Nový dědic po několika letech?!

Nový dědic po několika letech?!

Představte si, že po otci zdědíte starý rodinný dům. Pozůstalostní řízení skončí, vy se stanete vlastníkem, vezmete si úvěr a pustíte se do nákladné rekonstrukce. Během několika let investujete do nemovitosti miliony korun a proměníte ji v krásné rodinné bydlení. Jenže pak přijde dopis, který vám obrátí život vzhůru nohama. Ozve se člověk, o jehož existenci jste dosud neměli tušení. Tvrdí, že je také potomkem vašeho otce – a že má právo na část dědictví.

Může se skutečně po několika letech objevit další dědic a požadovat podíl na domě, který jste mezitím opravili za vlastní peníze? - Podle § 189 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních se člověk, který nebyl účastníkem původního pozůstalostního řízení, může svého práva k pozůstalosti domáhat žalobou. Samotná skutečnost, že dědictví bylo pravomocně projednáno, tedy ještě neznamená, že se opomenutý dědic nemůže ozvat. Záleží ovšem na tom, z jakého právního důvodu má dotyčný dědit. Pokud zůstavitel nezanechal závěť a dědilo se ze zákona, je nově zjištěný syn zásadně zákonným dědicem stejně jako ostatní děti. Jestliže například zemřelý zanechal tři děti a žádného manžela či manželku, každému by při zákonné dědické posloupnosti připadala jedna třetina pozůstalosti. Jiná situace nastává, pokud existuje závěť, která majetek přisuzuje někomu jinému. Opomenutý potomek pak může uplatňovat nárok na povinný díl. Ten zpravidla představuje peněžitý nárok, nikoli automatické právo na část konkrétní nemovitosti. U zletilého potomka činí čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu, u nezletilého tři čtvrtiny.

A nyní přichází nejzajímavější otázka. Představme si, že dům měl v době otcovy smrti hodnotu tři miliony korun. Jeden z dědiců jej získal a následně do rekonstrukce investoval další čtyři miliony. Dnes má nemovitost hodnotu devět milionů korun. Otázka tedy zní: Může nově objevený dědic požadovat třetinu z dnešních devíti milionů? - Tak jednoduché to není. Pro ocenění majetku v pozůstalostním řízení je zásadně rozhodující jeho stav a hodnota v době smrti zůstavitele. Pozdější investice původního dědice nelze automaticky považovat za majetek, který zanechal zemřelý. Pokud se ovšem nový dědic domáhá svého práva k nemovitosti, musí se vedle jeho dědického nároku řešit také právní důsledky následného zhodnocení domu. Výsledek závisí na povaze uplatněného nároku, postavení jednotlivých osob i prokazatelných investicích. Nelze proto bez dalšího vypočítat nárok nového dědice prostým podílem z aktuální tržní ceny opraveného domu.

Jak podobným komplikacím předcházet? Zjištění úplného okruhu dědiců patří mezi důležité úkoly notáře, který pozůstalostní řízení vede jako soudní komisař. Ani nejpečlivěji provedené řízení však nemůže zcela vyloučit, že se později objeví dosud neznámý potomek zůstavitele. Právě proto je důležité věnovat pozornost uspořádání majetkových záležitostí ještě za života. Závěť či dědická smlouva mohou přispět k větší právní jistotě, musí však respektovat také zákonná práva nepominutelných dědiců.