu velmi rád. Našel jsem v pedagogické činnosti zalíbení a vnímám ji jako činnost, která má velký význam a smysl. Považuji lidské vzdělání za jednu z nejvyšších hodnot ve společnosti a doufám, že svou činností k ní přispívám. Zda se mi to daří, musejí posoudit mí studenti.

 

Na Vašich internetových stránkách jsem si všiml, že k výuce přistupujete velice aktivně a od studentů očekáváte zpětnou vazbu. Jaké jste vypozoroval studentské požadavky na výuku?

 

Mám pocit, že někteří studenti jsou velice aktivní a snaží se ovlivňovat podobu výuky, studia a vůbec fakulty jako takové, a to ve větší míře, než tomu bylo v dobách mého studia. Na druhou stranu vidím i řadu studentů, kteří studují „systémem nejmenšího odporu“. V případě, že ti první vznášejí požadavky například na modernizaci výuky, té druhé skupině to nemusí vyhovovat a je proti.

 

Já osobně si myslím, že správný pedagog studentům naslouchá a snaží se jejich názory vyhodnotit. V tomto směru je přínosná studentská anketa, která je dobrou možností pro studenty, aby pedagogovi sdělili svůj názor.

 

Na závěr bych Vám rád položil jednu odlehčenou otázku. Jedno přísloví tvrdí, že v životě jsou jen dvě věci jisté, a to daně a smrt. Odpovídá tomuto pořekadlu i disciplinovanost daňových subjektů?

 

Víte, dnes můžete být disciplinovaným daňovým subjektem i po smrti (daňaři ji označují jako skutečnou nebo civilní smrt). Tzv. daňová smrt však nastává až skončením řízení o pozůstalosti. Do té doby zůstavitel daňově žije dále, i když je po (civilní) smrti. Tato skutečnost je důsledkem zavedení principu ležící pozůstalosti v daňovém právu od roku 2014. Daňové povinnosti zůstavitele pak plní osoba spravující pozůstalost.

 

Vážený pane docente, velice Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho dalších úspěchů ve Vaší kariéře a těším se, že se opět v budoucnu uvolíte poctít notáře Vaší přednáškou.

 

I já děkuji a těším se na další spolupráci.

 

doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (*1979)

 

• Působí na katedře finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

• V roce 2010 nastoupil na Ministerstvo financí, kde působí jako zástupce ředitele odboru Daňová legislativa a je vedoucím oddělení Obecná daňová legislativa.

• Od roku 2007 je členem pracovní komise pro veřejné právo II – finanční právo Legislativní rady vlády České republiky a v roce 2014 se stal jejím místopředsedou.

• V letech 2006 až 2012 byl členem pracovní skupiny Právo a bezpečnostní obory a od roku 2012 je členem a tajemníkem pracovní skupiny Právo a veřejná správa Akreditační komise.

• Specializuje se na rozpočtové právo, daňové právo (v širším slova smyslu) a otázky subjektů finančního práva.

• Je členem redakčních rad časopisů Právník a Daně a finance.

 

• Štítky:
• 2016