Střípky z historie 54.

Střípky z historie 54.

 

Rakouský notář Franz Ruschka (1882–1942), který působil zprvu v letech 1918–1932 ve Weyru a poté ve vídeňské městské části Hietzing, byl zároveň známým entomologem. Věnoval se hmyzu, zejména blanokřídlým (Hymenoptera) či lumčíkovitým (Braconidae), sám popsal několik nových druhů. Ruschkova sbírka je uložena v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni (Naturhistorisches Museum in Wien), některé jeho práce, jako např. první část Studie o stehnatkách (Chalcididenstudien) z roku 1920, jsou dostupné též online (srov. http://www.zobodat.at/pdf/VZBG_70_0234-0315.pdf).

Dne 16. ledna 2019 na Fakultě právnické ZČU úspěšně obhájil Jan Herman diplomovou práci na téma Dějiny notářství na Strakonicku v letech 18511938. Autor vycházel z archivního materiálu i např. ze vzpomínek potomka notáře Jaroslava Čermáka. I když místní notáři nepřekročili svým významem oblast daného regionu, nelze přehlédnout jejich významnou roli v místní občanské společnosti. Práce přináší medailonky notářů Dominika Arnolda (1796–1874), Josefa Wotýpky (1838–1912), Karla Velkoborského (1876–1940), Josefa Krátkého (1875–?), Jakuba Drůbka (1831–1908), Bohuslava Pelikána, Václava Štěpánka, Aloise Stögera (1845–1905), Jaroslava Čermáka (1873–1948) a Petra Pišla (1878–1937). „Lze ocenit, že v kapitole o biogramu notáře je přesně provedena charakteristika venkovského notářství,“ podává se z posudku konzultanta Stanislava Balíka. Oponentkou byla Vendulka Valentová, komisi předsedal Petr Dostalík.

V seznamu obhájců ve věcech trestních pro obvod moravsko-slezského Vrchního soudu zemského pro rok 1897 bylo zapsáno 74 notářů, dále bývalý c. k. notář v Opavě Jan Hanel a 17 kandidátů notářství. Kromě advokátů, kteří byli k obhajobám v trestních věcech připuštěni bez dalšího, se totiž mohli obhajobám věnovat i příslušníci dalších právnických profesí. V seznamu tak bylo zapsáno dále i 49 kandidátů advokacie, 1 státní zástupce ve výslužbě, 3 okresní soudci ve výslužbě a 3 soudní adjunkti ve výslužbě. Z uvedeného seznamu si lze učinit i představu o obsazení notářských úřadů na Moravě a ve Slezsku. Seznam je k dispozici v Národních listech ze dne 19. února 1897.

Rakouský malíř Josef Franz Danhauser (1805–1845) na obraze Otevření testamentu (Die Testamentseröffnung) z roku 1844 zachytil situaci, při níž jsou mladý muž s dítětem v náručí a jeho žena zobrazeni s výrazem radostného očekávání, zatímco ostatní přítomní výrazy obličeje dávají najevo nepřejícnost a závist. Olej na dřevě o rozměrech 96 x 112 cm je součástí soukromé lichtenštejnské sbírky obrazů, jež byla vystavena od února 2019 ve vídeňské Albertině pod názvem Von Rubens bis Makart. Fotografie obrazu je i s rozborem zachycena ve stejnojmenném katalogu výstavy. Téma a obraz záhy inspirovaly grafika Franze Stöbera (1795–1858) k pozměněné verzi ve formě grafiky nazvané Testament, jež je mimo jiné k dispozici v Galérii města Bratislavy a pro zájemce je dostupná též z: https://www.webumenia.sk/dielo/SVK:GMB.C_11188. Josef Franz Danhauser za sebou zanechal rozsáhlé dílo, mimo jiné i obraz Ludwiga van Beethovena na smrtelném loži.   

Liberecký notář německé národnosti August Uchatzy (1825–1870) byl členem Jednoty notářů v království Českém, krátce působil i ve Spolku pro vdovy a sirotky notářů. Kromě toho byl v letech 1866–1870 poslancem českého zemského sněmu. Jeho aktivita při přípravě uherského notářského řádu neunikla Humoristickým listům, které v rubrice „telegramy Hum. Listů“ dne 1. února 1868 uvedly: „Z Liberce. Doktorem Uchatzym vypracovaná reforma cislajtánského notářství záleží prý hlavně v tom, že příště budou smět písaři nosit pero i za levým uchem.“ August Uchatzy byl i autorem komentáře k provizornímu zákonu o zřízení obchodních a živnostenských komor z 26. března 1850.

 

JUDr. PhDr. Stanislav Balík,

člen redakční rady Ad Notam