Zrušení právnické osoby s likvidací a zákon číslo 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

JUDr. Věra Sáblíková

Úvod

Sepisování notářských zápisů o právních jednáních či o rozhodnutích orgánu právnické osoby, jejichž obsahem je rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací (dále též jen notářský zápis o zrušení společnosti), zejména pak společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, je v notářské praxi poměrně frekventované. V současné době pak notář, pokud jsou pro to splněny zákonné podmínky, a pakliže je o to kvalifikovaně požádán, může zrušení společnosti a její vstup do likvidace spolu s likvidátorem společnosti a dalšími požadovanými náležitostmi do obchodního rej­stříku i zapsat.

Může být však takto, bez dalšího, zrušena každá obchodní společnost? Zajímá nás pouze, co k dané věci říká zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, či zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, nebo i něco jiného? Je přirozené, že trestní právo, a to v jakékoliv podobě, není oborem práva, kterým se notář běžně zaobírá a ve kterém by byl odborníkem. Tomu svědčí i fakt, že notářské zkoušky zkoušku z trestního práva nezahrnují. Zdánlivě pak notář v tomto směru při sepisování příslušného notářského zápisu o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace, žádnou povinnost zkoumání v oblasti trestněprávních předpisů nemá. Tomu napovídá i § 16 zákona č. 304/2013 Sb., který říká, že je-li proti právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim, doloží navrhovatel při návrhu na zápis její přeměny nebo při návrhu na její výmaz, že soud povolil přeměnu nebo zánik této právnické osoby. Zde se tedy tento zákon omezuje pouze na řešení situace pro případ zápisu přeměny či výmazu právnické osoby ve vztahu k obchodnímu rejstříku. Situací zápisu zrušení společnosti s likvidací, proti které je vedeno trestní stíhání nebo která vykonává uložený trest, se nezaobírá.

A) Platnost zrušení společnosti z pohledu trestní odpovědnosti právnických osob

Nyní se na věc podívejme z jiné strany, a to jednak ze strany zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, který je pro notáře stěžejním předpisem, a jednak ze strany zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, dále též jen ZTOPO.

Nejprve k notářskému řádu. Obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem, a pokud má být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu. Ve vyjádření o splnění předpokladů pro sepsání takového notářského zápisu notář uvádí, že právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně s dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku, nebo že byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně že bylo splnění formalit notáři doloženo.

V případě notářského zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby je tento typ notářského zápisu vyžadován mimo jiné i v případě, že je rozhodováno o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku. Notář je pak povinen tímto notářským zápisem osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, a současně je povinen osvědčit, zda rozhodnutí orgánu právnické osoby, o němž sepisuje notářský zápis, bylo přijato nebo přijato nebylo, a uvést své vyjádření, zda obsah předneseného návrhu na rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty právnické osoby.

Nyní k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Ustanovení § 32 tohoto zákona se poměrně podrobně zaobírá povinnostmi právnické osoby, proti které bylo zahájeno trestní stíhání nebo je ve vykonávacím řízení a u níž by mělo dojít k jejímu zrušení, zániku či přeměně.

Z pohledu sepsání notářského zápisu, jehož podstatou je zrušení společnosti s likvidací, je zejména podstatné ustanovení § 32 odst. 1 tohoto zákona, dle kterého právnická osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, je povinna neprodleně písemně oznámit státnímu zástupci a v řízení před soudem předsedovi senátu, že budou prováděny úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo k přeměně, a to před provedením těchto úkonů, jinak jsou tyto úkony neplatné. Podle ustanovení § 32 odst. 8 téhož zákona se takto postupuje přiměřeně i v případě, že má dojít k zrušení, zániku nebo přeměně právnické osoby ve vykonávacím řízení.

Úkonem směřujícím ke zrušení právnické osoby je právní úkon, s nímž ve výše uvedených případech zákon spojuje zrušení právnické osoby. Je-li tímto úkonem smlouva (dohoda společníků), musí být oznámena orgánům činným v trestním řízení před uzavřením smlouvy; jde-li o jednostranný právní úkon, musí být oznámen předtím, než bude učiněn. Jde-li o rozhodnutí orgánu právnické osoby, musí být oznámeno dříve, než bude rozhodnutí přijato. Důvodem je skutečnost, že oznámení je předpokladem platnosti příslušného úkonu, nikoliv jeho účinnosti. Podle ustálené judikatury i právní nauky nemůže být neplatnost právního úkonu dodatečně zhojena, ledaže tak stanoví zákon. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob však dodatečné oznámení netoleruje a nespojuje s ním konvalidaci neplatného úkonu.[1]

Proto tedy hrozí, že v případě absence zákonem požadovaného oznámení může být právní jednání obsažené v takovém notářském zápisu neplatné.

Pokud si srovnáme povinnosti uložené zákonem č. 358/1992 Sb., notářským řádem, a povinnosti uložené zákonem ZTOPO, nelze dojít k jinému závěru, než k tomu, že notář je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro zrušení takové společnosti a zda tedy může vůbec sepsat notářský zápis, jehož výsledkem je zrušení společnosti a její vstup do likvidace. Zejména tedy, zda právnická osoba je či není trestně stíhaná nebo zda se právnická osoba nachází či nenachází ve vykonávacím řízení. Předložení předmětných dokumentů je nepochybně povinností příslušné společnosti.

B) Zjišťování, zda proti právnické osobě bylo zahájeno trestní stíhání nebo je ve vykonávacím řízení

Jak a kde hledat, zda je společnost trestně stíhána či zda se nachází ve vykonávacím řízení?

Otázku, kde najít, zda je společnost trestně stíhána, řeší především § 30 ZTOPO, který říká, že o zahájení trestního stíhání proti právnické osobě vyrozumí orgán činný v trestním řízení, který trestní stíhání zahájil, příslušný orgán veřejné moci nebo osobu, které podle jiných právních předpisů vedou obchodní rejstřík. Tyto vyrozumí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce také o pravomocném skončení věci.

Podle § 16 zákona č. 304/2013 Sb. rejstříkový soud tomu, kdo na tom má právní zájem, sdělí informaci, zda je proti zapsané nebo zapisované osobě vedeno trestní stíhání podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim.

Proto je jistě namístě, aby notář před sepsáním notářského zápisu, ve kterém bude řešeno zrušení právnické osoby, si od této právnické osoby vyžádal předložení sdělení rej­stříkového soudu podle § 16 zákona č. 304/2013 Sb., aby mohl s jistotou osvědčit nebo potvrdit, že právní jednání obsažené v takovém zápisu je v souladu s právními předpisy.

Zda se společnost nachází ve vykonávacím řízení, lze zjistit výpisem z rejstříku trestů právnických osob.

K prokázání toho, zda je či není právnická osoba trestně stíhána nebo zda je ve vykonávacím řízení, je třeba získat tyto dva dokumenty, tedy sdělení rejstříkového soudu a výpis z rejstříku trestů právnických osob. Možná by z tohoto pohledu bylo dobré se inspirovat Ukrajinou, jejíž státní orgán je bez jakéhokoli problému v jednom dokumentu schopen potvrdit, zda byla osoba odsouzena, zda je osoba trestně stíhána či zda je po ní vyhlášeno pátrání. U nás by pro naše účely stačila jedna věta ve výpisu z rejstříku trestů právnických osob, která by sdělovala, zda právnická osoba je či není trestně stíhána. Odpadlo by tak v tomto směru zatěžování rejstříkových soudů žádostmi o sdělení této skutečnosti.

C) Zrušení právnické osoby, proti které bylo zahájeno trestní stíhání nebo která je ve vykonávacím řízení

Co by měl notář činit v případě, že se z předložených dokladů zjistí, že právnická osoba je trestně stíhána nebo že je ve vykonávacím řízení?

Ustanovení § 32 odst. 2 až 4 ZTOPO stanoví, že:

(2) Právnická osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být do doby jeho pravomocného skončení zrušena a nemůže dojít k její přeměně, ani k jejímu zániku, s výjimkou případu, kdy by důsledky byly nepřiměřené povaze spáchaného trestného činu; v takovém případě trestní odpovědnost právnické osoby, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, přechází na právního nástupce této osoby. Byla-li právnická osoba založena na dobu určitou nebo k dosažení určitého účelu, a v době od zahájení jejího trestního stíhání uplynula doba, na niž byla založena, nebo se naplnil účel, pro který byla založena, hledí se na ni od tohoto okamžiku, jako by byla založena na dobu neurčitou.

(3) O tom, zda právnická osoba může být zrušena a zda smí dojít k její přeměně, popřípadě k jejímu zániku, rozhodne na návrh této právnické osoby nebo jiné oprávněné osoby v přípravném řízení soudce a v řízení před soudem předseda senátu.

(4) Pokud státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu nepodá příslušnému soudu návrh na vyslovení neplatnosti úkonů směřujících ke zrušení, zániku nebo přeměně právnické osoby, neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny právnické osoby nebo neplatnosti projektu přeměny za podmínek stanovených jiným právním předpisem, hledí se na tyto úkony jako na platné.

Opět podle § 32 odst. 8 téhož zákona se takto postupuje přiměřeně i v případě, že má dojít ke zrušení, zániku nebo přeměně právnické osoby ve vykonávacím řízení.

Výklad těchto ustanovení ale je přinejmenším problematický. Podle odstavce 2 a 8 tohoto paragrafu nemůže být společnost zrušena, pokud bylo proti ní zahájeno trestní stíhání nebo je ve vykonávacím řízení. Tento zákaz ale nemůže platit absolutně, neboť podle odstavce 3 téhož paragrafu soudce nebo předseda senátu na návrh právnické osoby nebo jiné oprávněné osoby rozhodují, zda taková osoba zrušena být může, a navíc podle odstavce 4 stejného paragrafu pokud státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu nepodá příslušnému soudu návrh na vyslovení neplatnosti úkonů směřujících ke zrušení, hledí se na tento úkon jako na platný.

Dále vyvstává otázka, jaký je vztah oznámení podle § 32 odst. 1 ZTOPO a návrhu na povolení zrušení, přeměny nebo zániku právnické osoby podle § 32 odst. 3 ZTOPO. Formálně jde o samostatné úkony. Tomu svědčí i to, že v § 32 odst. 3 ZTOPO je širším způsobem vymezen okruh osob, které mohou žádost podat. Oznamovatelem podle § 32 odst. 1 ZTOPO je vždy právnická osoba, proti níž se vede trestní řízení, včetně řízení vykonávacího, zatímco navrhovatelem podle § 32 odst. 3 ZTOPO může být kromě dané právnické osoby i jiná oprávněná osoba. Oznámení podle § 32 odst. 1 ZTOPO i návrh podle § 32 odst. 3 ZTOPO lze spojit v jednom podání, bude-li obsahovat jak náležitosti oznámení podle § 32 odst. 1, tak návrhu podle § 32 odst. 3 ZTOPO.[2]

Podle § 32 odst. 9 ZTOPO orgán veřejné moci nebo osoba, které vedou podle jiných právních předpisů obchodní rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci právnických osob, nezapíší zrušení nebo přeměnu právnické osoby do takového rejstříku, registru nebo evidence ani neprovedou její výmaz bez povolení podle odstavce 3 tohoto paragrafu, ledaže se na zrušení nebo přeměnu právnické osoby hledí jako na platné podle odstavce 4 tohoto paragrafu.

Pokud tedy bude podán návrh a oprávněný orgán rozhodne, že povoluje zrušení takové společnosti, nebrání nic tomu, aby notář sepsal jak notářský zápis o zrušení společnosti s likvidací, tak aby zapsal tuto skutečnost do obchodního rejstříku.

Je ale otázkou, zda je možné sepsat notářský zápis o zrušení společnosti, pokud nebyl návrh na povolení zrušení soudu podán.

Podle oborného právního názoru úkony směřující ke zrušení, přeměně nebo zániku právnické osoby budou nepochybně neplatné, nebude-li splněna ani oznamovací povinnost podle § 32 odst. 1 ZTOPO. Bude-li však oznamovací povinnost splněna a nebude podán návrh na vydání povolení podle § 32 odst. 3 ZTOPO, bude to mít stejné právní následky, jako když návrh na vydání povolení bude zamítnut. Z § 32 odst. 4 ZTOPO lze však dovozovat, že v případech tam uvedených jsou úkony směřující ke zrušení, přeměně nebo zániku právnické osoby relativně neplatné, ledaže státní zástupce nebo předseda senátu zmešká lhůtu pro podání návrhu stanovenou zvláštním právním předpisem. Pak platí fikce platnosti těchto úkonů a nejsou stíhány ani neúčinností.[3]

Na základě shora uvedeného by v takovém případě asi bylo možné notářský zápis o zrušení společnosti sepsat, ale lze dovodit, že takové zrušení bude nejspíše relativně neplatné. Pokud by proto notář sepsal notářský zápis o zrušení takové společnosti bez výslovného povolení soudu ke zrušení společnosti, bylo by už problematické posoudit, zda takové rozhodnutí je v okamžiku sepsání tohoto notářského zápisu v souladu s právními předpisy. Podle důvodové zprávy k ZTOPO dojde-li k přeměně nebo zrušení právnické osoby bez povolení trestního soudu, může státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu podat žalobu na vyslovení neplatnosti takového zrušení nebo přeměny.[4] Proto se bude muset před zápisem zrušení a likvidace do obchodního rej­stříku čekat na to, zda marně uplynula lhůta pro státního zástupce nebo předsedu senátu k podání návrhu na vyslovení neplatnosti úkonů směřujících ke zrušení. Taková povinnost pro zápis zrušení společnosti s likvidací do obchodního rej­stříku nejspíše plyne z § 90 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. a lze ji nepochybně dovodit i z § 32 odst. 9 ZTOPO.

Závěr

Ze shora uvedeného je zřejmé, že notář při sepisování notářských zápisů o zrušení právnických osob zkoumá přípustnost takového právního jednání z hlediska zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Měl by tedy požadovat jak předložení sdělení rejstříkového soudu o tom, zda proti právnické osobě bylo či nebylo zahájeno trestní stíhání, tak i výpis z rejstříku trestů právnických osob. Pokud by při tomto zkoumání bylo zjištěno, že nastal některý z těchto závadových stavů, rozhodně nedoporučuji sepsat notářský zápis o zrušení společnosti bez výslovného povolení příslušného orgánu k tomuto zrušení.

• Štítky:
• 2018