Úmrtí v rodině přináší nejen smutek, ale také řadu praktických povinností. Právě v prvních dnech po ztrátě blízkého člověka však lidé často dělají chyby, které mohou vést ke zbytečným komplikacím nebo finančním ztrátám. Jednou z oblastí, která bývá zdrojem nejasností, je výplata důchodu po zemřelém.
Když někomu zemře blízký, většinou řeší především emoce, pohřeb a následné dědické řízení. Málokdo ale tuší, že tím povinnosti nekončí. V některých případech totiž na dědice přechází i povinnost podat za zemřelého daňové přiznání – a ne jednou, ale hned několikrát.
V praxi pozůstalostní řízení obvykle probíhá beze sporů mezi účastníky, resp. rozpory, které nastanou, se úspěšně vyřeší v rámci pozůstalostního řízení, aby nedošlo k nežádoucím průtahům. Jsou však případy, kdy dochází k zásadním sporům, které mohou celý proces výrazně zkomplikovat nebo prodloužit.
Jedna z nejzásadnějších fází pozůstalostního řízení začíná rozhodnutím každého dědice, zda dědictví přijme, odmítne, nebo přijme s výhradou soupisu. Každé z těchto rozhodnutí má výrazné právní a procesní následky.
Pozůstalostní řízení, často dosud označované původním názvem dědické řízení, je proces stanovený právní úpravou, jehož cílem je zjistit dědické právo, identifikovat dědice a určit, jakým způsobem bude pozůstalost rozdělena mezi osoby, které mají odpovídající právní nárok. Tento proces je zásadní pro právní jistotu osob, které mají po zůstaviteli převzít majetek či odpovědnost za dluhy.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Možná vás to někdy napadlo: co se děje, když několik let po skončení pozůstalostního řízení vyjde najevo majetek zůstavitele, o kterém se nevědělo? A co když se objeví dluh, který v původním projednání vůbec nebyl zohledněn? Přesně to jsou případy, kdy přichází na řadu tzv. dodatečné projednání dědictví.
Dlouhodobá péče o stárnoucího nebo nemocného rodiče je často náročná nejen fyzicky a psychicky, ale i časově a finančně. Tato péče může být zohledněna při pozůstalostním (dědickém) řízení. Pokud jste byli tím, kdo zůstával s rodičem, nakupoval, doprovázel k lékaři nebo se staral o domácnost, přečtěte si, jaké kroky podniknout.
Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout.
Nám právníkům se některé odborné pojmy mohou zdát stejně jasné, jako se lékařům zdají latinské názvy různých částí lidského těla. Běžně je používáme, takže nás občas nenapadne, že neprávník může snadno tápat, co znamenají například hojně frekventované výrazy v oblasti pozůstalostního řízení.
Někteří z vás možná slovo odkazovník ještě nikdy neslyšeli. A není divu. Přišel s ním až nový občanský zákoník. Seznámit se s ním by pro vás mohlo být užitečné, zvlášť pokud jste vášnivá sběratelka nebo citlivý filantrop.
Chcete-li bezpečně uschovat své peníze, využijte notářské úschovy. Je velmi oblíbená zejména při pořizování nemovitostí, ale i při jiných velkých obchodech. Kupujícímu totiž zajistí, že se mu záloha nebo celá částka vrátí i v případě komplikací.
Každý z nás občas potřebuje opravdu rychle vyřídit nějakou byrokratickou záležitost a nemá čas běžet s tím hned do advokátní nebo notářské kanceláře. To samozřejmě chápeme, ale upozorňujeme, že takové nepromyšlené urychlení se může změnit v pořádné zdržení, když se ukáže, že vzor smlouvy stažený z internetu byl nevhodný nebo špatný. Nejeden rychlík už za to také musel zaplatit nemalý obnos.
Chcete předejít vleklým rodinným sporům? Ošetřete své dědictví tím nejjednodušším způsobem – závětí. Je hned několik cest, jakými můžete svůj majetek někomu odkázat. A existuje nejedna možnost, jak závěť v případě potřeby zrušit.
Společnost s ručením omezeným je nejčastěji zakládanou formou obchodní společnosti. Existují firmy nabízející prodej tzv. ready made společností, tedy už založených spol. s r. o. Nebyrokratický postup a jednodušší průběh transakce budoucí podnikatele samozřejmě lákají, ale nákup firmy s nejistou minulostí může být také spíš komplikací než přínosem.
