Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Dlouhodobá péče o stárnoucího nebo nemocného rodiče je často náročná nejen fyzicky a psychicky, ale i časově a finančně. Tato péče může být zohledněna při pozůstalostním (dědickém) řízení. Pokud jste byli tím, kdo zůstával s rodičem, nakupoval, doprovázel k lékaři nebo se staral o domácnost, přečtěte si, jaké kroky podniknout.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Nám právníkům se některé odborné pojmy mohou zdát stejně jasné, jako se lékařům zdají latinské názvy různých částí lidského těla. Běžně je používáme, takže nás občas nenapadne, že neprávník může snadno tápat, co znamenají například hojně frekventované výrazy v oblasti pozůstalostního řízení.
Řekne-li se korporace, mnozí z nás si nejdřív představí tu velkou, nadnárodní. Z právního hlediska je však korporace zkrátka jen obchodní společnost, tedy něco, co zajímá každého podnikatele, i když podniká v malém měřítku. Poradíme vám, jak dosáhnout výhod spočívajících v nastavení té správné formy podnikání, a začneme fúzí.
