Svolání členské schůze v družstvu

Mgr. Michaela Oswaldová

 

Družstva (ať již podnikatelská, bytová, nebo sociální) jsou ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“] obchodními korporacemi, a tedy na ně dopadá úprava v tomto zákoně obsažená. Ustanovení § 575 odst. 1 písm. b)  ZOK pak stanoví, že člen (družstva) má v souladu se zákonem a stanovami družstva právo účastnit se řízení a rozhodování v družstvu. Toto právo člena družstva je jedním z jeho základních práv, a jako takové jej člen družstva realizuje zejména prostřednictvím účasti a hlasováním na členské schůzi. Stejně jako valná hromada jakožto nejvyšší orgán v kapitálových společnostech i členská schůze jakožto nejvyšší orgán družstva není stálým orgánem obchodní korporace, který by každodenně řídil chod právnické osoby, a není proto možné, aby se členové družstva nahodile dle svého uvážení sešli a rozhodovali, ale je nutné členskou schůzi pokaždé zvlášť svolat.[1] Podmínka řádného svolání je zásadní pro platné přijetí rozhodnutí členské schůze. Co se týče vad řádného svolání členské schůze, zcela se uplatní závěry, které autorka již přijala v předchozím článku, který se týkal svolání valné hromady v kapitálových společnostech.

Svolání členské schůze v družstvu upravuje § 636 a násl. ZOK. Oproti režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též jen „obchodní zákoník“ nebo „Obch. z.“) již způsob a úprava svolání členské schůze není svěřena pouze stanovám družstva,[2] ale je upravena přímo zákonem. Je-li úprava svolání členské schůze ve stanovách v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích, uplatní se úprava obsažená v zákoně o obchodních korporacíc.[3] Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník pouze stanovil, že svolání členské schůze musí být členům oznámeno způsobem určeným stanovami, může nastat situace (např. u družstev, která nesplnila svou zákonnou povinnost a nepřizpůsobila své stanovy úpravě zákona o obchodních korporacích), kdy stanovy družstva upravují způsob svolání odlišně od zákona o obchodních korporacích. Autorka se domnívá, že v takovém případě je nutné dodržet jak postup svolání dle stanov družstva, tak i dle zákona o obchodních korporacích,[4] neboť pouze tak je zachováno jedno ze základních práv člena družstva – být informován o konání členské schůze.

 

SVOLÁNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE

Členská schůze se dle § 636 odst. 1 ZOK svolává pozvánkou, kterou svolavatel nejméně 15 dnů před konáním členské schůze uveřejní na internetových stránkách družstva a současně ji zašle členům družstva na adresu uvedenou v seznamu členů. Pozvánka musí být uveřejněna na internetových stránkách družstva až do okamžiku konání členské schůze. Uveřejněním na internetových stránkách družstva se považuje pozvánka za doručenou. Pozvánka uveřejněná na internetových stránkách družstva a její písemná forma doručovaná všem členům musí mít shodné náležitosti a údaje.[5] Při úpravě svolání členské schůze ve stanovách družstva je možné se od kogentní úpravy stanovené § 636 odst. 1 ZOK odchýlit pouze ve lhůtě stanové pro svolání členské schůze, a to pouze tak, že ji lze ve stanovách prodloužit. Oproti úpravě svolání valné hromady v kapitálových společnostech zákon neumožňuje, aby stanovy družstva určily, že zasílání pozvánky členům na adresu uvedenou v seznamu členů bude nahrazeno jiným vhodným způsobem. Dále zákon o obchodních korporacích neumožňuje, aby se všichni členové družstva vzdali svého práva na řádné svolání členské schůze nebo aby se členská schůze konala se souhlasem všech členů družstva bez splnění požadavků zákona o obchodních korporacích na svolání členské schůze. Takovou možnost nemohou připustit ani stanovy. Pokud by došlo  k přijetí usnesení na členské schůzi, na které jsou přítomni všichni členové družstva, kteří měli možnost se seznámit s programem a podklady k jednotlivým návrhům usnesení, avšak členská schůze by nebyla řádně svolána (zejméne pokud by pozvánka nebyla uveřejněna na internetových stránkách), neznamená to automaticky, že přijaté usnesení je neplatné. I v daném případě je usnesení považováno za platně přijaté do doby, než o jeho neplatnosti na návrh oprávněné osoby rozhodne soud (dle § 663 ZOK a ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku). Soud bude vždy posuzovat, zda nesprávným svoláním členské schůze nedošlo k porušení základních členských práv členů, a pokud dojde k názoru, že tato práva byla porušena, prohlásí usnesení členské schůze za neplatné. Pokud se neplatnosti usnesení členské schůze v zákonem stanovených lhůtách[6] nedovolá žádná z oprávněných osob, bude usnesení přijaté na členské schůzi, která nebyla řádně svolána, platné.     

V souvislosti s  § 636 odst. 1 ZOK je nutno upozornit na skutečnost, že tímto ustanovením zákonodárce výslovně zakotvil povinnost všem družstvům, aby měla zřízeny internetové stránky. Tato povinnost pro družstva nevyplývá z žádného jiného ustanovení zákona o obchodních korporacích, a přesto je pro družstvo zásadní. Není-li totiž pozvánka uveřejněná na internetových stránkách družstva, není členská schůze řádně svolána, a osoby uvedené v § 663 odst. 1 ZOK by se mohly dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze dle ustanovení § 258 až 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), o neplatnosti usnesení členské schůze spolku. Internetové stránky družstva však nenahrazují informační desku, kterou je družstvo dle ustanovení § 562 ZOK povinno zřídit ve svém sídle a která musí být přístupná každý pracovní den v běžnou pracovní dobu všem členům. Určí-li tak stanovy, může být informační deska zpřístupněna členům i (avšak nikoliv pouze!) prostřednictvím internetových stránek. Z uvedeného tedy vyplývá, že družstvo je povinno kromě informační desky zřízené v sídle družstva zřídit též internetové stránky.[7]

NÁLEŽITOSTI POZVÁNKY

Jak bylo řečeno výše, svolavatel svolává členskou schůzi pozvánkou. Náležitosti pozvánky upravuje zejména § 636 odst. 2 ZOK, dle kterého má pozvánka obsahovat alespoň:

a)  obchodní firmu, sídlo družstva a identifikační číslo družstva (vyplývá z ustanovení § 3019 OZ),

b)  místo a dobu zahájení členské schůze, přičemž dle ustanovení § 636 odst. 2 ZOK se doba a místo určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit,  

c)  označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze,

d)  program členské schůze,

e)  místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce,

f)  podpis svolavatele.[8]

Na rozdíl od požadavků zákona o obchodních korporacích na svolání valné hromady v kapitálových společnostech zákon nevyžaduje, aby obsahem pozvánky byl návrh usnesení členské schůze. Pouze v případě, že má dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, obsahuje pozvánka v příloze dle ustanovení § 637 ZOK též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. Dle ustanovení § 643 odst. 2 ZOK lze program členské schůze rozšířit pouze za účasti a se souhlasem všech členů družstva.

SVOLAVATEL

Členskou schůzi zásadně svolává představenstvo (případně předseda družstva v případech tzv. malých družstev) jakožto statutární orgán družstva, a to nejméně jednou za účetní období, a dále vždy, je-li to v důležitém zájmu družstva, nebo pokud jej o to požádá kontrolní komise nebo alespoň 10 % členů družstva, kteří mají nejméně jednu pětinu všech hlasů. Stanovy mohou určit nižší počet oprávněných členů nebo nižší počet potřebných hlasů nebo nižší počet oprávněných členů i nižší počet potřebných hlasů.[9] Dle ustanovení § 641 odst. 1 ZOK musí být v takovém případě členská schůze svolána tak, aby se konala do 30 dnů po doručení žádosti, a není-li svolána, musí členskou schůzi svolat i jeden nebo někteří členové představenstva, likvidátor nebo kontrolní komise. Pokud ani tyto osoby nesplní do 10 dnů od uplynutí 30denní lhůty uvedené v § 641 odst. 1 ZOK svou povinnost členskou schůzi svolat, může členskou schůzi svolat a všechny úkony s tím spojené činit osoba k tomu písemně zmocněná všemi členy, kteří o svolání členské schůze požádali (§ 641 odst. 2 ZOK). V této souvislosti Štenglová, Havel, Cileček, Kuhn a Šuk v komentáři k zákonu o obchodních korporacích dovozují, že ačkoliv to nebude obvyklé, zákonná formulace nevylučuje, aby tak členskou schůzi svolala osoba, která ani nebude členem družstva (např. advokát či notář).[10] V případě, že bude svolavatelem členské schůze kontrolní komise nebo zmocněná osoba dle § 641 odst. 2 ZOK, může být pro ni značně problematické uveřejnit pozvánku na internetových stránkách družstva. V takovém případě by se měl svolavatel pokusit učinit vše, aby neuveřejnění pozvánky na internetových stránkách nepředstavovalo významný zásah do práv člena, pro které by mohl soud vyslovit neplatnost usnesení přijatého na takto svolané členské schůzi. Jako vhodný způsob se jeví pozvánku doručit doporučeným dopisem všem členům na adresu uvedenou v seznamu členů.

NÁHRADNÍ ČLENSKÁ SCHŮZE 

V případě, že členská schůze není schopna se usnášet, svolá dle ustanovení § 647 ZOK ten, kdo svolal původně svolanou členskou schůzi, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu samostatnou pozvánkou náhradní členskou schůzi se stejným programem, a to stejným způsobem jako původně svolanou členskou schůzi. Oproti úpravě obsažené v obchodním zákoníku[11] nestanoví zákon o obchodních korporacích přesnou lhůtu, pouze stanoví, že náhradní členská schůze musí být svolána bez zbytečného odkladu poté, co neproběhla řádná nebo mimořádná členská schůze, a dále přiznává právo svolat náhradní valnou hromadu svolavateli členské schůze, nikoliv pouze představenstvu. Pokud stanovy družstva obsahují úpravu svolání náhradní valné hromady ještě dle obchodního zákoníku, uplatní se úprava uvedená v zákoně o obchodních korporacích.

Závěr

Řádné svolání členské schůze je zásadní podmínkou pro přijetí platného usnesení členské schůze. Notář, je-li požádán o osvědčení rozhodnutí členské schůze družstva, se musí v první řadě vypořádat s otázkou, zda jsou splněny podmínky pro přijetí rozhodnutí členské schůze. Autorka věří, že tímto článkem přispěla k orientaci v dané problematice.

 

 


 

 


[1] Závěry uveřejněné v Dvořák, T. O členské schůzi družstva, Právní rozhledy, 2004, č. 19, s. 706, a v. Holejšovský, J. Valné hromady s ručením omezeným. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 67, lze uplatnit i pro svolání členské schůze v družstvu.

[2] Srov. § 239 odst. 2 Obch. z.

[3] Např. pokud by stanovy družstva stanovily, že se členská schůze svolává pozvánkou, která nebude uveřejněna na internetových stránkách a která se pouze zašle členům družstva.

[4] Např. pokud se dle stanov družstva svolává členská schůze pozvánkou, která se uveřejní na úřední desce družstva/nástěnce družstva v domě. V takovém případě je nutné pozvánku uveřejnit jak na internetových stránkách družstva, tak ji zaslat členům družstva na adresu uvedenou v seznamu členů, tak ji i uveřejnit na nástěnce družstva v domě.

 

[5] Viz Lasák, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. II. díl.Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 2570.

[6] Dle ustanovení § 259 OZ se navrhovatel může dovolat neplatnosti rozhodnutí v subjektivní lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí. Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zanikne v objektivní lhůtě jednoho roku od přijetí rozhodnutí. 

 

[7] Srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář 1. vydání. Praha:  C. H. Beck, 2013, s. 867–868.

[8] Pozvánka je písemným právním jednáním svolavatele, proto se na ni použijí kromě příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích a ustanovení společenské smlouvy nebo stanov též ustanovení občanského zákoníku týkající se právních jednání. Dle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

[9] Viz ustanovení § 639 ZOK.

[10] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P., op. cit. sub 7 s. 871.

[11] Dle § 239 odst. 8 Obch. z. bylo představenstvo povinno svolat náhradní členskou schůzi tak, aby se konala do 3 týdnů ode dne, kdy se měla konat členská schůze původně svolaná. Pozvánka musela být odeslána do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní členská schůze, nejpozději však 10 dnů před konáním náhradní členské schůze.