Časopis Ad Notam

říká v rozhovoru pro Ad Notam JUDr. Jan Kotous, Randovou medailí čerstvě oceněný dlouholetý pedagog na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a uznávaný historik práva.

Dne 23. ledna 2015 byl novým prezidentem německé Spolkové notářské komory (BNK) zvolen Dr. Jens Bormann, LL.M. (Harvard), notář v Ratingenu. Dr. Bormann byl od roku 2006 do roku 2011 vedoucím pracovníkem BNK a ve funkci prezidenta nahradil Dr. Timma Starkeho. Dr. Bormann přednáší na právnických fakultách v Hannoveru a Göttingenu a je autorem řady odborných publikací.

I. Při zápočtu daru na dědický podíl obdarovaného dědice ve smyslu ustanovení § 484 obč. zák. je třeba výjimečně přihlédnout ke změnám hodnoty daru v období mezi bezúplatným nabytím a úmrtím zůstavitele, případně obdobím, kdy došlo k převodu věci z obdarovaného na třetí osobu ještě za života zůstavitele. II. Změnu hodnoty daru je možno zohlednit pouze tehdy, nemá-li svůj původ ve změně stavu předmětu daru, jež spočívá v zásluhách obdarovaného (např. v následných investicích či opravách předmětu daru uskutečněných obdarovaným po nabytí daru), a jen tehdy, spočívá-li změna hodnoty daru výhradně v mimořádných okolnostech (souvisejících např. se změnou cenových předpisů či situací na trhu), jež způsobí značně rozdílné ceny předmětu daru v době, kdy byl dědici poskytnut a v době smrti zůstavitele, aniž by na tom měl obdarovaný jakoukoliv zásluhu. III. Přihlédnout je přitom výjimečně možné nejen k mimořádnému zvýšení obvyklé ceny darované věci, ale také k výjimečnému snížení hodnoty daru (k němuž došlo např. v důsledku neočekávaných přírodních či společenských událostí), kdy by nebylo spravedlivé, aby obdarovanému dědici byly započítávány také dary, které mu ve skutečnosti nepřinesly (bez jeho zavinění) žádný prospěch, případně mu dokonce způsobily škodu. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 1939/2013

Cílem tohoto článku je zaznamenat pár svých postřehů o zástavním právu jako zajišťovacím prostředku závazkového práva včetně zastavení podílů v korporacích.

říká v rozhovoru pro Ad Notam doc. JUDr. Markéta Selucká, Ph.D., děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Petr Jäger, Aleš Chocholáč Wolters Kluwer, a. s., Praha 2015. 284 S. ISBN 978-80-7478-871-0.

Je nám ctí přinést našim čtenářům Rozhovor s velkým přítelem českého notářství a fanouškem české krajiny prezidentem Rakouské notářské komory Univ.-Doz. DDr. Ludwigem Bittnerem.

Předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (ve smyslu ustanovení § 175x o. s. ř.) nemůže být majetek zůstavitele, který již byl projednán v původním (dřívějším) dědickém řízení, a účastníky tzv. dodatečného projednání dědictví jsou vždy (bezvýjimečně) ti, kdo byli účastníky původního dědického řízení, popřípadě jejich právní nástupci; to platí rovněž tehdy, vyšlo-li při tzv. dodatečném řízení o dědictví najevo, že některému z dědiců, který podle dříve vydaného pravomocného usnesení o dědictví nabyl dědictví nebo jeho část, ve skutečnosti nesvědčí dědické právo. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2015, sp. zn. 21 Cdo 4290/2013

I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 1 To 71/2014-13 ze dne 21. 1. 2015 a usnesením Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, odbor hospodářské kriminality č. j. KRPL-27937-26/TČ 2014-180080-LA ze dne 12. 12. 2014 bylo zasaženo do práva stěžovatelky na ochranu majetku zakotveného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 1 To 71/2014-13 ze dne 21. 1. 2015 a usnesení Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, odbor hospodářské kriminality č. j. KRPL-27937-26/TČ 2014-180080-LA ze dne 12. 12. 2014, se proto ruší.

Daniel Novák Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014. 504 S. ISBN 978-80-7478-665-5.

Matthias Längle Wien; Graz: NWV – Neuer Wiss. Verl., 2009.

Roman Fiala, Ljubomír Drápal a kol.: Občanský zákoník IV

Žalobu na vydání majetku z dědictví podle ustanovení § 485 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb.) může s úspěchem podat jeden z více oprávněných dědiců; nelze dovozovat nerozlučné společenství žalobce s ostatními dědici (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Oprávněný dědic má nárok na vydání celého dědictví od nepravého dědice (nikoliv pouze části dědictví odpovídající jeho dědickému podílu), a to za předpokladu, že již nelze uspokojit další dědice, jejichž právo na vydání dědictví bylo prokazatelně promlčeno (§ 105 obč. zák.). Z vydání dědictví jedinému oprávněnému dědici současně vyplývá závazek tohoto dědice uspokojit další případné oprávněné dědice, pokud v budoucnu důvodně uplatní nárok na vydání majetku. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2401/2013