Časopis Ad Notam

Petr Jäger, Aleš Chocholáč Wolters Kluwer, a. s., Praha 2015. 284 S. ISBN 978-80-7478-871-0.

Je nám ctí přinést našim čtenářům Rozhovor s velkým přítelem českého notářství a fanouškem české krajiny prezidentem Rakouské notářské komory Univ.-Doz. DDr. Ludwigem Bittnerem.

Předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (ve smyslu ustanovení § 175x o. s. ř.) nemůže být majetek zůstavitele, který již byl projednán v původním (dřívějším) dědickém řízení, a účastníky tzv. dodatečného projednání dědictví jsou vždy (bezvýjimečně) ti, kdo byli účastníky původního dědického řízení, popřípadě jejich právní nástupci; to platí rovněž tehdy, vyšlo-li při tzv. dodatečném řízení o dědictví najevo, že některému z dědiců, který podle dříve vydaného pravomocného usnesení o dědictví nabyl dědictví nebo jeho část, ve skutečnosti nesvědčí dědické právo. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2015, sp. zn. 21 Cdo 4290/2013

I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 1 To 71/2014-13 ze dne 21. 1. 2015 a usnesením Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, odbor hospodářské kriminality č. j. KRPL-27937-26/TČ 2014-180080-LA ze dne 12. 12. 2014 bylo zasaženo do práva stěžovatelky na ochranu majetku zakotveného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 1 To 71/2014-13 ze dne 21. 1. 2015 a usnesení Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, odbor hospodářské kriminality č. j. KRPL-27937-26/TČ 2014-180080-LA ze dne 12. 12. 2014, se proto ruší.

Daniel Novák Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014. 504 S. ISBN 978-80-7478-665-5.

Matthias Längle Wien; Graz: NWV – Neuer Wiss. Verl., 2009.

Roman Fiala, Ljubomír Drápal a kol.: Občanský zákoník IV

Žalobu na vydání majetku z dědictví podle ustanovení § 485 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb.) může s úspěchem podat jeden z více oprávněných dědiců; nelze dovozovat nerozlučné společenství žalobce s ostatními dědici (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Oprávněný dědic má nárok na vydání celého dědictví od nepravého dědice (nikoliv pouze části dědictví odpovídající jeho dědickému podílu), a to za předpokladu, že již nelze uspokojit další dědice, jejichž právo na vydání dědictví bylo prokazatelně promlčeno (§ 105 obč. zák.). Z vydání dědictví jedinému oprávněnému dědici současně vyplývá závazek tohoto dědice uspokojit další případné oprávněné dědice, pokud v budoucnu důvodně uplatní nárok na vydání majetku. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2401/2013

ÚPRAVA FALCIDIÁNSKÉ KVARTY V § 1598 NOZ JE VELICE STRUČNÁ, COŽ MŮŽE V PRAXI VYVOLÁVAT INTERPRETAČNÍ POTÍŽE. CENNÝM VODÍTKEM VŠAK MŮŽE být ŘÍMSKOPRÁVNÍ ÚPRAVA, NA NIŽ ZÁKONODÁRCE NAVAZUJE.

Karolina Adamová, Antonín Lojek Praha: Ústav státu a práva, 2014. 108 s. ISBN 978-80-87439-17-3.

Dr. Álvaro Rojas Charry je nejen prezidentem kolumbijské notářské komory, ale také předsedou Komise pro latinskoamerické záležitosti Mezinárodní unie notářství. S čestným prezidentem NK ČR JUDr. Martinem Foukalem spolu hovořili nejen o specifikách jihoamerického notářství, ale i o nových technologických trendech, které mají moc změnit notářství jako takové.

Otázka, kdo je dědicem zůstavitele, nemůže být posuzována v jiném řízení než v řízení o dědictví po zůstaviteli, a to ani jako otázka předběžná. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. února 2015, sp. zn. 21 Cdo 3326/2013